Hermiona běžela přes celé ministerstvo a snažila se udržet slzy, které velice chtěly ven. Někteří lidé se za ní otáčeli, ale ona teď neměla čas o tom přemýšlet.

Když konečně dorazila před dveře, které byli jejím cílem, prudce je otevřela a vpadla dovnitř, jako by ji snad někdo honil a chtěl ji zabít.

„Návštěva samotné ministryně kouzel, měl bych se bát?" zasmál se muž co seděl za stolem. Hermiona se na něj podívala a v ten moment se svezla na zem a poddala se slzám.

„U Merlina, co se stalo?" skoro až vykřikl snědší muž a hned se k ní rozběhl. Hermiona však nemohla odpovědět, protože přes vzlyky to nešlo. Brečela ještě asi deset minut, než se zhluboka nadechla a podívala se na muže před sebou.

„Musíš mi pomoc," vysoukala ze sebe a setřela si slzu, která si našla opět cestu ven.

„Nejdřív potřebuji, abys mi řekla, co se stalo," řekl a vytáhl ji na nohy, aby jí dovedl k židli, na kterou ji posadil.

„Blaisei, ona, o-na," koktala, než ji znovu pohltily vzlyky.

„Hermiono, potřebuji, abys se uklidnila a řekla mi o co jde. Nemůžu ti pomoc, když mi to neřekneš," řekl klidným hlasem Blaise, i když uvnitř dost panikařil. Muselo se stát něco vážného a on se děsil toho, co by to mohlo být.

„Ona ho chce vzít!" vykřikla a vyskočila na nohy, načež začala pochodovat po jeho kanceláři.

„Kdo?" zeptal se opatrně. Vážně ho teď děsila.

„Pansy, Blaisei, Pansy! Soustřeď se trochu," naštvaně křikla.

„Já nerozumím, Hermiono," řekl a sledoval, do jakého stavu se dostala.

„Nemůže nám ho vzít! U Merlina, chudák Draco. Draco, bude mě nenávidět! Kdyby nebylo mě nestalo by se to. Opustí mě!" křičela na jeho kanceláři a nechala slzy, aby jí stékaly po tváři.

Blaise se cítil opravdu hodně zmatený. Měl o ní strach, a tak se rozhodl napsat Dracovi. V tomhle stavu ji nikdo nesměl vidět.

***
Blaise je ''právník''.