Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

M... Nechci to říct

Po včerejšku se Rain probudil příliš brzo. Měla žízeň, což ji přimělo dojít do kuchyně. Pomalu se proplížila kolem kluků co v obýváku usnuli. Tichým krokem došla ke kuchyňské lince a začala hledat skleničku. Aby si samozřejmně mohla dát do ní vodu. Prudce se otočila na druhou stranu. V tu chvíli se zastavila. O jeden kout byl opřený Lloyd. Pil ze skleničky vodu a v druhé ji podával prázdnou. Očima kmitala mezi skleničkou a jeho očima. Nakonec si ji vzala a usmála se.

"Taky už nemůžeš spát?" zeptal se. Přitom se napil tekutiny ve skleničce. "Jo" dala si jeden pramen vlasů za ucho. Stále se usmívala. Nalila si také vodu a napila se. "Emm... Proč je na chodbě pár obrazů otočených a ta jedna fotka?" ukázala na fotku, pověšenou ba stěně. "No... Jak bych to řekl... Je to prostě něco co by neměl vidět žádný náš host?" pokusil se o úsměv, ale marně. Rain svraštila obočí a popošla k němu blíž. "Proč?" nechápala. "No je to hodně osobní" snažil se zachovat klid. Ale nebylo to tak lehké před ní.

"Aha. A mne by si to neukázal? Nebudu se ptát" prosila. Skoro se až na něj nalepila. "Promiň, ale ne. Rozhodně by ses ptala" odporoval ji. "Dobře. Zahrajem hru. Když vyhraješ, budeš mi to muset ukázat. Když ty, tak ne" odtáhla se. "Platí" souhlasil. Rain vytáhla karty a začla rozdávat.

Boj byl dlouhý. Dost dlouhý. Pomalu začlo svítat. Ale pořád bylo brzy.  "Jo vyhrál jsem, takže neukážu" zaradoval se Lloyd. Rain uklízela karty zpět. To ji však nedalo. "Lloyda, já.. M..." Odmlčela se. On na ni upřel svůj zelený pohled, jenž se mu v očích míhala červená barva. "Nechci to říct. Zapomeň na to" odstrčila ho od sebe, dopila vodu a utekla zpět do pokoje. "Já tě miluju" zašrptal do tmy. To však už neslyšela. Oba si radši ještě lehli a dělali, že spí.

Konečně byli všichni vzhůru. Seděli vedle sebe na zemi a na gauči. Jedli sn8dani a povídali si. Ale Rain a Lloyd se sebou neprohodili ani jedno slovo.

"Měla bys mu to říct" šeptla Rain do ucha Seleil. "Chtěla jsem mu to říct, ale už to nechci říct" šeptla. "Ale proč?" pidivila se Skylor. "Jen bychom měli nějaká tajemství" šeptka ji do ucha. Zasmála se Jayovímu vtipu a dělala jakoby nic.

Najednou se Lloyd zvedl a šeptl Rain do ucha. "Pojď se mnou trochu dál. Třeba ven" mírně dostala strach, ale poslechla ho. Vyšla s ním ven a koukla se mu hluboce do očí.

"Rain měla bys něco vědět" řekl a povzdechl si.

Pokračování příště...

No snad se líbí. Tak zase u další kapči.😘

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro