Ahoj. Po menším zpoždění. A nechali jste se nachytat!😂 Čtvrtá část nebude. Ale bude dokončení poslední scény (Jsou v knihách vůbec scény?🤔) z minulé kapitoly. To je pro teď asi vše.
Užijte si čtení.
____________________________________
"Elis počkej!" zavolala jsem na ni.

"No, co potřebuješ?"

"Mohla bych na chvíli k vám?"

"Já nevím. Už je dost pozdě."

"Fajn. Tak ahoj."

"Čau."

Rozloučily jsme se. Pak následoval ještě trénink mé a schopnosti. Potom večeře a postel.

***

Konečně víkend. Ne, že by mě to tady nebavilo, ale kdo by si nechtěl odpočinout. I když. Tento týden jsme hráli jenom hry. Ale něco málo jsem pochytila. Například, že ahoj je dracky asili. A takové věci. Zrovna mám v plánu jít na hřiště. Jako každý den. Baví mě to tam. Ve čtvrtek jsem se dokonce přidala ke skupince, která hrála volejbal. Sice mi nejde a dělám to špatně, ale nikomu to očividně nevadilo. Bavila jsem se a to je hlavní.

Došla jsem k trampolínám. Během těch několika dnů, jsem si nacvičila kratší sestavu. Párkrát jsem ji zkusila a přemístila se na zem. Přemet dopředu a zpátky. Moje tělo se začíná vzpamatovávat.
Po nějaké době mě zaujala skupinka vodních. Hráli basket. Daisy ho chvíli hrála i závodně, takže něco málo umím.

"Ahoj. Můžu se přidat?"

Podívali se na sebe a očima se domlouvali. Nakonec se domluvili.

"Klidně. Ale žádné schopnosti ani podvody. Mimochodem, já jsem Sofi," odpověděla jedna brunetka.

"Já jsem Mark," představil se blonďák.

"Já se jmenuju Amy." Ta má černé vlasy.

"Mi říkají Julie," řekla světlovláska.

"Já jsem Alex," zabručel brunet.

Zřejmě se se mnou nechtěl moc bavit.

"Mé jméno je Lila," představila jsem se.

Rozdělili jsme se do dvou týmů. Mě přiřadili k Sofi a Markovi. Začali jsme hrát. Získala jsem míč, který mi v zápětí vzal Alex. Obkroužila jsem ho a vzala si ho zpět. Doběhla jsem s míčem ke koši. Vyskočila jsem a míč skončil v síťce. Otočila jsem se. Všichni na mě zírali s otevřenou pusou. Jenom Alex zrudl. Ukázalo se že chodil do bastetu do doby, než se dostal sem. Měla jsem radost. Pokračovali jsme.

Hráli jsme asi hodinu. Juli už musela. Já se taky rozhodla odejít. Ne proto, že by mě to už nebavilo, ale byl by nás lichý počet. A taky jsem byla dost unavená. Šla jsem po chodbě. Když tu jsem potkala Leu i s Elis. Staly se z nich dobré kamarádky.
"Kde jsi byla?! Hledaly jsme tě po celé škole," vyhrkla Elis.

"Na hřišti, jako každý den." (Já)

"Vidíš, já ti to říkala." (Lea)

"Co jsi mi říkala?" (Elis)

"Že bude Lila venku." (Lea)

"Vážně? Já tě asi neposlouchala." (Elis)

"Hlavně že jsme ji konečně našly." (Lea)

"To jo. A co potřebujete?" (Já)

"Myslíš, co potřebuje Lea." (Elis)

"No..Ééé..Já nevím jak to říct." (Lea)

Podívala se směrem ke hnědovlasému klukovi a začervenala se. Díval se naším směrem.

"Aha, už chápu."(Já)

Ten kluk se jmenuje Dave. Je z denních. A navíc taky chodí na hřiště. Do té posilovací části. Tím že chodí s námi do třídy, vím jaký je. Ne, že bych ho Lee nepřála, ale podle mě je falešný. Přetvařuje se. Dělá prostě že se frajera. Ale uvnitř je blbec. Sice není tak velký jako někteří, ale pořád to ten typ, který sbalí každou holku. A ti jsou uvnitř blbci. Podle mě.

