Prošli značnou část Manoru, než se dostaly ke vchodu na zahradu, u kterého čekal Arthur.

„Vypadáš přímo božsky," pochválil ji, když k němu došli a objal ji.

„Ehm, ehm," odkašlala si Ginny.

„Ty vypadáš samozřejmě taky úžasně," řekl a Hermiona se zasmála.

„Děkuji," odpověděla se smíchem Ginny.

„Můžeme?" zeptal se a nabídl Hermioně rámně.

„Ještě tu není otec," řekla a rozhlédla se kolem.

„Ale Lucius sedí v přední řadě s Narcissou," řekla nechápavě Ginny.

„Oh," bylo jediné, co Hermiona řekla.

„Mám, mám pro něj dojít?" zeptala se váhavě Ginny.

„Můžeš, prosím," řekla Hermiona a Ginny z jejího hlasu poznala, že začíná být nervózní.

„Jasně," souhlasila s úsměvem, aby jí uklidnila a vydala se uličkou hostů až dopředu. Všichni byli zmatení a začali si něco šuškat. Draco se nervózně podíval na Harryho, který ho pouhým pohledem uklidnil.

„Dobrý den, Ginny Potterová, mohl byste prosím se mnou?" vyhrkla ze sebe hned, jak došla k Luciusovi.

„Jistě," odpověděl zmatený Lucius a následoval Ginny ven ze zahrady.

„Tati!" vykřikla úlevně Hermiona a pevně Luciuse objala.

„Děje se něco?" zeptal se, když od něho odstoupila.

„Teď už ne," odpověděla s úsměvem.

Z jedné strany ji vedl Arthur Weasley, muž, který se o ni vždy staral. Byl to takový její otec v kouzelnickém světě. Z druhé strany ji vedl otec, Lucius, muž, který jí ukázal, že se lidé dokáží změnit.

S úsměvem kráčela uličkou hostů, kteří na ní upíraly své zraky. Ona však měla oči jen pro jediného člověka v zahradě. A on měl oči jen pro ni.

Když už konečně byla u své životní lásky, muži ji pustili a každý ji věnoval pusu na čelo. Její úsměv se ještě více rozšířil.

Měla perfektní život a vyplatilo se za něj bojoval. Vyplatilo se bojovat za Harryho a za to v co věřila.

The end