Ahoj.
Vítám vás u nové kapitoly. Tahle kapitola vychází/vyšla 7. března, což je den, kdy jsem vydala první kapitolu - Úvod. Jsou to tedy dva roky od začátku psaní mého příbéhu. Tak si s tímto pocitem užíjte čtení.😊
____________________________________

V tom pod náma něco vybuchlo.

Přitiskla jsem se k Lee co nejvíc. Avšak tlaková vlna byla silnější, než dračice dokázali snést a nechaly se odhodit daleko od místo výbuchu. Stejně tak i moje kamarádka, takže jsem se na jejím hřbetu neudržela.

Proto jsem se zavřenýma očima padala popelem dolů a čekala na tvrdý dopad. Ten ale nepřišel. Místo toho jsem kolem těla ucítila obmotávat teplé měkké provazy a já se ve zduchu zastavila. Opatrně jsem otevřela oči.

Visela jsem těsně nad zemí na nějaké malé louce. A ty provazy byla ve skutečnosti nějaká energie. Její tvůrce stál kousek ode mě. Byla to poměrně malá žena s krátkými světlými vlasy ve výrazných červených šatech s hůlkou u pasu. Do obličeje jsem ji však kvůli velkému klobouku neviděla.

Chtěla jsem poděkovat, ale čarodějka pohybem ruky obtočila další pruh energie kolem mé pusy tak, abych nemohla mluvit. Vzápětí ostatní světelnou energii sevřela kolem mého těla ještě pevněji. Nemohla jsem se proto ani pohnout. V této nepříjemné situaci mi z mého pásku sundala dračí dýku. Do sáčku se však ani nepodívala.

Moc dobře jsem věděla, že se můžu proměnit na tmu a utéct tak té kouzelnici. Ale protože i přes její kamennou tvář šlo poznat, že se mě bojí, tak jsem ji nechala prozatímní pocit vítězství. Navíc po pár minutách, kdy usoudila, že ji nic neprovedu, její energické provazy povolila abych mohla chodit, zato svázala k sobě moje zápěstí.

Takhle mě čarodějnice začala někam táhnout. Stejně jako předtím jsem se nebránila. Proto jsem se rychle zvedla ze země a následovala ji. Byla jsem o dost vyšší než ona, takže s tím kam mě to vede, jsem si hlavu nelámala.

Když jsem se podívala okolo všimla jsem si, že některé stromy jsou trochu ohořelé. Ale tráva byla až na vrstvu prachu nedotčená. Chvíli jsem přemýšlela jak se čarodějka přede mnou výbuchu ubránila. V tom mi to došlo. To ona vyvolala ten výbuch! Takže Luisa měla pravdu. Opravdu tu má Bella svoje kolegyně, které se nás snaží dostat.

Ani vteřinu jsem nepřemýšla, proměnila jsem se ve tmu a vytrhla jsem ženě moji dýku z ruky. Kouzelnice ale byla pohotová a hned vytáhla svoji hůlku. Než jsem si to stihla uvědomit, s pár blesky deaktivovala moji schopnost, stejně jako včera Bella. Letěla jsem ale naproti čarodějky, takže jsem to do ní napálila plnou rychlostí a obě jsme spadly na zem.

***

Vnímala jsem jenom bolest, kterou náraz způsobil. Už jsem ani nevěděla jak dlouho tady ležím. Pár vteřin? Deset minut? Hlava mi třeštila, nebyla jsem schopná nad tím přemýšlet.

"Lilo!" uslyšela jsem někoho v dálce zavolat moje jméno.

"Lilo, prober se!" ozvalo se znovu, tentokrát silněji.

Došlo mi, že se mnou někdo třese. Tak jsem obětovala poslední kousky síly co ve mě zbyla abych otevřela oči. Nedokázala jsem ale zaostřit. Viděla jsem jenom, jak se nade mnou sklání nejasný obličej lemovaný dlouhými hnědými vlasy.

"Vnímá. Tak aspoň, že tak," uslyšela jsem jiný hlas.

"Aspoň. Siff, pohni si s tou vodou! Lile úplně hoří čelo!" zavolal ten někdo

Po chvíli se mi začala vracet síla. Nevím co se přesně stalo, ale byla jsem za to ráda. Zjistila jsem, že moje záchrana byla Lea, Siff a Zowi. Postupně se mi i urovnaly myšlenky a došlo mi co tu dělám a proč. Zato se mi podařilo se jenom posadit.

"Kde je?"slabě jsem se zeptala.

"Kdo?" (Siff)

"Žena v červeném... Jak dlouho jsem byla mimo?" (Já)

"No, trvalo nám dobrých deset minut než jsme tě našly. Ale probrala ses prakticky hned," zamyslela se Zowi.

"Podle toho co říkáte jsem mohla být v bezvědomí sotva pár minut. Asi mezitím někam zmizela." (Já)

"O kom pořád mluvíš!?"začala se rozčilovat Siff.

"Už asi vím o kom," řekla Lea, která pro něco odběhla.

Všechny tři jsme se otočily jejím směrem. Stála kousek od nás tváří v tvář oné čarodějky. Klobouk nejspíš někde ztratila, protože se ji přes levé oko a obočí táhla nedohojená jizva. Netrvalo mi dlouho zjistit, že na to oko nevidí.

