Ráno jsme byla vzhůru dřív a tak jsem se rozhodla udělat nám oběma snídani. Zrovna jsem na stůl odkládala konvici s kávou a mlékem, když jsem zaslechla zavření dveří. Podívala jsem se směrem ke dveřím do kuchyně, když se v nich objevila. Na sobě měla moje šedé tričko, které ji díky mé výšce bylo skoro po kolena, vlas jí volně spadaly na ramena a na tváři jí opět hrál ten nejúžasnější úsměv.

,, Dobré ráno," řekla a došla ke mě. Krátce jsem jí políbila a nechala jí, aby se posadila.,, Udělala jsem ti tousty a kafe, snad ti to stačí."

,, Mě ano, ale ty nebudeš jíst?" zeptala se a nechápavě na mě koukala. Já si nalila kávu a vložila do ní dvě kostky cukru.

,, Jedu na ty vyšetření do nemocnice. A jelikož mi budou brát krev, nemohu jíst, chápeš, ne?"

,, Já zapomněla," řekla a znatelně zesmutněla. Jo a nevadí, že mám tvoje tričko? Nemám tu nic na sebe," řekla a upila z hrnku.

,, Nevadí. Ale napadlo mě, stejně jsi tu mnohem častěji, nechceš si ke mě vzít nějaký věci? Mě tu překážet nebudou a když tu budeš, což je téměř vždy, budeš tu mít čisté oblečení," navrhla jsem a všimla si jejího překvapeného pohledu.

,, Navrhuješ, abych se sem nastěhovala?"

,, Ne, to ne. Na to je příliš brzy," odpověděla jsem nesouhlasně a znovu se napila.,, Jen pár věcí, abys tu měla aspoň něco, když tu u mě přespíš."

,, Aha. Jo, bylo by to fajn. Ale mám problém. Nemám si v čem pro věci dojít."

,, Pokud mi věříš, tak k tobě zajedu a něco ti přivezu. Klíče mám stejně u sebe. Vypadli ti v taxíku," řekla jsem a znovu se napila. Koukala jsem na hodinky a zvedla se.

,, Když se tam stavíš, budu ti vděčná. Ale nebudeš to mít jednoduché," odpověděla a já si povzdechla.

,, To s tebou nemám od začátku. Musím jet, abych vše stihla. Takže kdyby se cokoliv dělo, zvedni telefon a  zavolej, ano?"

,, Jistě, paní trenérko," odpověděla a políbila mě. Nejradši bych neodcházela, ale muselo se vše vyřešit a to, co nejdříve. O konci Nettie u týmu nebyl pochyb. Porušila daná pravidla. Mnohem víc jsem se obávala, jak to bude s Mell. Věděla jsem, že bude těžké přesvědčit Lucase o tom, že za to nemůže. Když jsem vyřešila potřebná předoperační vyšetření, volala jsem hned lékaři a on slíbil, že se mi ozve s termínem. Byla jsem nervózní a musela si vzít prášek na bolest. Ruka mě začala pekelně bolet a já práci musela řešit s chladnou hlavou. Když jsem dorazila na místo, povšimla jsem si auta, které patřilo Lucasovi a motorky. Motorky, která byla Nettie. Překvapilo mě to. Měla dorazit až ve čtyři. Mela jsem na ní zlost a v duchu jsem se modlila, abychom se potkali až na tréninku. Vešla jsem na stadion a pozorně se rozhlížela. Byla jsem nervózní, věděla jsem, že bych se neudržela a mohlo by to dopadnout špatně. Obzvlášť, když jsem měla sádru.

,, Dobré odpoledne, jak se máte, trenérko?" ozvalo se zamnou a já se zastavila. Tušila jsem, že se jí nevyhnu a ruku jsem sevřela v pěst. Došla až ke mě a ruku mi dala na rameno.,, Jak se vám daří?" zeptala se a já cítila potřebu s ní mluvit o samotě. Stáhla jsem jí ruku a z posledních sil jí odtlačila do otevřených dveří, které vedly do šatny. Hned jak jsem je zavřel, opřela jsem jí o ně a dívala se jí do očí.

,, Jestli se mě ještě zeptáš, jak se mi daří, přestanu se ovládat a věř mi, že to pro tebe dopadne špatně. Teď mi dáš rozumný vysvětlení. Vysvětlení, proč si to udělala? Co jsi z toho měla?

,, Nevím o čem mluvíš a bylo by fajn dát tu sádru od mého krku," odpověděla a já naopak přitlačila.

,, Vážně? Vážně nevíš o čem tu mluvím? Měla by jsi si rychle vzpomenout. Protože porušení klubových pravidel se trestá a ty to víš."

,, Chtěla to a líbilo se jí to. Prý to bylo lepší než s tebou. Taky říkala, že to vůbec neumíš," řekla a usmála se. Má druhá ruka jí přistála na tváři.

,, Neřekla to střízlivá a hlavně jí někdo dal marihuanu, že? Nevíš náhodou, kdo to byl?"

,, To se, ale nikdo nedozví. Bude to překvapení až jí vyjdou pozitivní testy na THC a vyřadí jí z týmu. A chceš vědět proč?" zeptala se a já odstoupila. Odkašlala si a zakroutila hlavou.,, Abys věděla jaké to je, když vidíš a slyšíš někoho, koho miluješ jak si užívá."

,, A proto tohle všechno? Nestačilo normálně přijít a říct mi to?!"

,, To bys necítila tu bolest," odpověděla a já vztáhla ruku. Tu jsem hned zase stáhla a odstoupila.

,, Za to cítím bolest tady. Vzteky jsem praštila do stolku a do zdi. Mám tříštivou zlomeninu zápěstí a musím s ní na operaci. A nestalo by se to, kdyby jsi se nezachovala jak.... Ani to nedokážu vyslovit," řekla jsem a sledovala šok v jejich očích.,, Jdu za Lucasem, který se vše dozví a postarám se o to, abys tady skončila."

,, To nemůžeš! Potřebujete mě a tým tohle nedovolí."

,, Když se dozví, že jsi Melisse dala trávu, opila jí a málem znásilnila, rádi se tě zbaví. Takový lidi tu totiž nikdo nechce," odpověděla jsem a chytila za dveře.,, Začni si balit. Dneska už si nezahraješ," pokračovala jsem a poté opustila šatnu. Značně vytočená, jsem se vydala za Lucasem, který mě již jistě očekával.

Díky za přečtení, hlasy a komentáře. Snad se kapitola líbila a těšíte se na další. Jak to podá a nebo by měla podat Lucasovi? Má opravdu zařídit Nettie konec u týmu? Má Lucas vědět vše, nebo by se něco neměl dozvědět?