Kapitola č.1.
Chodila jsem u postranní čáry a sledovala hru mezi týmem. Hrály příšerně a já se na to chvílemi nemohla ani dívat.
,, Začněte hrát pořádně! Hrajte, tak jako by byl zápas!" zakřičela jsem a otřela si pot z čela.,, Nicole, běhej! Nejsi tu na dovolené! Takhle se do základu nedostaneš! A to platí pro všechny! Kdo chce do základu, musí makat, ne se flákat!" zařvala jsem znovu a vzala z lavičky láhev s vodou a napila se.
,, Jess, zavolej je, aby se napili. Chvilku si odpočinou a pak se tu třeba začnou dít zázraky," odpověděl Patrick a já rezignovaně mávla rukama. Patrick pískl na prsty a zavolal všechny hráčky. Když se napili, došla jsem k nim a pozorně si je prohlédla.
,, Vážení, všichni víme, co těch pár zápasů, které nás čekají, znamenají. Pro vás prémie a pro klub hrdost, že tým něco dokázal. Takže pokud chcete něco takového dokázat, tak začnete doprdele makat! Nicole, stojíš tam a nebo se procházíš, jakoby jsi byla na procházce. Christino, jsi v bráně a tak máš ty míče chytat, ne je úmyslně pouštět, mám snad pokračovat dál?!"
,, Ne, trenérko," zaznělo od všech a tak jsem spokojeně přikývla.
,, Takže se dejte znovu do práce, nebo si dáte třicet koleček! Pokud budete makat, čeká vás odměna ve formě volna do prvního zápasu!" křikla jsem a všichni se dali náhle do pohybu.
,, Motivace asi zabrala, že?" ozval se Patrick a já pokrčila rameny.
,, Zřejmě ano, ale uvidíme za chvíli. Hlavně se nám teď nesmí nikdo zranit. Stačí, že je Lucy mimo hru."
,, Jak to s ní vůbec vypadá? Je to na hodně dlouho?"
,, Sám jsi viděl, co se stalo. Tohle je tak na tři týdny a pak se musí vracet jen pomalu. Nebyla schopná ani odejít po svých," odpověděla jsem a vzala si od Patricka nabízenou láhev.
,, Aspoň, že ta frajerka dostala tři zápasy stopku. Ačkoliv, já bych byl přísnější," odpověděl a já se zasmála.
,, To jsme dva, ale nedá se nic dělat. Na druhou stranu, omluvila se a snažila se jí pomoct," odpověděla jsem a zaslechla za sebou krátké odkašlání. Trochu jsem se lekla a tak jsem nadskočila. Když jsem se otočila, přestala jsem téměř dýchat. Stála tam mladá holčina, dlouhé vlasy měla svázané do culíku a dres jí padl jako ulitý. Její nebesky modré oči mě zvědavě pozorovali a mě chvíli trvalo než jsem se podívala na Lucase.
,, Lucasy, co to má znamenat? To je ta nová posila? Děláš si legraci?" řekla jsem pohrdavě a sklopila hlavu.
,, Jessico, trochu slušnosti by nechybělo. Ano, To je vaše nová a stálá posila. Koukejte jí začlenit do týmu a bez problémů, prosím."
,, Nemám čas na nováčky! Připravuju tým na zápasy, které nás čekají. Nemůžeš jí vzít do béčka?"
,, Jessico, pojď semnou dál," odpověděl a já se dala kousek za ním.,, Z té holky bude nejlepší hračka, viděl jsem jí hrát. Hraje dva roky, ale to, co předváděla v třetí lize, to se nedá popsat slovy. Věř mi, nebudeš litovat. Stála nás tři sta padesát tisíc. A hodnota u nás opravdu stoupne."
,, Třetí liga?! Ty si děláš legraci? To už tu jednou bylo a kam to vedlo? A ještě jí koupíte. Všichni víme, že tito hráči stojí za velkou belu," odpověděla jsem a vydala se k poměrně klidné neznámé holčině.
,, Slušně, Jessico!" slyšela jsem za sebou a zvedla k němu prostředníček.
,, Polib si!" zařvala jsem a zakroutila nad tím hlavou. Neuměla jsem si představit, že budu zapojovat hráčku, která hrála třetí ligu. Když jsem k ní natáhla ruku, usmála jsem se.,, Jessica Parker, trenérka. Pro tebe pouze trenérka. Nikdy mě neoslovuj jménem a ani příjmením."
,, Melissa Carter, ráda vás poznávám," odpověděla a jemně mi stiskla ruku. Překvapilo mě to a chvíli jsem jí pozorovala, než jsem ruku stáhla.
,, Platí tu přísná pravidla a ty se neporušují. Chodí se včas, ne pozdě, ale dříve můžeš. Přímý režim a strava. Nevím jak to bylo ve tvém týmu, ale tady se neflákáme a všichni se řídí mými pokyny. Pokud bude něco jinak, dostaneš odpovídající trest. Ať už tě stáhnu ze základu nebo se proběhneš. Rozumíme si?"
,, Nikdy jsem se neflákala a nehodlám to dělat ani tady."
,, Neptala jsem se na názor! Ptala jsem se, zda mi rozumíš? Takových jako ty už tu několik bylo a nevydrželi tu dlouho."
,, Ano, rozumím trenérko."
,, Tohle je můj tým. Patrick, George a Carl. Jsou semnou na hřišti pořád. V zadu se pak seznámíš s ostatními členy," řekla jsem a ona přikývla.,, Děvčata! Pojďte sem!" zvolala jsem a sledovala jak Patrick píská. Všichni se vydali k nám a pozorně sledovali mě i Melissu. Patrick s Georgem jim rozdal pití a pousmál se.,, Tohle je Melissa, od dnešního dne součást týmu. Zapojí se teď do tréninku. Nešetřete jí. Přišla z třetí ligy a myslí si, že to tady zvládne. Na jakém postu jsi hrála?"
,, V útoku."
,, Carol, kolik máš branek za 14 zápasů?"
,, 10 branek, trenérko," odpověděla a já stočila pohled k Melisse. Snad jen doufala, že je lepší a místo si zaslouží.
,, Já mám 14 zápasů a 17 gólů," odpověděla a já na ní zírala s otevřenou pusou. Nechtělo se mi tomu věřit, ale jeden pohled do papírů vše potvrdil.
Vítám vás u nové kapitoly. Snad se vám počáteční kapitola líbila a těšíte se na další. Zklame snad Melissa očekávání? Nebo překvapí? Může hráč z třetí ligy překvapit?
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro