Ta jo, máte to tady...Konečně jste se dočkali 🙈🤭

***

Severus ji nechal v ložnici a šel připravit něco k jídlu. Až teď si vlastně uvědomil, že celý den nic nejedl. V kuchyni toho však moc nenašel. Jen nejakou zeleninu a mozzarelu a pečivo. a proto vzal hůlku a připravil pomocí koutel salát. Šel pomalu nahoru a za ním ve vzduchu plul podnos s jídlem. Pote vešel do ložnice.

" Přinesl jsem ti něco k večeři," řekl a posadil se na kraj postele.

Claudie na něho hleděla podezřívavě: "Co tím sleduješ?"

" Nechápu, na co narážíš?" pokrčil Severus rameny a zakousl se do pečiva.

Zkřížila ruce na prsou: " To, že jsi najednou milý."

" Jen jsem udělal večeři. Nic v tom nehledej," odbyl jí.

"Hmm," řekla a nabrala si lžičku salátu. Nepřestávala ho však potají pozorovat. Když dojedli, nechal tác zmizet.

" Teď bychom si mohli  promluvit," řekl a sedl si ke Claudii blíž.

Ta si instinktivně přitáhla peřinu blíže k tělu. Byla pod ní nahá a její zničené oblečení se nedalo použít. Severus se ušklíbl.

" O čem?" zeptala se opatrně.

" O tom, jak to teď bude. Zítra začíná nový školní rok. Musím zpět do Bradavic," oznámil jí.

" A co já s tím?" trhla zpupně rameny.

" Domníval jsem se, že jsem ti snad dal dost jasně najevo, že by ses ke mně měla chovat s úctou a neodporovat mi," přivřel Severus oči do škvírek.

"No dobrá, takže pojedeš zpět do Bradavic. Co to znamená pro mě?" zeptala se milejším tónem, ale v duchu zuřila.

" Samozřejmě, že tě tu nenechám. Pojedeš se mnou."

"A co tam budu dělat, když jsem školu jsem už dokončila?" zamračila se.

" Pomáhat Poppy. Prý ti to s ní minule moc dobře šlo," rýpl si Severus.

" Moc vtipné," naštvala se a Severus se zamračil.

"To je jedno, alespoň se nebudu nudit," řekla potom.

" To je v podstatě vše, o čem jsem chtěl mluvit. A teď..."

" Co teď?" vytřeštila oči, když se k ní pomalu nakláněl.

" Nehraj si na hloupou. Jsi dospělá. Však víš, jak to chodí mezi mužem a ženou. Jsi má manželka, čili by ses tak podle konvencí měla začít chovat. Je na čase, aby se naše manželství konečně naplnilo," řekl a přitiskl svá ústa na její.

V první chvíli do něho začala bušit pěstmi. On ji však chytil za ruce a přitiskl k posteli. Nemohla se ani pohnout, ač se snažila sebevíc. Potom se už nevzmohla na další odpor. Polibek mezitím nabíral na síle. Bylo to tak matoucí. Na jednu stranu to nechtěla, ale na druhou cítila něco ve svém nitru, co ještě nezažila...

Po nějaké době mu dokonce začala polibky vracet. Když jí ale začal líbat krk a laskat odhalená ňadra, vzpomněla si na Bryana a vší silou Severuse odstrčila.

" Nééééé. Já nechci!" vykřikla.

" Claudie, Myslím, že jsi to špatně pochopila. Nařizuju ti to. Dnes prostě budeš má," přivřel oči do škvírek se a znovu se jí přisál ke krku. Claudie křičela a začala kopat a škrábat.

" Mám tě snad přivázat k posteli?" pohrozil jí. Hmm, to by nemusel být tak špatný nápad, na později...

" NE... já TO nechci!" začala vzlykat.

"Důležité je, že to chci já. Čekal jsem na to skutečně dlouho."

" Ale já... mám strach," brečela už naplno měla z toho záchvat paniky. Severus se zamračil. přivolal si lahvičku s lektvarem na uklidnění a podal jí jo. Podezřívavě si ho měřila tresousíma se rukama lahvičku otevřela a přičichla si. Lektvar poznala a vypila ho. Během chvíli se cítila o něco líp.

" Čeho se tak obáváš? Copak ses s tím pitomcem už dávno nevyspala?"  zavrčel.

" Přece jsem říkala, že NE. Prosím ušetři mne toho ponížení," žadonila.

"Chápeš to špatně. Nehodlám si tě brát nasilím, chci aby ses podvolila." zavrtěl hlavou.

" Ne... já to nechci..." hlesla se slzami v očích.

"Jsi má žena, je to tvá povinnost," řekl prostě.

Nějakou dobu nic neříkala a přemýšlela. Věděla, že jí určitě nedá pokoj. Hnusila se jí představa, že na ni sahá jenže se obávala ze pokud bude i nadále protestovat, zase vytáhne ten odporný bič s  to bylo něco, co už nikdy nechtěla zažít.

"Prosím... já..." vzlykala a dívala se na něj. Měl nesmlouvý výraz ve tváři.

"Víš, že se to stane, " zavrtěl Severus severus hlavou. Zírala do země a plakala. Severus jí jen pozoroval a čekal na její vyjádření. Utřela si oči a povzdechla si.

Jsem přeci Nebelvír, tohle mě přeci nezlomí. Zavřu oči a budu myslet na Anglii...

"Tak dobře, ale prosím, udělej to co nejrychleji, když to musí být," řekla nakonec.

" To ti vskutku nemohu slíbit..." řekl a znovu ji políbil. Sice se už  nebránila, ale zase ležela jako prkno a zatínala pěsti do prostěradla. Když ji tak viděl, ušklíbl se.

Claudie, Claudie...

Jakmile polibek prohloubil a přestala s tím divadlem. Nemohla si pomoct a jen tak tam dál ležet. I když se tedy třásla po celém těle, jak se bála.

Poté jí pomalu začal přes deku laskat tělo. Tiskl jí ňadra a ona si pomyslela, že to je divné. Avšak když se dostal k jejímu klínu, stalo se něco nečekaného. Nedokázala tomu dál odolávat. Neubližoval jí, naopak zpusoboval jí rozkoš jakou dopusud nepoznala. Ač to bylo nemyslitelné, Claudii se jeho doteky líbily. Poté se kouzlem svlékl a stáhl z ní deku. Ona vyjekla a chtěla se zakrýt.

"Již jsem tě přeci viděl," řekl Severus pobaveně a znovu ji začal laskat. Tentrat intenzivněji. Svým jazykem obkroužil bradavku až ztvrdla.

Páni, tohle byl úplně jiný než předtím...

postupně se Severus dopracoval polibky až k jejímu klínu. Kdyz jí došlo, že hodlá pokračovat,  chtěla ho zastavit.

"Ne... pro Merlina..." vykřikla, ale nedal se odehnat. Neúnavně útočil na její klitoris. Byla z toho tak vlhká. Vyzkoušel to jedním prstem. Byla úzká, skutečně byla stale panna. Ještě chvíli jí dráždil dokud jí nedovedl k vrcholu. Křičela slastí tak nahlas a tiskla si jeho hlavu ke svému klínu. Držela ho za vlasy, dokud nepřešla poslední orgastiká křeč. Vymanil se k jejího sevření a vyškrábal se nahoru. poté, v tomto blaženém opojení, do ní vstoupil. Vykřikla nečekanou bolestí, ale ta brzy zmizela.

Nemyslela vůbec na nic, jen si užívala sílu tohoto okamžiku, stejně tak Severus. Tu noc prožili společně orgasmus mnohokrát a poté si k ránu unaveně usnuli v náručí.

***

Claudie otevřela oči a pak je unaveně opět zavřela. Chvíli jen tak ležela a pak vytřeštila vyděšeně oči.

Pro Merlina, co jsem to udělala?

Vyjeveně zírala do slunného rána. Svou hlavu měla položenou na něčím rameni a ruku na mužské hrudi, lehce porostlé černými chloupky.
Vyděšeně se zvedla a zjistila, že jediné, co zakrývá jejich nahotu je prostěradlo, jímž byly přikryti.

Takhle se nemělo stát! Neměla jsem to dovolit...

Hlava jí třeštila, jak se snažila vzpomenout si, co se včera vlastně stalo. Když zjistila, že se mu odevzdala v podstatě dobrovolně a že se jí to dokonce líbilo, zaskučela zoufalstvím. To probudilo Severuse.

" Dobré ráno," Severus měl dobrou náladu a usmíval se. Ani nedoufal, že to večer tak skvěle dopadne. Potěšilo ho, že mu nelhala a on byl skutečně její první muž ale vic ho potěšilo, že že si to spolu tak užili.

Claudie však místo něžného pozdravu, který po takové noci očekával, vyděšeně vyjekla. Strhla z něho prostěradlo a omotala si ho kolem sebe.

" Zakryj se," zaskučela a otočila se k němu zády.

" Proč?" nechápal.

"Jsi nahý," řekla zjevné.

" Co se to s tebou u Salazara děje?" vyptával se.

" Co asi... včerejší noc byl jeden velký omyl. Neměla jsem dovolit, aby se to stalo. Nelíbilo se mi to.

"Aha čili, to že jsi slastí křičela, že to bylo slyšet až na ulici se mi asi jenom zdálo, hmm?" ušklíbl se Severus a ona zrudla. Ano tohle skutečně nemohla popřít.

"Musel jsi mi dát něco do toho lektvaru," zamračila se a Severus se rozesmál.

"Ztěží, přiznej si, že to byly jen tvé vlastní reakce na mé doteky," řekl, čímž  jí ješte víc popudil.

"Nenávidím tě a rozhodně si nehodlám hrát na milující manželku," křičela na něj.

Severusův vyraz ztvrdl a jeho oči už neměly to lidské teplo, jako před chvílí. Změnily se v chladný led.

"Jak je libo drahá. Když tedy pohrdáš normálním vztahem, dostaneš to, co si zasloužíš."

Claudii se onen ledový pohled ani trochu nelíbil. Věděla, že z něj mluví jeho uražené ego, ale bylo jí to jedno.

Pořád lepší než s ním spát. Pomyslela si.

Před očima se jí však vybavila jejich společně strávená noc. Ten pocit vzrušení se ničemu nevyrovnal. Bylo to něco nepopsatelného a dokonce i teď jí to vehnalo ruměnec do tváře.

Merline...Nesmím na to myslet. Je to špatné, jsem snad padlá na hlavu?

***

Severus se mlčky oblékl, a když vycházel z ložnice, mávl hůlkou a na posteli se objevilo nové oblečení pro Claudii. Když za sebou naštvaně práskl dveřmi, ihned se začala oblékat. Vše jí perfektně padlo. Bylo to mudlovské oblečení. Žádný hábit.

Co teď? Mám jít za ním?

Pokrčila rameny a šla do kuchyně. Byl tam, upíjel ranní kávu a četl si Věštce. Ani se na ni nepodíval, jen rukou ukázal na druhou židli. Když dosedla trochu jí ztuhl výraz byla po včerejší noci pěkně rozbolavělá. Normálně by to byl asi dobrý pocit ale ona se snažila na to, co se stalo zapomenout a tak zrudla. Severus to zaznamenal, ale raději nekomentoval, potom jakou měla po probuzení náladu.

Claudie si nalila ze džbánku džus a vzala sladké francouzské pečivo. Snídaně probíhala mlčky, jen občas protnulo mučivé ticho šustění novin. Honilo se jí hlavou spousta myšlenek.

Claudie, tos to dopracovala. Cos to udělala se svým životem? Podívej se na sebe. Sedíš si tu a jen tak žvejkáš croassant po takové noci. A co Bryan? Na toho jsi zapomněla, jak mu asi tak je? Ví, že tě unesli? Miluješ ho ještě vůbec? Budeš muset co nejdříve utéct.

Claudie to sice netušila, ale Severus jen předstíral, že čte a ve skutečnosti sledoval tok jejích myšlenek. Nezamlouvalo se mu co zjistil, ale co mohl čekat po její ranní potřeštěné reakci.

Večer jsem na tebe byl zřejmě až příliš milý. Zdá se, že budu muset nastavit jistá pravidla...