Druhý den, když Claudii Severus doprovodil na ošetřovnu a dopodrobna vysvětlil Poppy, co Claudie smí a co nesmí dělat, šel konečně na vyučování.

Claudie se okamžitě vrhla k Poppy a úpěnlivě ji prosila, aby jí pomohla utéct.

"Ani nevíš, jak ráda bych ti pomohla, ale nemohu..." povzdechla si žena.

" Proč?"

" Musela jsem složit Neporušitelný slib. Donutili mě. Výslovně mi zakázali ti jakkoli pomoct utéct..."

"Pro Merlina, kdo oni?" vydechla Claudie překvapeně.

"Vlastně to po mě chtěl tvůj otec, ale Severus a tvá matka tam byli přítomni také. Stalo se to, když se konala svatba."

"To je šílené," vykřikla Claudie a zoufale rozhodila ruce.

"Je mi to moc líto drahá. Mimochodem nemyslím, že jsem byla jediná koho k tomu nějak přinutili."

"Vydírali vás?" zeptala se Claudie zděšeně.

"Tvůj otec má velice vlivné přátele na vysokých postech..." svěsila Poppy hlavu.

"To Merlinžel ano," povzdechla si Claudie.

"Co kdybychom se podívali na stav zásob," řekla Poppy a vzala ji kolem ramen. Claudie se rozplakala.

"Vázně mě to moc mrzí, zkusíme teď aspoň dělat něco užitečného," řekla Poppy a otevřela skříň, ve které měla lektvary a podala Claudii psací potřeby, aby zapisovala, co říká. Monotónní práce Claudii trochu uklidnila. Jenže se děsila toho až večer přijde Snape, odvede si ji zase dolů sklepení. Do jejího vězení...

***

Mezitím se Bryan a jeho rodiče domlouvali, co s nimi bude.

" Nechápu, proč neodejdeš z jeho firmy," zavrčel Bryan naštvaně otce.

"Nemohu si dovolit změnit místo. Kdo by někoho v mém věku zaměstnal?" namítl otec.

"Tak si najdu práci já a uživím nás," řekl Bryan. Nějak vymyslím, co dal. Musím Claudii aspoň napsat dopis, a vysvětlit ji to.

Bryan sepsal srdceryvný výjev své lásky a poslal ho po své sově. Jenže ani po týdnu mu nepřišla žádná odpověď.

Copak na mě už Claudie úplně
zapomněla?

Když šel Bryan o dva dny později na pracovní pohovor do jedné firmy, netušil, že takových pohovorů absolvuje ještě mnoho. Pan Binns se dozvěděl o jeho snaze najít si práci a udělal co mohl, aby ho u všech svých známých pomluvil, jaký to je potížista a lenoch, a tak nebylo divu, že jej nikdo nechtěl zaměstnat. Vždy jej vyprovodili se slovy, že mu pošlou svou sovu, ale nikdy mu žádný dopis nepřišel. Jak dny ubíhaly, Bryan začínal být zoufalý.

Jak asi teď pomůžu Claudii?

***

Jednou večer bolelo Claudii břicho. Věděla, že se blíží její dny, ale nechtěla brát lektvar proti bolesti. Jenže byla k nepoužití, jen ležela kroutila se bolestí.

Co na to poví Snape? Určitě zas bude chtít sex...

Když vyšel z koupelny. Opět úplně nahý, všiml si, že se Claudie snaží spát.

"Nezapomněla jsi na něco?" ušklíbl se Severus.

"Dnes ne," hlesla Claudie. Severus se zamračil, kvůli tomu jak to řekla. Něco se mu nezdálo.

" Co je ti?" zeptal se a přisedl si k ní.

"Bolí mě břicho," zakňučela Claudie. Převrátil ji na záda a provedl diagnostické kouzlo. Nenašel nic znepokojivého. Kromě toho, že se jí brzy spustí menstruace.

"Míváš ty křeče každý měsíc?" zeptal se Severus a Claudie zrudla.

" Hmm," přikývla.

"Proč si tedy nevezmeš lektvar proti bolesti?" nechápal Severus.

"Protože bych nedělala nic jinýho a nechci na tom být závislá..."

"Máš jiný způsob zvládnutí bolesti?"

"Láhev s teplou vodou nebo jiný zdroj tepla."

" Dobrá," řekl Severus a pomocí kouzla nahřál polštářek, který jí položil na břicho.

"Ehm.. díky..." řekla trochu nedůvěřivě.

"Příště bych raději podobných věcech věděl..." řekl Severus trochu vyčítavě.

"Proč?" nechápala.

"Jsi má žena, je dobré mít celkový přehled o tvém cyklu," uzavřel Severus. Poté si vlezl ke Claudii a k její ulevě ji jen objal a o nic dalšího se nepokusil. Druhý den skutečně dorazila její menstruace. Jakmile však skončila, opět najeli na každodenní sex. Což Claudii trápilo. Nenáviděla samu sebe, že se mu odevzdává v podstatě dobrovolně každou noc. Její tělo ji zrazovalo. Mysl volala a křičela ne, tělo ji však neposlouchalo. Jako by mělo svou vlastní hlavu.

Ani Severus ji nechápal. Přes den jím pohrdala, ale večer se z ní v posteli stávala dračice.

***

Po nějaké době k nim na návštěvu přijeli její rodiče. Claudie hned zmizela se svou matkou do pokoje a Severus s Binnsem zůstali v pracovně.

"Mami," vrhla se Margaret kolem krku, jakmile se za nimi zaklaply dveře.

" Co se děje? Takhle jsi mě nevítala ani když jsem pro tebe přijela poprvé na konci školního roku," divila se Margaret.

" Mami, prosím vezmi mě odtud pryč. Můj život je peklo. On je hrozný despota. Horší než otec. Prosím, nenechávej mě tu," plakala Claudie.

" Ale drahoušku, jsi přeci jeho žena, musíš ho poslouchat."

" Ne mami, já to s ním nevydržím. Asi se zblázním. Nesmím nic, nemáme ani hůlku. Nemůžu se bavit se svými kamarády, chodit po hradě, ani na jídlo do Velké síně nesmím. Jsem tu jako ve vězení. Jediné místo, kam můžu, je ošetřovna a sklepení. Kdybych porušila jeho nařízení, tak mě potrestá. Pořídil si na mě kouzelnický bič. Půjčil mu ho otec."

"Ublížil ti?" zhrozila se Margaret.

" Jo, v ten den kdy mě chytili. Pak už ne, ale určitě by se nerozmýšlel ho znovu použít, kdybych ho něčím fakt naštvala."

" Víš, tvůj otec mě také jednou zbil tím bičem," vzdychla Margaret.

" Kdy pro Merlina?" podívala se na matku překvapeně.

"Po svatbě, byla také domluvená. Tvého otce jsem zprvu nenáviděla, ale později jsem si zvykla a když si přišla na svět, bylo to lepší. Uvidíš, že časem si zaky zvykneš. Sama si říkala, že tě víckrát nezbil. Nesmíš mu dávat záminku."

" Ale mami, já ho nenávidím, je odporný. Nutí mě k manželským povinnostem. Nemyslím si, že se to někdy zlepší," zavrtěla Claudie hlavou.

" Claudie, nemluv o tak soukromých věcech..." zamračila se Margaret.

"A komu to mám asi tak říct, když kvuli němu už nemám žádné kamarádky? Ani napsat nikomu nemůžu bez toho, aby si to přečetl," povzdechla si Claudie. Margaret jakoby viděla samu sebe před lety. Jediné čeho však byla schopna, bylo svou dceru pevně obejmout.

***

Ty dvě si povídaly asi hodinu, pak šla Claudie do pracovny pozdravit otce. Chtěla už zaklepat na dveře, když svého otce zaslechla jak říká: " Ten drzý kluk, Thomas dal pokoj?"

" Ano, sice se pokusil ji několikrát psát, ale nakonec to vzdal. Jak jste to dokázal? Přísahal bych, že bude více o vaši dceru usilovat," ušklíbl se Severus.

" Pohrozil jsem, že vyhodím jeho otce z práce. Pracuje totiž pro mě. Dokázal bych zařídit, že by vyhodili i jeho matku z ministerstva. Ale abych se trochu pomstil, ujistil jsem každého, u se koho byl ptát na práci, že to je velice nedůvěryhodný člověk. Všichni se díky Merlin shodli na tom, že takového budižkničemu nebudou trpět ve své blízkosti," zasmál se Binns a ťukl si se Severusem skleničkou vína.

Claudie na to konto vtrhla dovnitř. Ve tváři zuřivý výraz. Dívala se na svého otce s takovou nenávistí.

" TY..." stačila jen říct a pak se všechno zamotalo. Obrazy vystřídala jen černá tma a Claudie se sesunula k zemi...