Vztek ve mě bublal a měla jsem chuť říci mnoho slov. Ústa jsem naplnila čirou tekutinou a rychle polkla. Čím více alkoholu jsem v sobě měla, tím víc jsem byla odhodlanější.

,, Radím ti jediné, zavři tu svojí nevymáchanou pusinku a buď zticha. Nechceš mi přeci zkazit narozeniny, když už jsi je tak dobře naplánovala, že ne?" zeptal jsem se a usmála se. Věděla jsem, že nás všichni sledují a čekají, co se bude dít dál. Kdyby to jen šlo, snad by mezi námi lítaly i blesky a Lucas tohle zřejmě moc dobře věděl.

,, Dámy, uklidníme se, ne? Nettie, budeš se k trenérce chovat s respektem a necháš těch narážek. Jess, prosím. Máš narozeniny, nebudeš si přeci dělat problémy, ne?" zeptal se a já se snažila uvolnit. Nešlo to. Stále mě pozorovala Nettie a to mě dostávalo do varu.

,, S respektem? K ní? Pane Davisi, vždyť ona..." nestačila doříct, protože jsem vstala a vydala se k ní.

,, Nettie, doporučuji ti, abys zmlkla! Začínám tě mít opravdu plné zuby. Pořád se pleteš do věcí do, kterých ti absolutně nic není!" zvýšila jsem hlas a zastavila se až díky Lucasovi s Mell.

,, Sedni si a nevšímej si jí, ano?" šeptla Mell a Lucas kývl na souhlas.

,, A ví ta tvoje drahá Melissa, že jsi jí vlastně podváděla? Chodíte spolu rok, ale přitom jsi si užívala, že?" zeptala se a já se snažila dostat k ní.,, Neví to, že?" říkala dál a pobaveně mě sledovala.,, A, co kdyby Davis zjistil, že spolu nechodíte rok, ale vlastně jen pár dní? Co na to říkáte pane Davisi?"

,, Že z tebe mluví alkohol. A rád bych tě teď požádal, aby jsi odešla. Protože pokud to neuděláš, neručím za to, co se tu stane. Holky, odveďte jí prosím pryč a dneska se oslava ruší," řekl a všichni přikývli.

,, Trenérko, buďte fér k panu Davisovi a řekněte mu pravdu. A počkejte až se tohle dostane k novinářům, to bude pecka," řekla a já už se málem dostala ze sevření Lucase a Mell. 

,, Nettie, proč to děláš? Co ti trenérka udělala? Proč se k ní chováš takhle? Ve všem ti vždy vyhoví a ty? Ty jí urážíš a ponižuješ? Závidíš jí snad, že je šťastná?" zeptala se najednou Mell a já jí jen sledovala. Šla pomalu k ní a nespouštěla z ní oči.,, Víš, já být na jejím místě, byla bych ráda, že v tom týmu jsem. Po dnešku, bys tady skončila. Nikdy bych se svým trenérem nebo trenérkou takhle nemluvila. Kolik ti je? Protože se chováš jak nějaký spratek, co si myslí, že je tady nějaký kápo. Když tady začínáš s tím, jak dlouho spolu jsme, mám začít mluvit taky? S tím, čeho jsem byla svědkem?" zeptala se a já zakroutila hlavou. Věděla jsem, kam tím míří a to jsem nechtěla. Mohla tím Nettie zničit kariéru a to jsem skutečně neměla v plánu.

,, Mell, nech to být. Ona určitě ví, jaké může mít problémy a co to pro ní může znamenat. Nech je odejít a půjdeme všichni spát. Zapomeneme na to, co se tu stalo a bude to v pořádku."

,, Nedokážu mlčet, když vím, co ti řekla. Prostě to nedokážu, copak se necháš vydírat jednou holkou? Chceš snad dělat to, co ti řekne ona?" zeptala se a podívala se na mě. Zakroutila jsem hlavou a vymanila se z Lucasovi náruče. Sedla jsem si na postel a na chvíli zavřela oči. Motala se mi hlava a žaludek dával najevo, že alkoholu bylo opravdu hodně. I přesto jsem vzala ze země lahev, kde bylo toho nejvíce a plným douškem se napila.

,, Pokračuj, aspoň to nevyjde z mých úst," řekla jsem rezignovaně a napila se znovu z lahve.

,, Dneska ne. Budeme to řešit za střízliva.Budeme to řešit až zítra a pouze tady s panem Davisem," odpověděla a Lucas souhlasně přikývl. Holky se začaly pomalu vytrácet a jako poslední pokoj opustil Lucas s Nettie. Seděla jsem a nechápala, co se to stalo.,, Asi jsi si svoje narozeniny představovala jinak, že?" zeptala se Mell a sedla si vedle mě. Z ruky mi vzala lahev a odložila ji kamsi bokem. 

,, Čekala jsem, že se něco stane. Bylo to jasné od první chvíle, co sem vešla. A stačí mi, že tu mám tebe. Nikoho jiného tu nepotřebuji," odpověděla jsem pohotově a opřela si hlavu o její rameno.,, Bylo roztomilé, jak jsi mě bránila," šeptla jsem a políbila jí na krk. Zrychleně se nadechla a pousmála. Políbila jsem jí znovu a rukou jí pomalu zajela pod tričko. 

,, Jsi opilá," řekla a nahnula krk na stranu, aby mi udělala místo.

,, To jsem. Ale taky jsem děsně nadržená a taky tě strašně moc miluju. A hlavně mám narozeniny a tak určitě nebudeš protestovat," odpověděla jsem a lehce jí zkousla kůži na krk. Její vzdech byl pro mě jako elektrický výboj. 

Děkuji za přečtení, hlasy a komentáře. Snad se kapitola líbila a těšíte se na pokračování :-)