xxxi.
Hermiona se napila jasmínového čaje a celým jejím tělem se rozlil příjemný pocit. Děti si hrály se skřítky na zahradě kousek od nich, takže ovšem, co se dělo, měla přehled, ale zároveň měla trochu klidu.
,,Přemýšlela jsi o tom, o čem jsme se jednou bavily?" zeptala se Narcissa a svůj pohled z dětí přesunula na Hermionu.
,,Ano, ale ačkoliv jsem si myslela, že s dvojčaty opravdu skončím, zatím to nejde. Bude mi třicet a já se práce vzdát nechci. Mám ji ráda, a chtěla bych si ji udržet tak dlouho, jak to jen půjde," odpověděla a znovu si usrkla z květovaného šálku.
,,Víš, váže se s tím ještě jedna věc. Lucius byl nedávno u Gringottů a říkal, že skřeti byly lehce znepokojeni tím, že jeden z našich trezorů není již šest let používaný," řekla a Hermiona se na ni nechápavě podívala.
,,Obavám se, že ti nerozumím, mami."
,,Jde o sejf, který byl pro Draca až se jednou ožení. Od doby, co je s tebou z trezoru nebylo nic vybráno a to znepokojuje banku, ale i nás, drahá. Jste spolu šest let, ale ani jednou jste tam nebyli, proč?" zeptala se. Hermionu to překvapilo a nevěděla, co na to říct.
,,Hádám, že jeden z důvodů je ten, že jsem neměla nejmenší tušení, že takový sejf je, ale hlavní důvod je ten, že to nepotřebujeme. Oba pracujeme a to na dost vysoké pracovní pozici. S penězi jsme nikdy problém neměli," vysvětlila Hermiona s úsměvem. Z nějakého důvody jí obavy Malfoyů starších připadaly roztomilé.
,,Ach tak, omlouvám se, jestli jsem tě nějak urazila, mé dítě, to jen, že na tohle nejsme zvyklí a překvapilo nás to. Když se Draco oženil se slečnou Parkinsonovou, začínali jsme si myslet, že všechny peníze snad i dojdou, jak moc je Pansy vybírala, a to tam bylo slušné jmění."
,,Dokážu si to živě představit. Pansy šlo vždycky jen o peníze a postavení, ale já tvého syna miluju, a nezměnilo by se to, ani kdyby měl na účtě jeden galeon," řekla a zkontrolovala děti. Samozřejmě, že si za těch šest let zvykla na to, že peníze řešit nemusí, a že si žila jako v bavlnce, ale to v podstatě i před tím, než začala s Dracem chodit. Plat ministryně byl opravdu slušný, a i když se občas dopřávala nadstandardu, pořád jí toho hodně zbylo.
,,Koho, že miluješ?" zeptal se příchozí Draco, který do teď s Luciusem řešil nějaké papíry.
,,Toho neznáš," odpověděla s úšklebkem.
,,Ani o tom nežertuj," řekl a sklonil se k ní, aby ji mohl políbit. Narcissa se s úsměvem na rtech přesunula k dětem, i po těch letech nevěříc, že její rodina měla takové štěstí i po tom všem, čeho se dopustili.
***
Tak zase po dlouhé době :/ opravdu se omlouvám, ale zápasím s časem a prioritou je pro mě Animae fideluim, tak pokud to ještě nečtete a chtěli byste si zkrátit čas, tak se do toho pusťte, kapitoly tam vycházejí každý den a začíná to být má oblíbená dramione <3
Věnováno <3
ana_sly, xblondevilx, Karcolka_95, SasarX1, marketa7, 1White8,
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro