Seděli v hospodě U Tří košťat a každý hleděl do své sklenice whisky. Ticho bylo rozpačité a Harry začínal ztrácet nervy. Byl si jistý, že je to na něm, aby začal mluvit, ale tušil, že druhého muže diskuzí o famfrpálu nenadchne, a o lektvarech zase nevěděl nic on. Rychle procházel v hlavě každé jejich setkání, aby našel společné téma.

„Jak pokračuje vaše epopej, profesore?“ zeptal se náhle a oddechl si, když černýma očima problesklo pobavení.

„Chtělo by to korektora, pane Pottere,“ odvětil Severus hladce, „nerad bych, aby vaše hrdinské činy byly znehodnoceny chybami, které bych mohl ze samého nadšení udělat.“