Sledovala jsem jak se směje a usmívala se. Milovala jsem ten smích, ale mě do smíchu zrovna nebylo.

,, Nevím, co je na tom k smíchu. To jsi jim poradila ty?" zeptala jsem se a napila se.

,, Já jim nic neporadila. Ani nevím jak na to přišly, ale jejich nápad jak to zachránit byl geniální, ne?"

,, Až na to, že se skoro neznáme, tak dobrý. Asi si s nimi budeme muset promluvit," odpověděla jsem a dopila zbytek pití.

,, Nebudeme si kazit večer ne? Za chvíli nás čeká kino a pak poslední a krásný večer," odpověděla a já přikývla. Měla pravdu. Byla škoda si ho kazit. Nikdo nevěděl, co bude dál a tak bylo třeba si to užít.

,, Jen se ptám sama sebe, co bude dál. Obě víme, že tohle je pouze začátek a mám strach, aby se něco nepokazilo. Mám tě moc ráda a nechci o tebe přijít," řekla jsem a sklonila hlavu. Chytla mě opět za ruce a usmála se. Byla tolik klidná, zatím co já, ten klid nemohla najít.

,, Pokud o mě budeš stát, nemusíme nic řešit. Zamilovala jsem se do tebe a pokud bude potřeba, budu o tebe bojovat. Tak lehce se tě nevzdám," řekla a já s nemusela usmát. Ten pocit, který mě zahřál na srdci se už dlouho neobjevil. Byla jsem opravdu šťastná. Šťastná tak, jako nikdy dříve.

,, To nebude potřeba. Udělám cokoliv proto, aby jsi semnou byla šťastná," odpověděla jsem téměř okamžitě a políbila jí na hřbet ruky.,, Půjdeme? Aby jsme stihli ten film," navrhla jsem a mávla na servírku. Mell souhlasila a tak jsem zaplatila a ruku v ruce jsme se vydaly směrem ke kinu.,, Máš ráda popcorn, nebo tak něco?"

,, Zlato, blázníš? Já ho přímo miluju! Do kina to přeci patří, ne?"

,, Samozřejmě," kývla jsem na souhlas a ruku lehce stiskla. Když jsme se blížily ke kinu, minula nás Nettie s Audrey. Její pohled spočinul na našich rukách a pohled mluvil za vše. Byla jsem klidná, Lucas o nás věděl a tak jsem neměla obavy z následků, které by mohly nastat. Mohl jen nastat jediný problém, kdyby se dozvěděl pravdu o našem vztahu.

,, Do kina?" zeptala se a tak nás zastavila. Ruce jsem raději strčila do své kapsy a tak pustila Mell.

,, Kam jinam. Musíme se trochu odreagovat, ne? Hádám, že vy jste tam už byli, ne?"

,, Jo, byli. A bude se vám tam líbit, trenérko. Naše kino, to je jiná. Mají to tu luxusní," odpověděla Audrey nadšeně a skoro zavýskla radostí.

,, Musíme jít, abychom to stihly. Pak se večer sejdeme a probereme jak to vypadá. Hlavně moc nepijte," řekla jsem a dala Mell najevo, že bychom měli jít. Nettie mě nevraživě pozorovala a já začínala mít pocit, že hodlá jít za Lucasem a vše mu vyklopit.,, Nett, můžeš na chvíli stranou?" zeptala jsem se a poodešla.,, O co ti jde?"

,, Co kdyby se Lucas dozvěděl pravdu o tobě a o Mell? Že spolu vlastně chodíte až od chvíle, co sem přišla a ne rok? Slyšela jsem Lucase s holkama."

,, To ovšem neuděláš. Nechceš přece nikomu zničit kariéru, ne?"

,, Myslíš, že mi na tom záleží? Ale něco by se s tím dalo dělat. Já nic neřeknu a ty uděláš něco pro mě," řekla a já zpozorněla.

,, Vyhrožuješ mi? Vážně tohle děláš?"

,, Ne, jen varuji. Dám ti vědět, co budu chtít," odpověděla a vrátila se k Audrey. Nevěřícně jsem jí sledovala a otřela si zpocené čelo.,, Příjemnou zábavu," řekla a dala se na odchod. Kývla jsem a vrátila se k Mell. Nevěděla jsem, co od ní čekat. Ale tušila jsem, že to nebude nic příjemného. Alespoň ne pro mě.

Díky za přečtení kapitoly. Snad se líbila. Díky za hlasy a komentáře. Co může Nettie po Jess chtít?