Moje úžasně mokrá košile se na mě nalepila a bylo vidět až moc moje ehm... Víme co myslím. Šla jsem chodbou a narazila na Laita. Prosím ne! Ušklíbl se a řekl "vypadáš k nakousnutí" zahleděl se na moje poprsí a já mu vrazlila facku. "Nech si zdát perverzní prase! Jdu se osušit" řekla jsem a on si nemohl odpustit to co řekl "ale to bych ti mohl pomoci ne?" Řekl dohnal mě a dotáhl mě do koupelny. "Laito ty prase! Vypadni!" Koukám že si se nezchladila pronesl. Chytil mi obě ruce za zády a rozepl mi jeden knoflík u košile. A pak druhý a další. Moje kamarádky už zastiňovali jen dva knoflíky. Musím něco udělat než něco dalšího udělá on. Vykopla jsem na něj ale on uhnul a upevnil stisk rukou. Podlomila se mi kolena ale stále mě to prase drželo. Sedl si de mě na zem a pošeptal mi. "Hoříš nedočkavostí?" Zamračila jsem se na něj. Začal mi hladit stehno a jel víš. Dostal se au k mé sukni tu pomalu odhrnul. Začala jsem s sebou šít a ječet. "Ty prase! Pusť mě! Úchyle!" Přestal a chytil si můj obličej do dlaně. "Tak hele princezno! Zůstaneš tu jedině tehdy pokud budeš hodná! Některým upírům nestačí jen krev! Třeba teď úplně hořím touhou, tak buď hodná a já možná příště budu jemný" řekl a už chtěl tisknout jeho rty na mé. Dala jsem mu čelo a on povolil stisk mých rukou. Vytrhla jsem se mu a okamžitě vyskočila. Laito ale nebyl pozadu a už vstal taky. Zaútočil na mě a já se bránila. Bojovali jsme spolu! Přitom mi rozerval i jeden knoflík od košile a tím nátlakem rupnul i ten druhý a já už tam bojovala jen v mokré a jistě průsvitné podprsence a košili jen tak přez ramena. Laito se podíval na mé kamarádky a já mu dala pěstí do toho prasečího ksichtu. Utekla jsem a začala jsem u sebe v pokoji brečet a litovat opravdu všeho. Chci zpět k Mukami. Chci je zas vidět. Ikdyž jsem někdy schytala něco jako pořádnou ránu tak to bylo z lásky! Ano mlátili mě když jsem udělala něco špatně ale bylo to jen proto abych si to zapamatovala a byla jako správný upír drzá! Bylo to pro mě! A ano několikrát po mě vyjel Azusa že buď to říznu já jeho nebo on mě. Ale pořád to nemění nic na tom že se chci vrátit. Usušila jsem se a lehla si na postel. Přemýšlela jsem. Musím si to všechno okolo nich ujasnit.
Subaru-Když se mě Subaru zastal proč teda mi nepřišel pomoct?! Možná takový je! Ale je to herdek můj bratr a měl by mi pomoci. Ale hádám že nikdy nebyl takový tak proč by měl takový být teď?! Podle mě to bude už tak na doživotí. Chvíli bude stát při mě a pak jako bych ho neznala.
Ayato- Ayato je strašný prase, a majetnický​ hovádko. Ale je strašně sexy a dost se mi líbí! Ale! Nemůžu se zamilovat do bratra mého bratra! A taky mi přijde hrozně úchylný. Někdy se bojím že po mě vyjede ale na druhou stranu v tomhle nováček nejsem a upřímně...S ním by to určitě stálo za to!
Kanato- Nejen že Kanato je divnej ale on je prostě svým způsobem roztomilý. Někdy se ho bojím a někdy bych a ním bojovala a nakopala mu zadek ale někdy uznávám že se ho bojím. Nikdy nevím co udělá, je šíleně náladový, dětinský a nedospělý ale roztomilý!
Laito- Je to to největší prase co jsem kdy viděla. Přijde mi že mu jde opravdu jen o dvě věci a to krev a to na co myslí každý chlap! Nemůžu říct že bych někdy neměla chuť si jít s ním na nákupy, protože má styl, ale je to děsný prerverzák.
Shu- Je to zkrátka tajemný flákač se sluchátky! Nic jiného. Neprojevuje zájem o nic krom hudby kterou neustále poslouchá.
Reiji- ten je ten pan mrzutý a zábavu neznám. Je to zkrátka ten typ šprta. Šprty nesnáším! Párkrát jsem i jich pár ponížila a i trochu šikanovala ale  Reiji je divnej šprt. Na rozdíl od těch co jsem doteď znala je Reiji namakanej. Na základce se mi říkalo Temná slečna. Všichni že mě měli respekt! A mohla jsem si dovolit se vysadit na šprty.