xxxviii.
Když se Draco se Scorpiusem odletaxovali domů, Hermiona už spala. Uložil Scorpiuse do postele a šel do obyváku dělat ještě nějaké papíry do práce. Pracoval tak dvě hodiny, než se k němu připojila další osoba.
,,Vzbudil jsem tě?" zeptal se omluvně.
,,Ne, spíš tvoje nepřítomnost. Pojď do postele," zamrmlala a zívla si. Draco odložil papíry a na její přání šel také spát.
<><><><>
Ráno se vzbudil první Draco. Hermiona spala u něj v objetí a on se cítil velmi šťastně, když ji u sebe takhle držel. Pohledem zabloudil k hodinám a zjistil, že už dvě hodiny měla být Hermiona v práci. Podíval se na ni, jak spokojeně spí. Neměl to srdce ji budit. Nejspíš ho za to později zabije, ale po včerejšku se potřebuje vyspat.
Opatrně se vymotal z jejího sevření a šel do kuchyně připravit snídani. V kuchyni našel u stolu sedět Scorpiuse, jak si čte.
,,Co že jsi tak brzo vzhůru? Normálně si rád pospíš," zasmál se Draco a začal si vyndávat suroviny na palačinky, které se naučil dělat kvůli Scorpiusovi.
,,Mám rozečtenou knihu a bylo to zrovna napínavé," zamumlal Scorpius a ani neodtrhl zrak od knihy.
,,A co čteš?"
,,Tu od Hermiony."
Draco už se na nic neptal, protože věděl, že ho vyrušuje a tak v tichosti dělal palačinky. Když je dodělal, udělal z nich hromádku na talíři a posypal je čerstvým ovocem. Scorpiusovi dal hned z první várky a vychvaloval je, tak snad se mu povedli.
,,Nezapomeň udělat srdce z borůvek na vrch," řekl Scorpius, ale ani teď nezvedl zrak od knihy. Draco se nad tím zasmál a dal na synovu radu. Ještě udělal kafe a pak vše dal na podnos.
V ložnici to položil na postel a sklonil s k Hermioně, aby jí mohl políbit. Trvalo jen chvíli, než začala spolupracovat a proto se odtrhl. Svůj účel to splnilo.
,,Dobré ráno," řekl s úsměvem a položil vedle ní tác.
,,Scorpius?" zasmála se a ukázala na srdce z borůvek.
,,Jo, jak to víš?" zeptal se nechápavě.
,,Když jsem mu dělala palačinky, přesně takové srdce jsem mu tam taky vyrobila," řekla a pak se podívala na hodiny, ,,Máš pěkný průser," řekla vážně ale cukaly jí koutky.
,,Na mou obranu jsi se potřebovala vyspat."
,,V pořádku, včera jsem se domluvila s Percym, že to za mě vezme. Je vážně dobrý, zvládne to."
,,Taky jsi mi to mohla říct."
,,Nebyl čas," řekla a pustila se do těch palačinek.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro