Netrpělivě jsem pochodovala po šatně a vyčkávala na příchod týmu. Na příchod týmu, který nás měl dnes dostat ke třem bodům ve skupině. Když jsem zaslechla cvaknutí kliky, otočila jsem se a v tu chvíli se i zarazila. Stála tam Melissa a stejně překvapeně mě pozorovala. Její nebesky modré oči mě sledovaly a ústa se roztáhla do úsměvu. Mohla bych na ní koukat hodiny a nemusela bych říkat vůbec nic.

,, Dobré odpoledne, trenérko," řekla první a odvrátila svůj pohled. Ten hlas, kterým vždy promluví mi dokonale podlamuje kolena.

,, Zdravím, Melisso. Jak se na dnešek těšíš? Jsi nervózní?"

,, Trochu ano, tuhle atmosféru jsem nikdy nezažila. Venku to vypadá jak na festivalu."

,, A to počkej až budeš na hřišti a fanoušci budou zpívat chorály a povzbuzovat nás. To je ten správný adrenalin," odpověděla jsem a pozorovala jí. Postupně vcházeli i ostatní, ale těm jsem takovou pozornost nevěnovala. Tu jsem musela věnovat osobě, která mě objala.

,, Ještě jednou moc děkuji. Vážím si takové příležitosti a doufám, že vás nezklamu."

,, To doufám taky, ale už mě pusť. Musíme probrat důležité věci," řekla jsem a ona tak udělala. Poodstoupila jsem a upravila se. Patrick všem rozdal iontové nápoje a vrátil se k nám.

,, Takže vážení, dovolte abych začal. Sem jsme se dostaly vlastními silami a občas ve čtvrtém předkole vyřadili rumuny. I tak slabý klub byl občas lepší a nesmíme dovolit, aby se to stalo i s takovými outsidery, jako jsou oni. Čekám od vás jasnou výhru a dominanci na hřišti, rozumíme si?" zeptal se a já souhlasně přikývla. Semnou i ostatní a pak pohlédli ke mě.

,, Všichni jistě znáte jejich sestavu a viděly jste jak hrají. Na hřišti je potřeba makat a ne se flákat," řekla jsem a pohlédla směrem k Nettie. Ta nad tím jen protočila očima a pak se na mě usmála. Raději jsem směřovala svůj pohled jinam a setkala se s mnoha pohledy. Ale jen jeden mě zajímal nejvíce.,, Dávejte si, prosím, pozor na zbytečné fauly. Nikdo nechceme, aby jste se někdo vykartoval a já musela měnit sestavu," řekla jsem a pousmála se. Patrick po chvíli odešel a holky se začaly převlékat. Já si vzala kraťasy nad kolena a k tomu klubové tričko. Nosilo nám štěstí a tak jsem ho nemohla vynechat.,, A teď si dáme náš pokřik. Je deset minut do nástupu!" křikla jsem a stoupla si ke stolu. Chris vyběhla pro Patricka a ten se přidal.,, Kdo jsme?!"

,, United!" zopakovaly holky a to se několikrát opakovalo.

,, Kdo dnes vyhraje!" pokračovala jsem.

,, My!" opakovaly. To samé bylo ještě třikrát a pak jsem se nadechla.

,, Proč vyhrajeme?!"

,, Protože jsme U-N-I-T-E-D!" znělo šatnou a já se musela pousmát. Přidala se i Melissa, která pokřik neznala, ale po chvíli se chytila.,, Tak jdeme! A budeme makat!" křikla Carol a šla hned za Chris. Přidala jsem se a se všemi se ještě plácla.

,, Jdeme na to!" řekla jsem a pak se i s týmem vydala na hřiště. Očima jsem vyhledala Melissu a pokusila se jí pohledem dodat trochu odvahy.,, To zvládneš, věřím ti," řekla jsem, když procházela kolem mě.

Díky za přečtení, hlasy a komentáře. Snad se kapitola líbila a těšíte se na další. Jak se vám příběh líbí? A jak si myslíte, že zápas skončí? Podaří se jim český tým porazit bez újmy, nebo to někdo nezvládne? A jak se s novou rolí popere Melissa? Proč se s Jessicou stále pozorují?