Pak už to šlo dobře. Jakmile překonali počáteční nejistotu, zjistili, že si mají o čem povídat. Probrali válku a roky po ní, doplnili si prázdná místa a opravili to, co bylo napsáno v novinách. Konečně se poznávali. Bez předsudků a bez ovlivňování okolím. Jen oni dva, Harry a Severus.

„Všiml jsem si, že nemáte svoji původní hůlku, pane Pottere,“ začal Severus téma, které mu vrtalo hlavou už nějaký čas.

„Och jistě, zlomil jsem ji při zásahu, nešla opravit,“ hlesl Harry a vyndal z kapsy hůlku, která se té původní vůbec nepodobala. „Buk a pero z hipogryfa,“ vysvětlil se zvláštním úsměvem.