Po tréninku jsem zamířila rovnou za Lucasem. Musela jsem uznat, že je ta holka šikovná, ale něco mi tam scházelo. Chuť dělat víc.

,, Lucasy, ty idiote! Koho jsi to sem dotáhnul? Chceš mě snad zničit, nebo co?"

,, Tak za prvé, tady se na dveře klepe. A za druhé, oč jde? Je tu chvilku. Musíš jí dát chvilku, aby mohla ukázat, co v ní je."

,, Já ti řeknu, co v ní je. Není v ní nic. Proč je jejich tým asi ve třetí lize? Protože na víc ty hráči nemají. Sakra Lucasy, ona je tak dokonalá," řekla jsem najednou a sedla si na židli.,, Vždyť má lepší statistiky než Carol. Co teď mám dělat? Nemohu ze sestavy sundat stálou hráčku."

,, Ale to po tobě nikdo nechce. Jen jí začleň do týmu a pozoruj jak si vede. Nikdo ti neřekl, že má být v základní sestavě," odpověděl a já si povzdechla.,, Ale hádám, že je v tom něco víc."

,, Lucasy, má mnohem lepší statistiky než Carol. Čtrnáct zápasů a sedmnáct gólů. K tomu deset přesných přihrávek a ani jedna žlutá karta. Jak to podle tebe mám udělat? A nevím o čem mluvíš."

,, Ve třetí lize se góly střílejí jinak, než tady. Dej jí občas nějakou šanci a uvidíme jak si povede. Je mladá a má šanci se zlepšit. A myslím, že víš," odpověděl a já mu musela dát za pravdu. Musela jsem jí dát šanci a nechat jí ukázat, co dokáže. Byla jsem rozhodnutá jí dát do těla. Dokázat jí, že na tohle nemá.

,, Kolik, že jí vlastně je?" zeptala jsem se a Lucas začal hledat papíry.

,, Je jí přesně tři a dvacet. Takže o tři roky mladší než ty. Budete mít k sobě blíž, budete si rozumět a pracovat se s ní bude dobře."

,, Děkuji pěkně. Neděláš mi to vůbec jednoduché. Jsem ráda, že mám fungující tým a ty mi to takhle zkomplikuješ. Teď před zápasy, kde jde o postup do skupiny. Nemohlo to počkat, co?"

,, Nemohlo. Lucy je mimo na tři měsíce. Má utržené vazy a potřebuješ za ní adekvátní náhradu. A tou z těch třech, co teď máš, je Melissa," odpověděl a já nad tím rezignovaně mávla rukou. Věděla jsem, že to nemá žádný význam.

,, A co třeba Carol, Karin nebo Sarah? To je málo? Pak tam je Nettie, univerzální hráčka.  Mám pokračovat?"

,, Musíš si to tam teď zorganizovat, Jess. Věř mi, bude z ní hvězda."

,, To z holky, jako je ona, nebude. Nemá na tuhle ligu a ty to víš," řekla jsem a opustila kancelář. Pravda byla ovšem jiná. Doufala jsem v to. Její stisk, oči a úsměv mě dokázaly učarovat. Netušila jsem, co se to semnou děje, ale doufala jsem, že bude jedna z těch nejlepších.

,, Jessico? Zastav se, prosím," ozvalo se zamnou a já se s povzdechem zastavila.

,, Nettie, děje se něco?"

,, Vyhýbáš se mi. Chtěla bych tě pozvat na drink. Jdu do klubu, nechceš jít taky?"

,, Nett, něco jsme si o tom řekli. Už se nic takového nebude opakovat. Byla to jen jedna jediná noc. Prostě hloupost."

,, Nemyslela jsem to takhle. Respektuji to. Myslela jsem jen takové přátelské posezení."

,, Přátelské? Na to zapomeň. Posedět s tebou klidně půjdu, ale jen jako trenérka s hráčkou," odpověděla jsem a ona přikývla. Tušila jsem, že z toho kouká malér, ale snažila jsem se na to nemyslet.

Děkuji za přečtení, hlasy a komentáře. Snad se kapitola líbila a těšíte se na pokračování. Co na to zatím říkáte?