Mačkala jsem papír za papírem a u toho upíjela již třetí skleničku s vínem. Cítila jsem se zoufalá. Měla jsem chuť si nafackovat a zahrabat se někam do písku. Cítila jsem úplně bezradná. Chtělo se mi brečet, ale nešlo to. Jako kdyby slzy došli. Blížila se půlnoc a já se cítila vyčerpaně. Po několika hodinách jsem dala dohromady dopis, který vše dokonale vystihoval. Cítila jsem se vyčerpaně. Snad z pláče a toho, jak tu sedím několik hodin. Z přemýšlení mě ovšem vytrhlo zvonění telefonu. Rychle jsem ho vzala do ruky a zklamaně si povzdechla. Volal Christian. Barman z klubu, který byl mým oblíbeným.

,, Christiane? Děje se něco?" zeptala jsem se a snažila se nedat znát, že mé tváře skrápěly slzy.

,, Řekl bych, že ano. A jelikož mám jen číslo na tebe, můžeš mi dát radu ty. Mám tu jednu z tvých hráček. Je už dost opilá a užívá si pozornost jiné ženy. To by mi nevadilo, ale vím, jaká jsou u tebe pravidla," řekl a já dopila sklenku s vínem.

,, A, co já s tím mám asi tak dělat? Mohou si dělat, co chtějí. Nejsem jejich matka, Chrisi."

,,A nevíš aspoň kde ta holka bydlí? Jde o tu střeleckou hvězdu. Konkrétně Melissu. Zavolám jí taxi," odpověděl celkem podrážděně a já se v mžiku postavila.

,, Říkal jsi Melissa?! Slyšela jsem dobře, že Melissa je ta, co je opilá a užívá si společnost někoho jiného?!" zvýšila jsem hlas a snažila se si to přebrat.

,, Jo, přesně tahle. Tak, co s ní?"

,, Dej mi dvacet minut. Zavolám si taxi a přijedu. Nemohu řídit, už jsem něco pila," řekla jsem a hovor položila. Ihned jsem vytočila číslo na taxi, kde mě poměrně znali a domluvila se na, co nejrychlejším dojezdu. Nevěděla jsem, co od toho čekám, ale musela jsem jí dostat pryč. Pryč od alkoholu a hlavně od neznámé ženy. V rychlosti jsem na sebe hodila tepláky s trikem a mikinou, vzala si doklady s penězi a vyběhla ven. Chvílemi jsem měla problém a koordinací pohybu, ale n nohou jsem se držet dokázala. Byla jsem naštvaná a zároveň měla strach. Taxi dorazilo hned, jak jsem zamknula. Řídiči jsem dala adresu a netrpělivě vyhlížela klub. Když jsem ho zahlédla a řidič zastavil, řekla jsem mu ať počká a vběhla tam jako neřízená střela. Při vstupu do baru jsem se pozdravila s dvěma muži, kteří vybíraly vstupné a vysvětlila jim situaci. S úsměvem mě pustili dovnitř a já se po chvíli musela zastavit. Oder alkoholu a cigaretového kouře semnou celkem dost zamával. Byla jsem na to zvyklá. Ale jen v době, kdy jsem tu trávila víc času. Po dvou měsících, kdy jsem tu nebyla, si mé tělo zcela odvyklo.,, Nazdar, kde je?!" křikla jsem přes bar na Christiana.

,, Jsou vedle. Poslední stůl vlevo!" odpověděl a já přikývla.,, A snaž se to vyřešit v klidu, nerad bych tu měl problémy."

,,Je to moje holka, takže to budu řešit po svém!" křikla jsem téměř hned a vydala se směrem, který mi Christian dal. Proplétala jsem se mezi lidmi a snažila se normálně dýchat. Občas to ovšem nešlo a tak jsem zadržela dech. Měla jsem samozřejmě strach, co uvidím, ale i přesto jsem spěchala. Spěchala jsem, abych případně zabránila něčemu horšímu. Něčemu, co by bylo pro mě těžké zkousnout. Jakmile jsem se ocitla poblíž stolu, můj vztek a nepochopení se dostal k horním hranicím. Přišla jsem až k nim a chvíli sledovala to, co se odehrávalo před mýma očima. Až po chvíli jsem chytla dívku, která seděla na Mell za tričko a měla ruce pod tím jejím a dostala jí k sobě. Zády jsem jí opřela o zeď a až potom si všimla, kdo že ta neznámá je.

,, Hej! Co je?!" ozval se její hlas a já pohlédla k Mell. Snad ani nevěděla, co se děje. Seděla a kopla do sebe dalšího panáka.

,, Jestli tohle je způsob, jak mi ublížit, gratuluji. Přišla jsi na něj. Teď se sebereš a zmizíš odtud. A pokud se ještě někdy Dotkneš mojí holky, budeš mít sakra pfoblem.," řekla jsem a naklonila se k ní.,, A myslím to zcela vážně!"

,, Líbilo se jí to a zrovna se chystáme ke mě. Takže smůla. A prý jste se rozešli," řekla a usmála se.

,, Nerozešli. Je to jen nedorozumění. A pokud nechceš, abych řešila to, co z tebe cítím a není to jen chlast, zmiz mi z očí. Nerada bych ti nějak ublížila! křikla jsem a odstrčila Nettie od sebe. Zavrávorala a upadla na zem. Hned se, ale zvedla a odešla. Natáhla jsem se k Mell a prohlédla si jí.,, Mell, vnímáš mě?!" zvýšila jsem hlas a luskla jí u ucha. Něco zamumlala, ale rozumět jí nebylo. Byla silně opilá a její rozšířené  zorničky mluvili za vše. Měla to taky.,, Pojď jdeme ke mě," řekla jsem a přitáhla jí k sobě. Zhluboka jsem se nadechla a vzala jí do náruče. Hned jsem se vydala pryč a doufala, že taxikář tam zůstal.

,, Dobrý nápad, bydlím daleko, kotě," řekla opile a zasmála se. Rty se mi dotkla krku a já musela polknout, abych zůstala klidná. Její dotek rtů pokaždé působil bouři uvnitř mne a to mohl být, při její opilosti, problém. Taxikář tam stál a kouřil. Když mě viděl, otevřel mi zadní dveře a trpělivě vyčkal až se usadíme. Štvalo mě, jak Mell řeší naše problémy. Že se neozvala mě, ale do baru šla s Nettie. Štvalo mě, že její rty líbala ona a nebyla sem to já. A, že jí dala něco co bylo proti pravidlům. Drogy jsem nesnášela a byla jsem rozhodnutá to řešit. Mell si položila hlavu na mé rameno a během minuty usnula. Taxikář se pousmál a zvolnil jízdu. Když jsme dorazily k baráku, nechala jsem mu větší dýško a Mell odnesla až k sobě do ložnice.

Jaké myslíte bude ráno? Jak bude  Jess řešit Marihuanu? Bude si Mellisa něco pamatovat nebo bude mít tak zvané okno? To a spoustu dalšího v následující kapitole, která se chystá. A dopis? Bude součástí bonusové kapitoly. Kdy bude? Po ukončení příběhu. Díky za přečtení, hlasy a komentáře.