Během několika minut jsme se daly opět na cestu. Pořád mě to nutilo se otočit na Melissu a vidět její nebesky modrý pohled. Pohled do, kterého jsem se tolik zamilovala. Byla jsem ráda, že jsme si to celé vyjasnily, ale přesto jsem měla obavy z toho, co se může stát. Měla jsem strach, že na to někdo přijde a budeme mít problém obě.

,, Mohu vedle tebe?" ozvalo se vedle mě a já se pousmála. Byl to Carl.

,, Jasně, děje se něco?" zeptala jsem se a vytáhla láhev s vodou.

,, Nic se neděje, poslal mě Lucas. Potřeboval by papír se sestavou. Po příjezdu to musí hned odevzdat," řekl a já si rukou zajela do vlasů. Snažila jsem se vzpomenout, kam jsem to založila a začala jej hledat. Když jsem to našla a odevzdala mu to, usmál se.

,, Těšíš se? Vypadáš spokojeně," řekl a já přikývla.

,, Věřím tomu, že to nebude ostuda. Holky jsou šikovný a dáme jim tam do těla," řekla jsem a on souhlasně přikývl.

,, Jess, vím, že na to není vhodná chvíle, ale mohly bychom si promluvit?" zeptal se a já mu začala věnovat veškerou pozornost.

,, No, vhodná chvíle na to určitě není, ale jestli je to důležité, klidně povídej," řekla jsem a napila se vody. Nevěděla jsem, co potřebuje, ale tvářil se docela důležitě. Snad jsem doufala, že jde o něco týmového a bude to všechno v pořádku, ale měla jsem i strach. Strach, že nás třeba viděl s Melissou a bude to chtít oznámit.,, Jde o něco důležitého?"

,, No, jak se to vezme. Je i není a vlastně nevím jak ti to říct, protože z toho mám strach."

,, Strach? Carle, já tě nekousnu, nemusíš se mě bát. Prostě to vyklop a pokud budu moct, pokusím se ti nějak pomoct. Pokud jde o problém v týmu, budu to řešit hned po příjezdu."

,, Nejde o problém týmu. Jde o tebe Jess," řekl a já se na něj překvapeně podívala. Začínala jsem mít čím dál tím větší obavy z toho, že viděl mě i Melissu , když jsme se políbily.

,, Tak to řekni a bude to v pohodě. Uleví se ti a já budu vědět, jak ti pomoct."

,, Když ono to není tak jednoduché. Musím přijít na to, jak to říct. A hlavně nevím, zda ti to mám vůbec říkat," říkal a já si povzdechla.

,, Carle, buď mi to řekni, nebo jdi pryč. Vážně nemám sílu na to, tě tady přesvědčovat, když máš svojí vlastní hlavu. Buď to hned vyklopíš, nebo máš smůlu. Ráda bych si ještě chvilku zdřímla."

,, Dobře," řekl a zhluboka se nadechl. Viděla jsem jak je nervózní a přemýšlí nad slovy, která by měl použít. Nad slovy, která by vše vyjádřila dokonale.

,, Jess," začal a sklopila hlavu. Nervózně si zajel do vlasů a snažil se klidně dýchat.,, Já se zamiloval," řekl a já se začala smát.

,, To je skvělý, Carle. To ti přeji, ale nevím jak ti s tímhle mohu pomoct. Ale vážně ti tohle přeji," řekla jsem s úsměvem a poplácala ho po zádech. Byla jsem ráda i za něj. Byl to chlap, který si zasloužil trochu štěstí a hlavně tu pravou ženskou po svém boku.

,, Jessico, já se zamiloval do tebe," řekl a ja zalapala po dechu. Měla jsem pocit, že se nemohu nadechnout a slova jakoby se vytratila.

,, Prosím?" řekla jsem a ohlédla se, zda nás někdo neposlouchá.

,, Já vím, že jsi na holky. I když tomu moc nevěřím. Vím, že toužíš po pořádném chlapovi."

,, Carle, odejdi. Jdi prosím pryč a já se pokusím dělat, že si mi nic neřekl," řekla jsem a odvrátila pohled.,, Respektuji, že jsi se zamiloval, ale bohužel do nesprávné osoby. Ovšem to, co jsi dodal, už respektovat nebudu."

,, Jess, vidím jak na mě koukáš. Cítíš to samé, co já," řekl a já se pousmála.

,, Ne, necítím. Koukám tak na všechny.  Jsme jeden tým. Teď prosím odejdi a najdi si někoho jiného," řekla jsem rázně a doufala, že to nebylo moc slyšet. Doufala jsem, že jsme mluvili dost tiše na to, aby se to nedoneslo k Melisse. Když odešel oddechla jsem si a snažila se to celé vstřebat.

Díky za přečtení, hlasy a komentáře. Měla by se k tomu nějak Jess postavit? Měla by si s ním nějak ještě promluvit? A dostane se to snad k Melisse, nebo se to nedozví? To a mnohem víc v další kapitole