...Mike seděl na židli a kontroloval kamery. Najednou z ničeho nic usnul, zrovna v tu chvíli kdy se ozvalo cvaknutí dveří. Někdo další vešel dovnitř. Přešla jsem ve ventilaci ke dveřím. Stáli tady 2 muži, 1 z nich byl trochu statnější  a oba měli pistole. Mířili k Mikovi. Rychle jsem prolezla ventilací zpátky k Mikovi. Byla jsem zde dříve než oni. Naneštěstí se Mike zrovna vzbudil. Nic neviděl. Jeden z těch chlapů vešel do místnosti a pomalu obešel Mika tak, aby byl zaním. Všechno jsem pečlivě sledovala. Každý pohyb, zvuk, vibraci, prostě vše. Ten 2. chlápek šel někam do chodeb zatímco ten 2. tam stál a mířil pistolí na Mika. Mike se prudce vzbudil, ale když uviděl toho chlápka ani necekl. "Zvedni ruce nad hlavu a nedělej žádný hlouposti,, řekl ten chlap a dal prst na spoušť. Mike pomalu zvedl ruce. Nevím co udělal špatně, ale ten chlápek vystřelil. Mike se chytl za levý rameno. Postřelil ho. Tekla mu z toho ramene krev. Teď jsem se ale už neudržela na uzdě a zalezla za roh jedné z chodeb. Vylezla jsem ven a schválně jsem udělala randál. Přišel blíž. Stála jsem ve stínu, takže mě nebylo vidět. "Vincente, jsi to ty?,, zeptal se opatrně do tmy. Nikdo neodpovídal. Naneštěstí jsem udělala neopatrný pohyb a on mě spatřil. Ozval se výstřel. Minul. Okamžitě jsem ho strhla na zem a vyrazila mu pistoli z rukou. Ležel na zemi a já na něm měla svoji nohu. Pistoli jsem zahodila a chystala jsem se ho zabít. Pak jsem si ale uvědomila že není vrah. Udeřila jsem ho pěstí do hlavy tak silně, až omdlel. "Z tohohle se jen tak neprobereš, zmrde,, řekla jsem a chytla jsem ho za nohu. Odtáhla jsem ho do hlavní místnosti, položila na židli a přivázala jsem ho k ní švihadlem co tady děti zapoměli. Jakmile jsem měla hotovo, vzala jsem ze stolů několik ubrousků a svázala je k sobě kromě pár. Mike stále seděl na židli a držel se za rameno. Na zemi už byla pěkná kaluž. Stoupla jsem si k němu. "Siero? Co tady děláš? Aaaaa...co to bylo za zvuk?,, zeptal se. "Tak za 1., jdu ti obvázat ránu a za 2., ten chlápek co je támhle svázaný střílel,, odpověděla jsem. "Tak a teď si to rameno pusť,, řekla jsem. Pustil ho. To jsem nečekala protože vždy když jsem velitele ošetřovala tak dělal přesný opak. Dala jsem tam těch pár ubrousků a tím "šátkem" jsem to přivázala k rameni. Po chvilce přiběhl i ten 2. chlápek. Uviděl svého kolegu. "Karle, neee...,, vykřikl a přiběhl k němu. Nevšiml si nás a já využila příležitosti a přiblížila se k němu. Jakmile jsem byla v dostatečné blízkosti udeřila jsem ho do hlavy. Vzala jsem 2. židli a otočila ji opěrátkem k opěrátku a Vincenta tam přivázala k němu. V tuhle chvíli přiběhl Foxy a uviděl ty 2 svázané a Mika sedícího na židli. Rychle přiběhl k Mikovi. "Co se ti stalo?,, zeptal se Foxy Mika. Mike neodpověděl, ale jenom ukázal mým směrem. Stála jsem opodál a sledovala jak Foxy reaguje. "Co se mu stalo?,, zeptal se mě. "Tobě asi na něm hodně záleží, co?,, zeptala jsem se místo odpovědi. Foxy pouze kývl hlavou. "Jako jediný nám rozumí,, dodal. "Postřelili ho,, odpověděla jsem mu na jeho otázku. "Áaaaa, je to vážné?,, zeptal se. Jenom jsem zavrtěla hlavou. Foxy chytl Mika pod ramenem a pomohl mu vstát. Odvedl ho směrem ke kanceláři. V tuto chvíli jako na schvál přišla Chica. Nevím jestli to mám považovat za příchod, ale spíše přiběhla. Když mě spatřila, škubla sebou. "Ty jsi ta nová?,, zeptala se po chvíli mlčení. Třepal se jí hlas. "Ano, ale proč se mě bojíš?,, zeptala jsem se. "Vypadáš....,, polkla. "STRAŠIDELNĚ,,. Toto slovo řekla s větším důrazem. "Kéž by,, řekla jsem. Nejsem animatronik na hraní, ale na boj. Mám takhle vypadat. "A to jsi ještě od nás neviděla Ignise,, řekla jsem trochu směšně a měla jsem co dělat abych nevybuchla smíchy. Otočila jsem se a šla směrem ke dveřím že odejdu. "Počkej, neodcházej,, řekla zoufale. Zastavila jsem se. "Proč bych se nemohla jít zase někam zašít?,, zeptala jsem se. "Nemám si tady s kým povídat,, řekla a šla o kousek blíž. "A proč se nám vlastně vyhýbáš?,, zeptala se a popošla ještě blíž. "Jsem nedůvěřivá. Mám...,, odmlčela jsem se. "Co máš zeptala se a šla ještě o krok blíž. "Mám špatné zkušenosti,, dopověděla jsem. "Aaaaa, kde se vůbec schováváš?,, zeptala se a udělala další krok blíž. "Auuuu,, vykřikla jsem. "Šlápla jsi mě na ocas!,, vyjela jsem na ní. "Ppromiň,, omluvila se koktavým hlasem. "To nic. Já se omlouvám. Asi jsem moc zařvala,, řekla jsem a rozešla se opět ke dveřím. Přiběhla ke mě a něčím se dotkla zezadu mého krku. Cítila jsem elektřinu....

Ha!! A pokračování příště. Klidně mě můžete roztrhat, rozkuchat nebo cokoliv jiného mi udělat...

Ale zajímalo by mě co si myslíte že to bylo za věc?
A ještě jen tak bokem další kapitola vyjde až někdy v půlce nebo na konci Února. Já vím... Jsem parchant.

Tak zase příště...😁😁😁

PS: Toto je jen pro ty, co chtějí už teď vědět co se přibližně stane příště. Napište mi na tento email: bestie@atlas.cz.
Email musí mít téma "Co se stane příště,, a k tomu si napište co chcete. Víc nemusíte....