Přesně v moment, kdy z na Leu vyslala nějaké kouzlo, se mezi stromy objevil Náčelník s Elis, Pazzi a Nettou. Naneštěstí však blesky zasáhly svůj cíl a Lea se skácela k zemi. Náčelník rychle, ale v klidu, povolal svoje větrné síly. Čarodějka tak visela ve vzduchu, bez možnosti útěku.

K překvapení nás všech se ale usmála a řekla pár záhadných slov v jazyce, který jsem neznala. Kolem nás se objevily další kouzelnice, obklíčily nás. Náčelník však i přes neplánovaný zvrat nepropustil ženu v červeném z jeho vzdušného vězení.

Ženy se začaly přibližovat s hůlkama v rukou. Mohlo jich být kolem sedmi, ale nemohla jsem si být jistá, jestli se další neschovávají někde v lese. Sevřela jsem moji dýku v ruce. Rychle jsem se připlazila k bezvládně ležící Lee. Naštěstí nebyla v bezvědomí, ale nemohla se hýbat. Podobně jako včera Bella.

V tom mě něco napadlo. Zpod záhybů mého dračího pláště vytáhla krabičku od Qeera. Moc dobře jsem věděla co v ní je už od chvíle, co ji po mě hodil Loom. Byla kulatá s rýhou kolem obvodu. Chvilku trvalo, než mi došlo jak ji otevřít. Ale když se mi to povedlo, půlky odletěly od sebe a přede mě na zem spadla to co jsem potřebovala. Bellina hůlka. Sice jsem netušila jak se do té krabičky o velikosti jablka mohla vlézt, ale o tom nebyl čas přemýšlet.

Zvedla jsem ten magický kousek dřeva ze země. Pečlivě jsem si představila co chci udělat. Ochrannou kopuli kolem nás. S výdechem a pár blesky jsem kouzlo uvolnila. A opravdu. Kolem nás se zjevila energetická bublina, přesně tak jak jsem si ji představila. Kouzelnice v červeném to překvapeně pozorovala.

"Zadržte," zvolala jedna z čarodějek," ona umí ovládat hůlku, nemůžeme ji jen tak zabít."

Ženy se zastavily a stáhly se do ústraní, kde se asi začaly na něčem domlouvat. Já se otočila směrem k Náčelníkovi. Bála jsem se co mě čeká. Ten se naštěstí zabýval Leou, ale přitom stále držel čarodějku ve vzduchu.

"Takže kouzlo jenom se odrazilo! Proč jsi nám neřekla pravdu!?" vybuchla vzteky Zowi a chtěla mi vytrhnout hůlku z ruky.

"Protože bych tu hůlku mít neměla," odpověděla jsem.

"No, to teda neměla! Proč sis ji vůbec nechala!? Nevíš, co všechno to zvládne!"

"Popravdě si nevybavuju, že včera, jak jsem po Belle poslala to podělané kouzlo, bych si tu hůlku vracela za opasek. A stejně se tam později nějak objevila!" neudržela jsem se a začala po Zowi křičet taky.

"Uklidni se Zow! Copak nevidíš, že nám právě zachránila krk! Já bych vám taky neřekla, že mám hůlku. Kdybych k ní nějakým způsobem přišla!" přidala se do hádky Netta.

"Tak a stop!" zařval na nás Náčelník," Ano, nebylo od Lily správné, že nám o hůlce neřekla, ale měla pro to dobré důvody. Není to konec světa. Proto si holky podejte ruce a už se nahádejte."

Náčelník se podíval na mě a Zowi. Pomalu jsem se postavila. Kupodivu už mě nic nebolelo. Podívala jsem se dračici do očí. Stejně tak i ona mě propalovala pohledem. Jak nám řekl Náčelník, tak jsme si na usmířenou podaly ruce.

Potom jsem rychle, aby to nikdo nezaregistroval dala hůlku zpátky do krabičky. Nakonec to bylo lehčí než jsem čekala. Stačilo dát kouzelný klacík mezi dvě části krabičky a ta se potom sama zavřela. Ještě jsem ji stihla schovat zpátky pod moji kabáto-mikinu.

Jen co jsem to udělala, porušil se tím můj ochranný štít. Čarodějky se na nás vrhly. Všem, i s Leou, se naštěstí podařilo včas utéct. Až na mě, na kterou se obzvlášť zaměřily. Odstřihly mě od ostatních a než jsem se vzpamatovala, už jsem zase díky nějakému kouzlu omdlela. Poslední, co jsem si pamatovala bylo, jak všichny moje kamarádky odlétají někam s draky.
____________________________________

To se nám to zamotalo, co?

Jinak nebojte, všechno ohledně toho, že Lila umí ovládat hůlku a proč je to problém bude vysvětleno v průběhu příběhu.🤫

A vzhledem k tomu, že je dneska to výročí Síly draka, jsem udělala obrázek hlavní pětice holek 😀. (Který už mám nakreslený asi půl roku a zapomněla jsem ho do některých předchozích kapitol dát, ale pšššt...😅)

Tak schválně. Poznáte kdo je kdo?
Jinak promiňte, že jsou holky takoví slendermani, ale na obličeje jsem si netroufla, možná i z důvodu, že si je (i jiné knižní postavy) s obličejem zkrátka nepředstavuju. Snad vám to moc nevadí.😅

To by bylo asi tak všechno. Mějte se hezky a zatím💜

Ahoj👋