Když odešli i kluci, zůstala jsem v šatně sama. Snažila jsem se to celé pochopit a vstřebat to, co se tu stalo. Nechápala jsem, proč to musel odnést někdo jiný, proč lhala, aby se dostala tam, kde byla. Napadala mě spousta důvodů a jedním z nich byl mě z postu trenéra sesadit. Ale chyběl mi k tomu důvod. Odmítnutí? Možná. Zakroutila jsem nad tím hlavou a povzdechla si. Zrovna když jsem vstala a chystala se otevřít dveře, vešla do nich Melissa. Dveře hned zavřela a zadívala se na mě. Vzájemně jsme si dívali do očí. Srdce mi tloukli, jako bych uběhla maraton. Sledovala mě a neuhnula pohledem. Spodní ret si jemně zkousla a já měla, co dělat, abych to neudělala já sama. Trvalo to snad dlouhé minuty, kdy ani jedna nic neřekla a ani neudělala. Byla nervózní a v očích jí žhnul plamen odhodlání, lásky a touhy. Rychle jsem se vzdálila a opatrně otevřela dveře. Šatnu jsem rychle opustila a vydala se do auta.

,, Sakra!" zakřičela jsem a zajela si do vlasů.,, Do hajzlu!" křičela jsem na sebe samu a šla celkem svižným krokem. V autě jsem vzala krabičku na nervy a vytáhla z ní cigaretu. Snažila jsem se nekouřit, ale občas jsem to potřebovala. Kousek od vchodu jsem se posadila na volnou lavičku a cigaretu zapálila.,, Ty jsi vážně největší pitomec," řekla jsem si a zadívala se na oblohu. Nechala jsem jí tam zmatenou a samotnou. Sama jsem netušila, co si myslet, natož, co si myslí ona.

,, Od kdy zase kouříte?" ozvalo se vedle mě a já leknutím nadskočila. Byla to Carol. Posadila se vedle mě a zakroutila nad tím hlavou.

,, Dlouho jsem neměla důvod. Dneska ten důvod je. Nejsi tu nějak brzy?"

,, Domluvily jsme se s Melissou, že přijdeme dřív a vyzkoušíme si pár nahrávek a další věci. Mimochodem, neviděla jste jí?"

,, Jo, je v šatně. Potkaly jsme se tam, ale nic neříkala," odpověděla jsem a znovu si vzpomněla na tu její blízkost, oči a zrychlený dech. Na to, jak si kousala spodní ret.

,, Líbí se vám, že? Je to talentovaná a krásná holka. Prostě dokonalost sama," zeptala se ve chvíli, kdy jsem zahodila cigaretu. Překvapeně jsem se na ní podívala a přemýšlela, jak na tuhle otázku odpovědět.

,, Prosím?" zeptala jsem se a nespouštěla z ní pohled.,,Talentovaná je, to máš pravdu. Na to, že hrála třetí ligu, je až moc šikovná," pokračovala jsem a podívala se před sebe. Zrovna, když jsem chtěla pokračovat, vyšla ven Melissa a vydala se k nám.

,, Skočím si jen do obchodu a hned jsem zpátky," řekla a zmizela. Můj pohled šel s ní a spustit z ní oči bylo vcelku nemožné.

,, Nemějte strach, nikdo se nic nedozví. Ale vzhledem k tomu, jak po ní koukáte, mi to nevymluvíte," řekla a já sklonila hlavu.

,, To bych byla ráda. Neznám jí dlouho a vypadalo by to hodně divně. Musí to zůstat jen mezi námi," odpověděla jsem a zvedla se. To, co se stalo v šatně jsem rozebírat nechtěla. Tohle úplně stačilo. Sama jsem se pak odebrala do šatny a vzala si nějaké papíry. Musela jsem vymyslet způsob, jak udržet vedení v tabulce a dosáhnout tak k titulu. Když se holky vrátili, snažila jsem se je ignorovat. Snažila jsem se, aby můj pohled směřoval k papíru a ne k Melisse. Cítila jsem, že mě pozoruje, ale nedávala jsem to na sobě nijak znát.,, Carol, můžete?"

,, Jistě, trenérko. Oč se jedná?" zeptala se a došla ke mě. Začala jsem jí vysvětlovat, co by mohly zkusit a pak se připojí zbytek týmu.,, Jasny, chápu. Zkusíme to a uvidíme jak to půjde," odpověděla a já přikývla.,, Po zápase tu máte počkat, chce s vámi mluvit."

,, Převlékněte se a jděte na to. Uvidíme se na hřišti," řekla jsem bez odpovědi na poslední otázku a bez jediného pohledu směrem k Melisse zmizela. Nedokázala jsem si představit, proč chce semnou mluvit a netušila jsem, zda tu na ní mám vůbec čekat. Odešla jsem v rychlosti na hřiště a sledovala Carla, jak připravuje pití a vše potřebné.,, Zdravím, Karle," řekla jsem a mávla na něj.,, Holky budou trénovat chvíli samy. Pokud to půjde, bude to takhle," řekla jsem a ukázala mu papír. Snažila jsem se mu vysvětlit o co se snažím a v co doufám. Po chvíli se připojil i George s Patrickem, kteří dostali ještě nápady do zápasu a tak jsem si to poznamenala. Soupisku jsem šla odevzdat Lucasovi a vrátila se. Holky se opravdu snažili a postupně se připojili i ostatní. Ale můj pohled směřoval především jediným směrem.

Díky za přečtení, hlasy a nějaké ty komentáře. Snad se vám kapitola líbila. Proč Jess utekla? Co se asi honilo hlavou Melisse? Jak to Carol zjistila? A proč má Jessica na Melissu po zápase počkat?