Severus vešel s Claudií do krbu a nabral z misky s letaxový prášek.

" Do Bradavic, krb profesorky McGonagalové," řekl stroze Severus
svět kolem nich se začal točit a Claudie dávala velký pozor na to, aby měla lokty stále těsně u těla.

Když dopadli na tvrdou zem krbu, profesorka vzhlédla od stolu. Změřila si je přísně. Claudii se zdálo, že se na ní podívala chápavým pohledem.

"Děkuji kolegyně, že jsme mohli použít váš krb, když ten můj je dočasně zablokovaný pro letaxovou síť," pokývl Severus hlavou a už táhl Claudii ke dveřím.

"Jistě," odpověděla profesorka.

" My už půjdeme. Uvidíme se na zařazování."

" Nashledanou paní profesorko," rozloučila se Claudie.

Severus jí neomaleně vystrčil ze dveří a do ucha jí při tom sykl:
" Nezdržuj!"

Šli spolu mlčky známými chodbami až do sklepení. Odemkl svou ložnici a vstrčil ji tam.
Claudie tak mohla poprvé spatřit místnost, která na ní čekala celé dva měsíce. Pokoj zůstal připravený tak, jako když se tenkrát brali. Od té doby tu Severus nebyl.
K velké posteli vedla cesta z plátků rudých růží. Přes postel byl přehozený černý satén a na něm růžové lístky sestavené do monogramu S a C. Všude stály vonné, bílé svíce. Takto to nechala připravit jeji matka.
Romantická scéna jako z filmu Severuse iritovala. Proto vzal hůlku a nechal všechno zmizet jediným mávnutím.

Jediné co zůstalo byla bílá, saténová košilka na ramínkách. Zářila na černém podkladě jako připomínka věcí příštích.

"V tomhle v žádném případě spát nebudu," naštvala se Claudie.

" Pokud vím, tak jsem se tě na nic neptal. Večer si to vezmi nebo můžeš spát nahá. Jak je libo. Žádné jiné pyžamo nedostaneš. Jen připomínám,  vyžaduji tvou poslušnost. Pokud tomu tak nebude, přijde trest," upozornil jí a v očích se mu temně zablýsklo.

"Jsi opravdu odporný. Nenávidím tě," křičela a bušila do něho pěstmi. Po tvářích jí při tom stékaly slzy hořkosti.
Severus jí v klidu chytil za ruce a otočil tak, aby se mu dívala do očí: " Claudie, neprovokuj mne! Nehodlám strpět žádné výhružky, urážky, otrávené obličeje a uštěpačné poznámky. Budeš mne jako manžela ctít."

" Jak můžu ctít člověka, jako seš ty?" vpálila mu.

" Evidentně jsi stále nepochopila, o co tu jde. Já jsem nyní tvůj PÁN! Dokud se nebudeš chovat rozumně, ve všem budu rozhodovat za tebe, již nemáš svou vůli. Budeš dělat to, co chci já a kdy to chci. Mé rozkazy budeš plnit bez zbytečných řečí. Pokud se tomu nehodláš podrobit, bude následovat trest. Doufám, že jsem ti to objasnil dostatečně," vysvětlil jí Severus podmínky jejich soužití.

Claudie se vzpomněla na ten strašný pocit bolesti a ponížení když použil bič, a tak raději mlčela a jen přikývla. Nesmí připustit, aby ho znovu použil.

" Výborně," ušklíbl se Severus a zašel do koupelny dát si sprchu. Předtím však zamkl hlavní dveře kouzlem.

Skvělý, co to bude za život? A ještě k to u nemám ani hůlku. Jaká ironie, budu jako Filch. Žít jako moták ve škole čar a kouzel. Musím dát vědět Bryanovi, ať mi odsud pomůže...

***

Když Severus vyšel z koupelny omotaný ručníkem, našel Claudii u stolu, jak spisuje nějaký dopis, byl celý rozmazaný od jejích slz.

" Zdá se, že jsem něco zřejmě opomněl," promluvil jí za zády.

Claudie se lekla a honem chtěla schovat dopis do kapsy, ale Severus byl rychlejší a vytrhl jí ho z rukou. To co si tam přečetl se mu moc nelíbilo.

" Ts... Ts... Ts...," zvedl výhružně ukazovák a kýval s ním ze strany na stranu, "takhle by to nešlo, drahá. Musím ti zjevně zakázat několik věcí, aby byl seznam tvých povinností uplný."

Claudie jen tupě zírala do prázdna a v duchu si nadávala, že si nevšimla toho, že už voda neteče a on vylezl ze sprchy. Ale byla tak zabraná do psaní prosby o pomoc pro Bryana, že téměř nevnímala svět kolem.

" Tak tedy nejdříve k tomuto dopisu. Důrazně ti zakazuji psát tomu pitomci, nebo se s ním jakkoli spojovat. Přes letaxovou síť by se ti to stejně nepovedlo. Ten krb jsem si nechal zablokovat a nepoužiješ k tomu ani jiné krby."

To již věděla,  první o co se pokusila, když vešel do koupelny, bylo zmizet pomocí krbu nebo se alespoň k někomu dovolat. Nepovedlo se a tak šla raději psát dopis.

"Nemůžeš přeci kvůli mě zablokovat všechny krby na hradě," upozornila jej.

"Mohu však provést kouzlo, které ti v tom zabrání."

"To hodně štěstí s tím kolik tu je krbů," ušklíbla se.

"To jsi špatně pochopila. Kouzlo provedu na tobě."

" Cože?"

"Pokud budeš chtít použít nějaký krb, kouzlo mne upozorní a zároveň ti to způsobí jisté nepohodlí, " ušklíbl se Severus.

" Co tím myslíš?" zeptala se s obavou.

"Být tebou, tak to raději nezjišťuji," řekl Severus temně a poté provedl ono kouzlo. Kolem Claudie se objevila černá mlha a vstřebala se do ní. Ucítila přitom mrazení po celém těle.

" Co to sakra bylo? Tys použil černou magii?" vykřikla zděšeně.

"A kdyby ano, co s tím teď zmůžeš?" vysmál se jí.

"Jsi odporný," zavrčela.

"Dávej si pozor na ústa," chytil jí za ruku a sevřel. Chtěla se mu vytrhnout, ale nepustil jí dokud nepřikývla.

"Mimochodem tvá korespodence půjde odteď přes mne. Pokud budeš chtít napsat matce nebo přátelům, dopis mi dáš přečíst. Dále si nepřeji, aby ses toulala po hradě a chodila mezi své bývalé spolužáky. Kvuli tomu tu nejsi. Od zítra začneš pomáhat Poppy na ošetřovně. Každý den od devíti do šesti. Rozuměla jsi všemu?" zeptal se Severus, když si všiml, že ho moc nevnímá.

"Hmm..." hlesla. Pak se ho zeptala, jestli může na toaletu a Severus jí zavedl do koupelny.

" Přece se na mě nebudeš dívat. Můžu mít soukromí alespoň tady?" zamračila se.

"Potom přijď," řekl Severus a vyšel ven.

Merline, pomoz mi. Tohle nemůže myslet vážně. Co to budu mít za život? Nechci být s člověkem, kterého nenávidím. Miluju Bryana!

Miluješ Bryana, ale nepovídej a co to včera bylo? To jsi myslela na něho, když tě ten bídák líbal a dotýkal se tě? Ozvalo se její poťouchlé já v hlavě.

Mlč! Nevíš, co mluvíš! Snažila se druhé ho umlčet a dívala se přitom do zrcadla.

Víš, že mám pravdu. Ani Bryan už tě nemiluje, proto tě nehledá. Proč se tě nepokusil zachránit?

Ne, on mě najde a vysvobodí mě z toho pekla. On mě v tom nenechá.

To si jen namlouváš, nikdo tě nezachrání.

Ne. Křičela v duchu, aby ten vnitřní hlas umlčela a pak se rozplakala nad svým osudem.

***

Když se Severus večer vrátil ze zařazování, našel Claudii jak leží oblečená na posteli a předstírá spánek. Severus jí chvíli pobaveně sledoval a pak jí zašeptal do ucha.

" Tohle ti skutečně nevyjde. Vím, že nespíš. Vstaňte a obleč si tu noční košili."

Claudie otevřela naštvaně oči a posadila se na posteli.

"Bude mi zima, je tu hrozná kosa," namítla.

"Věz, že nebude," řekl a z hůlky nechal vyšlehnout plamínek, kterým zapálil oheň v krbu, " teď už ne."

Claudie se znechuceně odfrkla, sebrala košilku z postele a naštvaně odkráčela do koupelny. Dala si dlouhou, horkou sprchu a pak vklouzla do toho saténového pyžámka. Bylo sice příjemné na těle, ale jí se hnusilo. Připadala si jako nahá.

Tohle jistě koupila matka. Všechno mi dělá naschvál.

Zatímco se prohlížela v zrcadle, Severus z pokoje zavolal: " Co tam tak dlouho děláš? Vylez už konečně ven."

"Už jdu!" zavrčela.

To se na to tolik těší? Brrrr!

Otevřela dveře a dostala teplotní facku. Oheň v krbu tak sálal, že v pokoji bylo neuvěřitelné vedro. Vyšla naštvaně ven, že mu něco peprného poví, ale to co uviděla, to jí vyrazilo dech. Snape ležel na posteli úplně nahý a připravený k akci.

"To snad ne..." vyrazila ze sebe. Chtěla se otočit na a zalíst zpět do koupelny.

" Claudie, já tě varuji. Pojď si lehnout," řekl Severus. Ale Claudie se ani nehla, jen zírala na tu obří věc trčící mu v klíně.

"Okamžitě!" zaburácel Severus.
Stála tam dál jako přimražená a tak Severus se zvedal z postele: " Mám to snad pomoct?"

Zakroutila hlavou a pak se pomalými krůčky blížila k posteli. Jako zhypnotizovaná sledovala jeho klín.

Ach Merline... Pomalu si lehla vedle něj. Snažila se nemyslet na nic a zavřela pevně oči.

" Co si myslíš, že děláš," ozval se jeho nepříjemný hlas, který znala z dob jejích studií. Co by dnes dala za to, kdyby byla jen jeho studentka.

" Snažím se myslet na Anglii..." řekla. Ať už Severus očekával cokoli, tohle to jistě nevylo.

" Co prosím?" překvapeně zamrkal.

"Prostě se to snažím vydržet. Ty se na to těšíš, ale já to nechci. Tohle je kompromis. Pospěš si, chce se mi spát," řekla.

" Tak ani nevím, jestli tě mám za to potrestat, nebo se smát. Ne Claudie, takto to opravdu probíhat nebude. Budeš vyvíjet jistou iniciativu a ne ležet jako prkno. Chci byste se mi v posteli věnovala," zablýsklo se mu v očích chtíčem.

" Ale já nechci," zavrtěla rázně hlavou.

"Jsi má žena, budeš poslouchat!" řekl a převalil se na ní. Pak jí vrazil jazyk do úst a rejdil v nich tak dlouho dokud mu polibek nevrátila. Pak jí vyhrnul košilku a líbal všude kam dosáhl. Začítala z toho být vzrušená...

V jednu chvíli jí převrátil na sebe. Teď na něm seděla a nevěděla, co má dělat. Vzal její ruce a vedl je tam, kde chtěl, aby se ho dotýkala. Ruce se jí chvěly strachem ale kupodivu i vzrušením zároveň. Pak jí  ale začal tlačit hlavu směrem dolů a jí došlo co po ní chce.

" Ne, tohle dělat nebudu!" vzepřela se.

" Ale ano, budeš! Já jsem ti včera také vyhověl. A žádné kousání," pohrozil jí a pak přirazil boky proti jejímu obličeji.
Málem se pod tím náporem udusila. Snažila se potlačit dávivý reflex a pak začala pohybovat hlavou, jak jí naváděl. Nenáviděla ho za to.
Za nějaký čas si naštěstí zvykla a chytila ten správný rytmus. Když už to nedokázal déle vydržet, převalil jí na záda. Poté zase on laskal ústy jí. Brzy jí provedl k vrcholu a poté a spojil jejich těla. Bylo to stejné jako předchozí den. Milování s ním si sice nakonec užívala, ale poté, když se od ní odvalil a následně usnul, ona ještě dlouho zírala do prázdna...