Leo:

Nejsem jeho dcera! Já nechci být jeho dcera! A odmítám žít pod jednou střechou s proslulou smrtijedkou, která vraždí lidi na potkání!!

"Já nemůžu být Voldemortova dcera! Jsem na to moc..moc zbabělá, jsem hloupá,jsem moc měkká!"

"Nejsi hloupá, jsi jen trochu.no..jak bych to řekla...jiná... Všechno se naučíš. Naučím tě to,když budeš chtít..ale musíš mě poslouchat na slovo a dělat přesně to,co ti řeknu,rozumíš?! Před otcem se takhle chovat a fňukat nemůžeš! Otec požaduje řád a slušné chování na úrovni!"

Auguron se všemožně snažila Leo uklidnit,ale Leo jen stále brečela a nic neodpovídala.

Auguron:

Nechápu proč brečí. Nikdo jí nic neproved. No možná. A ani si asi neuvědomuje, jaké to je být dcerou Pána zla!

Po chvíli si Leo odhodlaně otřela své červené ubrečené oči a zadívala s pocitem obrovské viny na Auguron.
"Tak dobře Didi...chci se to naučit, opravdu, ale nemůžu jen tak zapomenout na Hermionu! Ani na Rona. Vychovali mě,starali se o mě,měli mě oba rádi,brali mě jako vlastní ..."

"Už o nich nikdy nemluv! Prostě na ní zapomeň! Je to mudlovská šmejdka a Ronald je z te největší rodiny krvezrádců na celým širým světě a ty jsi dcera Pána zla,toho největšího a nejmocnějšího kouzelníka na planetě! A jak si mi to řekla?!",zavrčela po Leo Auguron a Leo jen se skloněnou hlavou sklesle  odpověděla.

"Didi...Jen mě tak napadlo že když jsi Delphini...tak bych ti ve zkratce mohla říkat Didi..."

Leo:

Nemůžu zapomenout na Hermionu..
Ona a Ron byli celý můj svět! Oni se o mě a o Huga starali nejlépe jak mohli a udělali by pro nás všechno...
Ale asi má Auguron pravdu. Měla bych na ně zapomenout a žít přítomností a né minulostí, Hermionou a Leou Weasleyovou..odedneška jsem Raddleová..

Auguron se zamračila,otočila se na podpatku a odešla se napít do kuchyně.

Další dny zase probíhaly vcelku  normálně,všechno bylo jak má být.
Auguron se zrovna chystala na to,že za chvíli představí svou sestru Voldemortovi. Už mu o Leo řekla,věděl že existuje, nikdy jí však neviděl. Poslední dny byl Voldemort velice zaneprázdněný a neměl moc času. Měl se s Leo poprvé setkat dnes večer,někdy okolo půlnoci.

Leo byla velice nervózní,ale strašně se chtěla se svým otcem setkat. Nikdy svého otce na živo neviděla. Hermiona o něm sice často hovořila, vždy však ve špatném,vlastně v tom úplně nejhorším. Leo moc nevěřila tomu,že by byl Voldemort opravdu tak moc zlý a špatný. Kdyby ale soudila podle toho,jak se po většinu času chová Auguron, asi by věřila tomu, že je opravdu takový.

Leo zrovna seděla na své posteli a srdce jí bušilo jako o závod.
Měla na sobě pletený bledě modrý svetr a černé kalhoty. Nohy měla opět bosé a do svých černých kudrnatých vlasů měla vpletených pár sponek.
Ruce se jí samou nervozitou třásly a v klíně jí poklidně dřímala černá kočka.

Byla to Leina kočka,kterou kdysi dávno,když byla ještě hodně malinkatá dostala od Rona na své třetí narozeniny. Leo jí pojmenovala Bella,což bylo celkem zvláštní, protože to vlastně bylo jméno její matky. Leo se však jméno své matky dozvěděla až poté,co jí bylo 12 let. Předtím o tom neměla ani zdání.
Kočka byla černá jako uhel a měla žluté oči,které vypadaly jako dvě malinké světýlka.
Leo kočku hladila po zádech a kočka spokojeně předla.
Potom,když do pokoje vletěla naštvaná Auguron,Leo kočku naposledy pohladila,potom se zvedla a šla si pro boty.

Auguron se posadila na postel,přesně na místo,kde před malým okamžikem seděla Leo a docela se lekla,když si všimla černé předoucí kočky, stočené v klubíčku, ležící na Leině svetru.

Auguron:

Takže ona nám z našeho sídla dělá zvěřinec? Nejdřív dotáhne sovu, potom krysu a teď kočku?! Co dotáhne příště?! Hrabáka?! Nebo třeba testrála?! Můj mazlíček alespoň nedělá bordel ani randál, kdežto ti její jo!!

Když se Leo už z botama na nohách vrátila do pokoje. Auguron se tvářila obzvlášť zahořkle a zamyšleně.

