Severus pozoroval Harryho zmatený projev a snažil se zjistit, co se to tu vlastně děje. Nemusel být zrovna vědec, aby viděl, že je Potter nervózní, jen nechápal proč. Nebylo to přece tak, že by ho zval na rande, pomyslel si a rychle tu myšlenku potlačil. Rande s Potterem by rozhodně nepřipadalo v úvahu. Nikdy.

„Uklidněte se, Pottere,“ odfrkl si. „Pokud se na vás nesnese nějaká další pohroma a dožijete se večera, mohu obětovat trochu svého času a dát si s vámi skleničku,“ svolil nakonec. Koneckonců by to možná mohl být docela zábavně strávený čas, pomyslel si, když Potter opět zčervenal.