"Sakra. Já už musím. Jesie říkala, že mi něco ukáže." (Lea)

"To mi připomíná, že nám Lucy připravila překvápko. To si nemůžu nechat ujít." (Elis)

"Dobře. Půjdu do knihovny." (Já)

"Tak fajn. Ahoj." (Elis)

"Čau." (Lea)

"Ahoj." (Já)

Vydala jsem se směrem ke knihovně. Dave zpozorněl a vydal se za mnou. Už chápu na koho se celou dobu díval. Na mě!! To ne. A sakra. Přidala jsem do tempa. Zahnula jsem za roh a proměnila se v tmu. Právě v ten moment za roh nakoukl Dave. Vyvalil oči. Povedlo se.

Dave:
Lila je super. Je celkem hezká a narozdíl od většiny holek, nemá moc sklon k povrchnímu hodnocení. Často ji vídám na hřišti jak děla gymnastiku. Očividně ji dělala dlouho, protože některé prvky dělala levou zadní. Je i hodná a přátelská. Nevybírá si s kým se bude bavit a kým ne. Baví se vesměs s každým. A to se mi na ní právě líbí.

Všiml jsem si, že se líbím minimálně třem holkám z naší třídy. Čemuž rozumím. I brácha je takový ten typ, co zaujme každou holku.

Dneska jsem ji viděl, jak se baví s kámoškama. S Leou a ještě jednou holkou, kterou neznám. Chvíli jsem je pozoroval a pak se holky rozešly. Lila mířila zřejmě do knihovny. Vydal jsem se za ní. Všimla si mě. No nic. Zahla za roh. Když jsem tam nakoukl, viděl jsem jen tmavý obláček. A sakra. Lilina schopnost. Proměnila se ve tmu. Příště si na mě dávej větší pozor...

Lila:
Dave zrudl a odešel. Sice jdu vidět, (když jsem tma) ale nemůže mě nikdo chytit. Jen je to dost vyčerpávající.

Vydala jsem se ke knihovně. Oblíbila jsem si tady jednu knížku. Jmenuje se Strážci. Je o divokých dracích všech šesti druhů. Žijí v míru. Pak ale na trůn nastoupí nový vůdce (alfa). Začně zmatek. Je z ohnivých, takže nenávidí vodní. Naopak s denní a vychází dobře. Dál jsem to ale ještě nedočetla. Ani nevím jestli je to vymyšlený nebo je to částečně pravda. Jdu číst dál...

O dvě hodiny později

Aha. Už chápu proč se ten příběh jmenuje Strážci. V tom království žije šest mágů. Ti chrání šest kouzelných kamenů. Ty udržují mír mezi druhy. Když se dozví o vládě krále Lagia II., vyšlou své učedníky s kameny do vedlejšího království. Tam mají žádat o pomoc jejich hlavu. Hlavního z Mágů. A tak dále.

Ani jsem si nevšimla, že ten (ehm) Dave, sedí v rohu. A pozoroval mě. No super. Přišla jsem ke knihovnici. Na stůl jsem položila pět mincí s dračím vejcem. Vzala jsem Strážce a vydala se k odchodu.

Jak jinak, než že ta hnědovlasá potvora za mnou. Dveře byly zavřené. Něco mě napadlo. Proměna, protáhnutí klíčovou dírkou a Daveův náraz do zavřených dveří. Mezitím se totiž rozběhl. Nedokázala jsem zadržet smích. Proměna zpět. Taky jsem se rozběhla. Směrem k našemu pokoji. Do pokoje jiného týmu nemůžeme. Jedině, když nás pozve nebo to zbytek dovolí. Mám vyhráno.

Skoro. Dave využil Leu a ta ho pustila dovnitř. Zalezla jsem do pokoje. Mám ji do příštího pátku, takže mám času hromadu. A navíc s ní můžu zamaskovat to, že se nechci vidět s Davem. Doufám že plán B vyjde.
____________________________________
Tak jsme na konci kapitoly. Toto ani nebylo v plánu. Napadlo mě to ale jako dobrá zápletka.

Tak ahoj.👋