Tohle moc nedělám. Psát to před příběh, ale chtěla bych tuhle kapitolu věnovat OkaruSasaki. Rozhodně jukněte na její příběhy  adejte ji follow.

Na její tvář dopasali sluneční paprsky. Mírně se zachvěla. Viděla černotu a pak jeho. Obrys muže, pokud to vůbec muž je, se zářivými parohy. Hned se začala klepat a máchat rukama kolem sebe. Probralo ji vtáhnutí do náruče. Hned otevřela oči. Lloyd se na ni usmíval a snažil se zadržet smích. „Co tady děláš? J...jak....si....mne našel!“ vyjekla a odtrhla se od něj, tak že oba skončili na zádech. Vlhká tráva od rosy, jim hned promočila oblečeni.

„Můžeš přestat?“ založila si ruce na hrudi a nafoukla tváře. Lloyd se víc rozesmál. Nakonec se smály oba. „Máme zachvíli trénik, měl bych se uklidnit“ utřel si slzy id smíchu. „Vy sem chodíte trénovat? Kolik vlastně je?“ postavil se na nohy. „Šest. A jo chodíme sem trénovat“ pokrčil rameny. Přešel ke klukům. Rain chvíli váhala, ale nakonec se dala k odchodu. Huňatý kožich, který měla na sobě ji schovával kimono. Hned vtrhla do svého pokoje a převlékla se do normálního oblečení. Pročesala si vlasy a vyrazila do školy.

„Rain, tady“ mávl na ni Kai. S očima na své boty přešla ke skupince kluků a pár holek. „Rain, takže....“ začala Nya. „Pojď s námi“ vzala ji kolem ramen Skylor. „Hej... Neříkaly jsme něco jiného?“ křikla po ní Seleil. „Nech ji být“ rozešla se Pixal s Nyou za těmi dvěma. „Mějte se kluci“ mávla na ně Seleil.

„Co jste mi chtěli?“ zeotala se Rain. „Už ti to řekl Lloyd?“ zeptala se nadšeně Nya. „A co by mi měl říct?“ podivila se. „Takže ještě ne. Dáva si na čas“ poznamenala Pixal. „Řeknete mi co se to ru děje?“ rozesmála se Rain, ikdyž chtěla znít vážně. „On ti to řekne sám“ šeptla Skylor, jen jak zahlédla Lloyda. „Měj se“ mávly na ni holky a rozešly se ke klukům.

„Ahoj.....“ nejistě přešlápla. „Ahoj, můžeš nachvilku?“ podrbal se na zátylku. Rain mlčky kývla. Chytl ji za paži a táhl stranou od všech. „No víš, že je za týden ten bál.....“ odmlčel se. „Počkat, cože? On je bál. Ale ne...... Aaaa“ chytla se za hlavu. „Co?“ nejistě se zeptal. „Zapomněla jsem na něj“ celou váhu přenesla dopředu, takže spadla na Lloyda. Spíš mu jen položila hlavu na hruď.

„Nechtěla by si jít tam se mnou?“ objal ji. To Rain zarazilo. „Cože?.....“ odmlčela se, Lloyd dostal strach. Mohla by ho odmítnout?

„Jansě že půjdu“ vtiskla mu krátký polibek na rty. Vzala ho za ruku a běžela s ním do třídy.

Ahojky. Tak je tu další. Stále tahle kniha zůstává v Pozastaveném režimu, z důvod, toho že nevím jak to bude. Možná to i odstraním. Ale zatím to tam bude.