Ráno jsem se vzbudila opravdu brzy. Samotnou mě to překvapilo, většinou bych ještě vyspávala. Mell klidně oddychovala a vypadlo to, že jí jen tak něco nevzbudí. Opatrně jsem se vymanila z jejího objetí a zalezla v rychlosti do sprchy. Nechala jsem na sebe dopadat teplou vodu a přitom měla zavřené oči. Pravda byla, že mi bylo celkem špatně a hlava mi třeštila, jako kdyby tu bylo techno. Neuměla jsem si představit, že v tomto stavu přežiji let bez úhony a neztrapním se. Z přemýšlení mě vytrhly až ruce, které se obmotaly kolem mého nahého pasu a hlava, která se opřela o moje rameno.

,, Proč ještě nespíš?" zeptala jsem se a otočila se.

,, Protože je mi jasné, že je ti pěkně zle a měla jsem strach, aby se ti nic nestalo. A hlavně nejde přeslechnout, že tu teče voda. Jak ti je?"

,, Přesně tak, jak jsi řekla. Je mi příšerně zle, hlava mi třeští jak po techno párty a neuvěřitelně se stydím, protože si ze včerejška pamatuji opravdu málo. Vlastně mám otázku. Opravdu jsem málem vystřelila po Nettie a poté v mém nepoužitelném stavu se s tebou milovala?"

,, Nezdálo se mi, že jsi nepoužitelná, byla jsi dokonalá. A, co se týče Nettie, bude mít asi dost problémů. Myslím, že nás čeká rozhovor s Davisem a konfrontace s Nettie," odpověděla a já si povzdechla. 

,, Omlouvám se. Nechtěla jsem tě dostat do problémů. Tohle se vůbec nemělo stát. Mela jsem tušit, že do toho bude rýpat," řekla jsem posmutněle a sledovala jí. Vzala do ruky gel na mytí a začala mě s ním omývat.

,, Nedostala jsi mě do žádných problémů. Nemohou nám přeci zakazovat, koho můžeme milovat a koho ne. Klidně jim to takhle vysvětlím a hlavně jí do toho nic není," řekla a políbila mě. 

,, Jo, to máš pravdu, ale je tu něco jiného. Já tenhle tým trénuji a ty za něj hraješ. Může to ublížit nám oběma. A o mě ani tak nejde. Ale neodpustila bych si, kdyby ti to zničilo kariéru," řekla jsem a smyla mýdlo. Když se namydlila i Mell, odešla jsem ze sprchového koutu a opřela se o topení zabalená v ručníku.

,, Kam tím míříš? Na tobě taky záleží, máš skvělou práci a podívej se, kam ten tým dostáváš. Lépe by to nikdo nezvládl," řekla a tázavě se na mě podívala. Vypnula vodu a já jí podala ručník.

,, Že pokud by došlo na nejhorší, jsou pouze tři možnosti. Odejdu já, ty nebo se budeme muset rozejít," řekla jsem a sklonila hlavu. Věděla jsem, že to byl první momentální nápad, ale nebyla jiná možnost. Nechtěla jsem jí zničit kariéru, kterou měla rozjetou velmi slibně.

,, To myslíš vážně? Opravdu by jsi mě opustila jen proto, aby jsi mi nezničila kariéru?" zeptala se a já sledovala její nechápavý výraz.,,Radši se vzdáš lásky a něčeho, co může mít budoucnost, kvůli debilnímu sportu?"

,, A jak můžeš mít jistotu, že tohle má nějakou budoucnost? Co když tě to přestane za chvíli bavit a odejdeš? Odejdeš stejně jako všichni ostatní, kterým jsem byla dobrá jen na chvíli. Užili si a pak zmizeli," řekla jsem a v tu chvíli i litovala toho, co jsem řekla. 

,, Pokud si myslíš tohle, tak tedy nevím, co tady ještě dělám. Doufala jsem, že mi věříš, ale asi jsem se v tobě spletla," odpověděla a než jsem stačila zareagovat, opustila koupelnu.Opřela jsem se o zeď a pouze si povzdechla. Oblékla jsem si župan a pomalu vyšla ven.

,, Co děláš?" zeptala jsem se, když jsem zahlédla jak si balí věci. Po tvářích se jí kutálely slzy a to mě bolelo snad mnohem víc, než slova, která jsem vyřkla. Došla jsem k ní, otočila jí k sobě a pevně jí objala. Bránila se, ale po chvíli to vzdala.,, Zkus to pochopit. Nechci ti zničit kariéru, to bych si nikdy neodpustila. A bohužel existují jen tyhle tři možnosti."

,, Klidně se kariéry vzdám. Klidně přejdu do jiného klubu, klidně se můžeme odstěhovat z Anglie, ale přece se nerozejdeme jen proto, že chodíš s hráčkou svého týmu! Má na tohle snad někdo právo? Máš to snad ve smlouvě? Já teda ne."

,, Mell, kdybych to tam neměla, nebudu to řešit. Ale v té smlouvě stojí, že se nebudu navazovat intimní vztah s nikým z tohoto týmu. Týká se to jak hráčů tak celého realizačního týmu. I když s realizačním týmem by ještě nebyl takový problém, ale ty jsi hráčka a to je velký problém," řekla jsem a zahlédla šok v jejích očích. Chystala se něco říct, ale ozvalo se zaklepání na dveře.,, Oblékni se," řekla jsem a pustila jí.,, Kdo tam je?"

,, To jsem já Lucas, pustíš mě?" zeptal se a já si povzdechla.

,, Dej mi minutku, obléknu se," odpověděla jsem a začala se rychle oblékat. Mell byla o něco rychlejší, ale pravda byla, že vypadala celkem vystresovaně. Nebyla jsem na tom o moc lépe. Měla jsem z toho setkání obavy a srdce jsem cítila skoro až v krku.Když jsem otevřela, uklidnil mě snad jen fakt, že tam není s Nettie. Dveře jsem za námi zavřela a posadila se na postel.

,, Asi bychom si měli promluvit," začal a já si nervózně mnula ruce.

Díky za přečtení, hlasy a komentáře. Snad se kapitola líbila a těšíte se na pokračování. Jak to bude Lucas řešit? Může to opravdu ohrozit vztah Mell s Jess?