Toulal se kolem jezera, pořád se díval na zem a pak na okamžik na tu lesklou vodní hladinu. Přemýšlel co mu řekla Rain. Nechala ho tam, věděl, že to nemyslela zle, ale něco mu napovídalo, že má problém. Znaveně se posadil na dřevěnou lavičku a vydechl. Z jeho úst šel dým páry, z toho jaké bylo dnes chladné ráno. Hlavu si opřel o rostoucí mohutný strom za lavičkou. Na zem dopadaly okvětní lístky růžových květů. Jeden dopadl na jeho hlavu. Zavrtěl s ní, ve snaze setřást kvítek z jeho blonďatých vlasů. Jeho pohled se zastavil na postavě dívky, která stála u lavičky. Usmívala se na něj. „Ahoj“ přiložila si ukazováček k ústům.

Její zelený oblek s červenou látkou, zavázanou kolem jejího pasu. „Hari?“ lekl se a posunul se na lavičce. S. úsměvem se posadila. Lloyd hned vstal a oprášil si svůj oblek. „Promiň, ale už budu muset jít“  podrbal se na zátylku. „Lloyde počkej. Já jen, než odejdeš“ stoupla si. Přešla k němu. Pohaldila ho rukou po tváři. „Na rozloučenou i na uvítanou“ usmála se a přilepila se mu na rty. Snažil se ji od sebe odtáhnout, ale než se mu to podařilo, kolem se zastavila Rain. Kterou poslali ostatní, že zde najde Lloyda. Když uviděla ho s někým jiným, slzy se ji hrnuli z očí. Rukou si zakryla ústa a utekla. Cestou, která vedla do školy potkala Nyu.

Hned jen jak ji uviděla. „Nyo?“ špitla a jen jak se holka s tmavými černými vlasy otočila. Vpadla ji do náruče a teď už neudržela vzlyky.

Tak tu máme další. Snad jste dostali spousta dárků, které jste si přáli😊😘