Leo:

Netuším o co jí jde. Pořád se tváří jak kakabus! Ještě jsem jí za tu dobu co jí znám neviděla se usmát! A navíc mám podezření, že umí číst myšlenky, což se mi absolutně nezamlouvá.

Leo i Auguron trpělivě vyčkávaly na příchod jejich otce. Čekaly několik hodin,protože Voldemort sice řekl že příjde okolo půlnoci, někdy však svůj čas úplně nedodržel a přišel později.
Voldemort přišel až okolo půl druhé ráno. Leo celou dobu nezamhouřila oči a nedočkavě vyčkávala příchodu Voldemorta.
Na Leo už přicházela únava,snažila se jí však potlačit a v hlavě se jí pořád dokola točilo spoustu myšlenek.

Co když jí otec zavrhne? Co když jí bude chtít zabít? To byly otázky,které se Leo celou dobu honily hlavou a nedokázala myslet na nic jiného.

"Má drahá, kohopak to tu máš s sebou? Tvá kamarádka?"

Auguron sklopila zrak a přátelsky mrkla na svého otce.

"Otče,to je Leo,má sestra..."
Řekla líbezně Auguron a žduchla loktem do Leo,aby z ní opadl všechen strach.

"Cože?! Sestra?!"

"Ano"

"Dokaž to!"

"Nemám jak tati, prostě tomu musíš věřit "
Voldemort přistoupil blíž k Leo a podíval se jí do očí,její oči se tak nápadně podobaly očím mladého Toma Raddla,jinak Leo vypadala jako by své matce z oka vypadla.
Bylo prazvláštní, že si nejsou Leo s Auguron vůbec podobné.
Zatímco Auguron měla bělomodré dlouhé vlasy,hnědé oči a zlý výraz,Leo měla černé,rozcuchané kudrnaté vlasy,které jí spadaly jen po ramena,modré oči a většinou úsměv na tváři.
Voldemort si Leo moment prohlížel a potom se šibalsky usmál.

"Dobrá tedy...Bella mi snad řekne víc a tvé jméno?"

"L-Leonne...tedy...chci říct Leo..."
Vykoktala potichu Leo a Voldemort jí zvedl bradu. Leo polkla a začervenala se.

Leo:

Vůbec nemám slov. Řekl Auguron má milá...dívá se mi do očí a ještě mě nezabil. Myslím že to je docela úspěch.
Čekala jsem to horší.

"Leo...Dobrá...doufám, že budeš tak věrný služebník jako tvá starší sestra nebo tvá matka...plně ti důvěřuji,jsi-li vážně má dcera..ale jakmile zklameš,můžeš čekat hrozné věci!"

"Mám pro vás obě úkol,dcery",řekl po chvíli Voldemort a Auguron se zatvářila obzvlášť šťastně,Leo se namísto toho tvářila,jako by měla každou chvílí začít brečet či dokonce z plna hrdla panicky křičet.
"Půjdete a najdete obraceč času a zničíte ho! Musí ho mít ten zrádce Yaxley, ty víš kdo to je, že ano Auguron?!"

"Ano otče ",řekla sebevědomě Auguron a Leo byla bledá jako stěna.

Leo:

Zná mě ani né půl hodiny a už mě úkoluje?! A navíc! my jsme snad jeho otroci?! On nám dá úkol a my ho jako musíme jako jeho malý poslušný dcerušky splnit?!

"Musíte chytit a zabít Yaxleyho a samozřejmě zničit obraceč"
Obě dívky pokývaly souhlasně hlavou.

"Chci aby mi Leo prokázala svou věrnost,proto to udělá převážně ona,rozumíš Auguron?!"

"Ale otče, Leo nedokázala doteďka zabít ani mouchu! Snažím se jí to naučit,ale je to úplně marné! Je prostě moc...moc měkká!"

"Neodmlouvej Delphini, uděláte obě přesně to,co vám řeknu a nebudete ani jedna nic namítat! A teď splňte váš úkol!",Auguron smutně vzdychla a nasadila naprosto znechutcený výraz. Leo byla stále bílá jak betonová stěna a vypadalo to,že má opravdu strach.

Leo se neuměla ještě přemísťovat, takže to zbylo na Auguron, která to uměla už od malička, kdy jí to naučila Bellatrix. Auguron popadla Leo za ruku a obě se spolecně přemístily na mudlovské náměstí, kde měly nejdříve najít Yaxleyho,potom mu sebrat obraceč,zničit ho a nakonec Yaxleyho zabít.
Auguron ho chtěla zabít sama,byla by s tím hotová co by dup, otec jí však přikázal, aby ho zabila Leo,takže to musela udělat jednoznačně Leo,protože kdyby Auguron neuposlechla, čekal by jí obrovský,bolestivý trest.

Leo se celá klepala strachy a nejistotou. Auguron jí popadla za paži a obě se rozběhly po velikém náměstí.

"Poběž Leo,víš co nám dal otec za úkol!"

Leo:

No..abych pravdu řekla moc se mi do toho nechce...klidně bych ho zajala aji mučila..Ale zabít?!