Projížděli čím dál známější krajinou. Vraceli se tam, kde je našli, kde ony nalezly svůj dar. Vezla se vzadu na posledním voze. I když měla oči otevřené, ubíhající měkkou, neprašnou cestu ve skutečnosti neviděla. Už týdny se pořádně nerozhlédla. Jen naslouchala. To jediné byla po náhlém odchodu nejbližší osoby ochotná dělat. A co mohla jiného? To uši ji vždy vedly, ne oči. To uši zachytávaly píseň deště, přestože už neodpovídala. Už nezpívala. Neměla nikoho, kdo by zatančil a přinutil kapky tančit také.

Na převis střechy chránící dřevěná prkna, na nichž se zkříženýma nohama seděla, zabubnovalo rychlé staccato. Hlava jí unaveně klesla. Slyšela ho přicházet a opět nevěděla, zda ho vítá, nebo proklíná. To voda vzala její malou sestřičku. Její jedinou krev. To voda znehybněla ruce i nohy tanečnice, která patřila mezi kapky, která jim dávala podobu.

---

Její nohy se zvedaly a dopadaly tak rychle, až je nestíhala sledovat, a s cákáním do vzduchu vyhazovaly spršky už spadlé vody. Jasná sukně za ní šelestila jako motýlí křídla a rukama, na nichž se srážely složité ornamenty z kapek, pročesávala déšť, jako by ho chtěla povzbudit k tanci.

To vše slyšela i přes vlastní hlas. Voda jí pomáhala. Zpívala svou melodii, rychlou a radostnou, plnou nevybité energie. Tóny se střídaly a prolínaly, málokterý však zazněl déle než pět vteřin. Všechno to šplouchání, bubnování, cákání a šumění se v jejích uších měnilo v píseň.

---

Přestože navenek vypadala netečná, uvnitř ji při tak důvěrně známém, tak veselém zvuku bodlo. Copak má kdokoli právo radovat se? Dokonce ani ten déšť už nectil památku své tanečnice. Zvedla ruku a vystrčila ji za drncající vůz. Na dlaň obrácenou k nebi dopadlo několik kapek. Slyšela jejich píseň. A ta i přes veškerou radost obsahovala ostré, hořké zrníčko smutku. Možná jednou znovu odpoví na dávné volání. Možná jednou znovu zazpívá.

Píseň v úvodu mi nesedí úplně dokonale, hlavně díky těm smutnějším tónům, takže ji beru spíš jako přechod mezi mrholením a deštěm s inklinací k dešti - a na to dokonalá je. A dokonce se mi ji podařilo najít jen díky slovu rain napsanému do YouTubu, takže jsem naprosto spokojená :)

Au revoir