Všichni leželi na zemi, někomu z čela tekla krev, Lloyd se zvedl na lokty a pohlédly před sebe. Rainin otec ležel na zádech, trůn zlomený jeho nárazem. Rain se zvedla pomocí moci zpět na nohy a zamířila si to k otci, ale před schodem ji zastavila ruka zeleného ninjy. "Nedělej to, nestojí ti za to, dobře?" Prosil ji pohledem, v zelených očích jako smaragd se třpytila prosba a jeho dívka vydechla poraženě. "Asi máš pravdu, hněvem to nenapravím, neovládala jsem se a mohla všechny zabít." Přitakala a pohlédla za rameno svého přítele. "Je konec." Pronesla a přistoupila blíže, vytrhla z jeho krku krystal a celá maska a hábit zmizel, stejně tak jako toto, už nikdy nedosáhne tvých rukou." Uschovala náhrdelník do kapsy a s Lloydem ho svázali. 

Přistoupila pár kroků ke svému bratrovi a podívala se do očí nindroita. "Je  mi to líto, je opravdu na tom špatně," Řekl smutně Zane. "Chtěl říct, že je stabilizovaný, zbytek je již na něm." Zachraňoval situaci Kai. "Děkuji vám všem, za vše co jste pro mne udělali." Přiložila si dlaň na srdce, aby vyjádřila svůj vděk bez poklony.

Jejich oči čelili řadě vojáků, Kai již nevydržel samolibý egoistický úsměv na velitelovi tváři a vrazil mu jednu mezi oči. "Musíme se dostat k Rain." Prohlašovala Nya, když odrážela útoky. "Ale nejdříve se musíme zbavit těchto vojáků, tak ji pomůžeme nejvíce. Zane, našel jsi již něco?" Ohlédl na svého přítele hlavu Lloyd a odrazil útok katanou.  "Ano, za nimi je vlevo ulička s chodbou podzemí, která sloužila cestovat rychleji a pohodlněji občanům do paláce Krystalů." Odpověděl Zane a několik protivníků zmrazil. "Skvěle, musíme se tam dostat."  "Ale nejdříve to tu pročistíme, co vy na to lidi?" Dodal Jaye Cole. Všichni se ušklíbli a přikývli v souhlas. "Ninja Go!" Prohlásili všichni naráz. 

_______________________________________

Bylo již měsíc po osvobození města 'Krystalů a Duší,' naši ninjové posedávali v nové cukrárně 'Sakuraji,' ve které si obstarala práci Rain, S úsměvem dělala ninjům objednávku, když se těžké svalové tělo v motorkářské černé bundě opřelo o pult předloktím. "Neboj, myslím na extra jedno zelené Mocha Latte." Mrkla na něj a Lloyd se zasmál. "I přesto nemůžu uvěřit, že jsi mne donutila nevzít si zelenou mikinu." Usmíval se na ni medově Lloyd. "Neříkal jsi, že jste chtěli vyrazit do města na motorkách?" Přelétla jeho tvář zkoumavým pohledem. "A motorkáři nosí takovéto oblečení, navíc by jsi vyčníval z davu." Věnovala mu zaculení a nabírala sladké šátečky pro Colea. "Ach dobrá, tak zelenou bundu," protočil očima Lloyd. "Oh ne ne, to by jsi vypadal příliš nevině Zlato," zasmála se pro něj, "navíc tato bunda je jako tvá bývalá, jak jsi mi vyprávěl, měl by jsi více vzít ze své minulosti a nehrát si na osud vybranou barvu a cestu, Lloyde nebyl jsi od narození v zelených, tak prosím, přestaň to brát ponižujíc, jsi to stále ty, a byl jsi takový, jen prostě to chtělo svoji vlastní cestu." Chytila jeho ruku a pohladila po hřbetu. "A teď něco sladkého pro mého přítele." Nahla se přes pult a políbila ho. "Mhm, dobrá máš pravdu, kterou beru na vědomí." Odstoupil o palec od pultu s potutelným úsměvem, až příliš sladkým pro motorkáře. "Skvěle, pak můžeš uhnout," se smíchem ho odtrhla čelem k ní na bok, aby se mohla věnovat dalším zákazníkům. "Oh a než vypadneš, odnes vaši objednávku." Dala mu vzdušný polibek, když mu předávala tác s objednávkou.

_________________________________________

Její batoh byl vyndaný, zástěra cukrárny zastrčená ve skříňce, o kterou se opírala. V rukou si pohrávala s náhrdelníkem, na kterém byl krystal. Něco ji lákalo, našeptávalo, byl to tak příjemný hlas, lae přesto hrubý, než byl Lloydův. S povzdechem zavřela oči a nasadila si ho na krk. Krystal začal zářit a po jejím těle se rozložil šaty z hábitu, v světle krystalové modré a její tyrkysové. Na hlavě ji přibila koruna, sahajíc na její čelo, černá jako stín ve tmě, ze které vyrostly rohy na kterých vyseli krystaly. Její vlasy v nízkém drdolu. "Wow," pohlédla na sebe v zrcadle.

"Rain? Jsi tady? Čekáme venku a jen jsem vtě přišel zkontrolovat, víš, hodil bych tě domů." Z chodby se ozval Lloydův medový hlas a opatrné našlapování v černých botách. 

Nezabíjejte mne, že to ukončuju v tomto napětí a bez nějakého přibližného nápadu, kdy bych mohla vydat další xd