Přecházela jsem po šatně a snažila se přemýšlet. Všichni mlčely semnou. Uběhl poločas a my prohrávaly o dva góly.

,, Do hajzlu!" křikla jsem a posadila se. Posadila jsem se na volné místo, vedle Melissy a snažila se něco vymyslet.,, Carol, Mell, Nett, jak jste na tom se silami? Chce někdo střídat?"

,, Střídejte mě. Se silami jsem skoro na nule a nechci dělat chyby," řekla Nettie a já přikývla.

,, Dobrá. Místo tebe tam pošlu Julie. Emily, ty taky budeš střídat, ale až v šedesáté minutě. Půjdeš tam ty Stacey," řekla jsem a pokývala hlavou jejím směrem. A poslední bude střídat Meggan a půjdeš tam ty Gill, souhlas?"

,, A nechcete vystřídat mě, trenérko? Třeba už jim nebudu tolik stačit a nerada bych udělala chybu."

,, Jestli se necítíš na to, abys pokračovala, budeš střídat," řekla jsem a pohlédla do jejích nebesky modrých kukadel. Usmála se a já měla, co dělat, abych své rty také neroztáhla do úsměvu.

,, Ne, já to zvládnu. Zkusíme s tím něco udělat, ne?!" křikla a všichni přikývli. Když proběhl obvyklý pokřik, který začala Mell, vrátily jsme se na hřiště a já nahlásila okamžité střídání. Snad to i vypadalo, že nemáme žádnou šanci. V určitých situacích nás zásadně přehrávali a měli i pár nebezpečných akcí. Stále, ale vedli o dva góly a to bylo nepřijatelné. Nechtěly jsme si udělat ostudu, ale bylo jasné, kdo na hřišti kraluje.

,, Carol, nahraj jí!" křikla jsem a viděla, jak míč letí k Melisse. Sledovala jsem, jak se k ní dostává hráčka soupeře, ale Mell moc dostala rychleji. Když vypálila, nevěřila jsem vlastním očím. Pálila opačnou nohou, než je zvyklá a tak jsem ani nedoufala.,, Góóól!" zakřičely jsme všichni a společně se objaly. Jediný Carl se mi vyhnul a to mi vyrazilo dech. Kotel, se radoval a hráči s nimi. Byla jsem ráda, že to skončilo v síti a my si neutrhneme ostudu. Když se pokračovalo v zápase a všichni se začali soustředit na hru, přišlo další střídání z naší strany. Střídala zrovna Nettie a vypadala opravdu unaveně.,, Dobrá práce, Nett. Teď si odpočiň," řekla jsem a krátce jí objala.

,, Díky," odpověděla a došla se posadit. Postupně si podala ruce se všemi a poté se usadila. Modlila jsem se, aby se nám podařilo vyrovnat a odjely jsme aspoň s bodem. Viděla jsem, že se dostáváme do větších šancí, ale pokaždé někdo z nás minul. Dohánělo mě to k šílenství a čas byl neúprosný. Když proběhlo i poslední střídání, jakoby tým nabral další síly a začal něco dělat. Dostávaly se více k bráně a snažili se srovnat.

,, Góól! zakřičely jsme všichni najednou a já děkovala bohu, že se to opravdu stalo. Střelcem byla opět Mell a ten, kdo jí nahrál byla Gill. Nikdo nechápal, jak se to stalo, ale stalo se a pro nás to byl důležitý bod ze hřiště soupeře. Když se odpískal konec zápasu a proběhla patřičná děkovačka, postupně jsem všechny objala.

,, Musím ti něco říct, miluju tě, Jess," šeptla mi Mell do ucha a já se usmála. Nevěděla jsem, co na to říct a tak jsem jí jen poplácala po zádech. Byla jsem ráda, že jsem se v ní nespletla a ukazuje, kdo je na hřišti vládcem.

Díky za přečtení, hlasy a snad i komentáře. Jak se vám to zatím líbí? Bude to opravdu probíhat jako románek z knihy, nebo se stane něco nečekaného? Bude se mezi ně plést Carl, nebo to vzdá?