Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

I hate him

Peter

Celou noc mi to nedalo spát a já přemítal odkud ji znám. Proč see mi ten pocit nelíbí? Tolik otázek, ale jen jedna vedla k něčemu do čeho bych nechtěl spadnout, ale ono když se to vezme kolem a kolem, tak to nevadí. Už od rána jsem na nohou jako Spider-man, houpu se městem, pozoruju zda tu není ten gang a pak jdu vše neobvyklé a dění New Yorku nahlásit Furrymu. Dneska opravdu byl podivný den. Celý den jsem visel ve městě s několika krádežemi, ale ten gang nikde, je opravdu velmi obezřetný, to se musí uznat, ale já je dostanu. Ale zpět k věci. Zrovna kolem večera jsem došel nahlásit dnešní dění ve městě Furrymu, když jsem si ji všiml. Jako jediná z nových agentů cvičila tak dlouho, moc jsem se nezdržoval a šel jsem za Furrym, ale když jsem se vracel, ona tam stále byla. Vyskočil jsem na strop a sledoval jsem ji. Ve mně hrál pocit něčeho že ji musím sledovat. Povzdychl jsem si a čekal až skončí.

Ria

Od rána jsem se radši zašila v Shieldu, trénovala jsem opravdu dlouhou dobu, od šesti do osmi večer, aspoň tak zněl plán. Nechtěla jsem se vracet domů, bratr stále naléhal na složky, věci o Shieldu a všech hrdinech a agentech, chtěl je zníčit nadobro ponížit a já byla jako flashka co mu v tom pomůže. Jenže nejdřív je důležité mít důvěru. A v tom jsem opravdu velmi dobrá, lidi mi řeknou jen tak na potkání to co chci slyšet, či jejich obavy, tajemství. Trénovala jsem dlouho, ale zas jsem cítila ten jeho pohled. Nedokázala jsem se soustředit, tak jsem trénink už zabalila v šest. Naštvaně jsem vykročila z tělocvičny a on se spustil ze stropu a doskočil vedle mne. "Jsi jiná než většina agentů!" spustil. "Hmmm" nezajímal mne, ale přesto jsem ho poslouchala. "Měla by jsi na sebe dávat větší pozor i když to nepotřebuješ, to co se teď děje je až moc nebezpečné i na mne a všechny agenty" protočila jsem očima. "Tím chceš říct, že potřebuju dozor? Hrdinu?" ostře jsem se zasmála a nevěnovala se mu. "Jo tak nějak, jen chci říct, že tohle chození pozdě večer je nebezpečné a-" umlčela jsem. "Tebe za ochránce, nikdy! Hele nech mne a věnuj se svým starostem" odpálkovala jsem ho a zavřela výtah před nosem. "Aggghhh jak já ho nesnáším" řekkla jsem si pro sebe a vydala se domů

Rozhodla jsem se že úterý bude nádherným středem a pak buď pátek/sobota jal budu mít zrovna čas by vycházeli další kapitoly 😘 Budu doufat když se vám kniha bude líbit a vydržíte i do samotného jejího konce

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro