Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Vážně???

Řekl mi jak se jmenuje což bylo dobré znamení teda alespoň pro mě protože jsem si myslela že mě bude chtít jen k něčemu využít a odhodit tím pádem by jsem se stihla vrátit do hotelu a stihnout letadlo domů což by se mi vcelku hodilo. Jenže on jen seděl a tak jsem asi po minutě trpného ticha  řekla jmenují se Nikol on se na mě jen podíval vcelku neutrálním pohledem při čemž mi řekl jen já vím. Seděli jsme mlčky ještě asi pět minut než se zvedl a řekl že jestli se budu nudit tak se smím podívat kamkoliv po domě kromě pokoje na konci chodby, samozřejmě jsem tam chtěla ale více mě v tuto chvíli zajímalo co to bylo za zvuk který vyšel zrovna teď z kuchyně šla jsem tedy hodně ale opravdu hodně potichu dolů přes obývák jídelnu až ke dveřím do kuchyně kde jsem se zastavila a klíčovou dírkou jsem se podívala dovnitř. Myslím že kdyby na mě teď někdo bafnul tak z toho mám pořád infarkt jelikož to co jsem tam vyděla mi bylo opravdu hodně divné.

Christian tam držel Marii pod krkem a násilím jí odebíral krev přímo ze žíli na ruce, krev si bral do sáčků které se používají v nemocnicích pro lidí jako krevní transfůze. Rychle jsem si začala pusu a utíkala nahoru po schodech aby si mě nevšiml jenže na neštěstí pro mě má Christian nadpozemsky vyvinutý sluch jinak si to nedokáží vysvětlit protože jsem sotva vyběhla nahoru zavřela dveře a on už klepal nečekal zda řeknu dále ale jak už mněl ve zvyků vešel jen tak, v jeho očích se nedala vyčíst ani jedna lidská emoce což mě neskutečně znervózňovalo šel pomalu ke mně a rty mněl stažené do úzké linky což se mi ani trochu nelíbilo, když už byl skoro u mě všimla jsem si trochi krve na rukávu jeho bílé volné košile.

Zastavil se těsně předemnou a skoro na mě zavrčel co jsi tam dělala ? Když jsem neodpověděl a tak se na chvíli v jeho očích mihla zuřivost a hned na to jsem byla přimáčknutá ke zdi a zaklíněná pod jeho tělem při čemž mi ještě zvládnul jednou rukou držet ty moje nad hlavou přiblížil ke mně svůj obličej až jsme se skoro dotýkaly nosí a mě to z nevysvětlitelných důvodů nahánělo strašný strach což bylo pochopitelné.

Znovu zopakoval svou otázku a protom jsem už jen vnímala to že se ke mně naklonil a já zahlédla jeho špičáky které se o dost zvětšili ale kupodivu se mě ani jedním nedotkl, nevím proč ale hned potom jsem upadla do bezvědomí...

Tak konečně po dlouhé době další díl doufám že se bude líbit... :)

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro