„Vypadni odsud, ty nepovedená parodie na rytíře, teď jsem na řadě já," zasyčel vztekle Salazar a pokusil se odstrčit Godrica ode dveří.

            „Já tu byl první, tak vodprejskni ty... ty chřeste jeden vopelichanej," odpověděl mu Godric neméně výhružným šepotem.

            „Proč chřeste? Ti to tlačí na mozek, nebo co?" vysmíval se mu Salazar.

            „Chřest je rostlinná forma od chřestýše, ty joudo! A navíc, mám na něj alergii a k smrti ho nesnáším," odsekl Godric.

            „Ty jsi naprostý, naprostý... to slovo ještě nevymysleli, ale přesně to jsi. Naprostý, naprostý tři tečky!" vybuchl Salazar a zcela přitom zapomněl, že má být potichu.

            „Můžete mi říct, pánové, co to tady vyvádíte?" ozval se za nimi přísný hlas Roweny, která se k nim kvapem blížila zabalená v županu. V jedné ruce držela kosmetickou taštičku, druhou ruku měla právě teď výhrůžně opřenou v pase. Přes rameno jí visel ručník.

            „No, my jsme tady..." začal Godric váhavě.

            „My jsme právě tady s Godricem objevili, že tu nějaký sprosťák vyvrtal díru přímo do dámských sprch, a tak jsme ji chtěli honem utěsnit, aby toho nezneužil nějaký chlívák," řekl Salazar s rádoby nevinným úsměvem.

            „No jasně, a proto se tu už pět minut postrkujete a perete. To vyprávějte leda tak holubům, protože tohle vám ani Helga neuvěří," pustila se do nich Rowena a stále při tom zvyšovala hlas.„Jste normální zvrhlíci, že se nestydíte. Měli byste jít příkladem!"

            „Klídek, šťabajzno, nedělej tady scény, nebo přestaneme prodávat lístky na tvoje sprchování," řekl Godric.

            „VY JSTE UDĚLALI CO?!" zařvala Rowena tak, že by se za to ani smrtonoška nemusela stydět, čímž přilákala pár diváků. Než mohla pokračovat, dveře koupelny se otevřely, a z oblaku páry vystoupila Dilys Derwentová, momentálně nejžádanější žena v zásvětí. Mužská část publika oněměla, protože Dilys byla pouze zamotaná do osušky, kterou rozhodně neměla až po paty. Po dlouhých vlasech jí ještě stékala voda. Rychlým pohledem přelétla scénu před sebou a okamžitě se dovtípila, kolik asi uhodilo.

            „Tak je nechte, Roweno, chlapi jsou prostě chlapi, to víte, a mě rozhodně nevykoukají. Ať se klidně podívají, já se nemám za co stydět," dodala a žertovně mrkla směrem ke stále se rozšiřujícímu zástupu mužů. Salazar zalapal po dechu nad tou smělou odpovědí a Dilys na něj znovu svůdně zamrkala. Godric se okamžitě naježil a chystal se něco říct, ale nestihl se dostat ke slovu.

            „No, vy abyste se neprojevila, nestoudnice," soptila Rowena. „Od té doby, co jste sem přišla, je tu vše vzhůru nohama, protože se neustále vystavujete a pánové jsou z toho div živí."

            „Já se nevystavuju," bránila se Dilys dotčeně.

            „To vidím, jak se právě teď vystavujete," odsekla Rowena. Věděla, že se chová iracionálně, ale nemohla si pomoct. Nově příchozí čarodějka jí totiž pila krev. Byla zvyklá na to, že většina pozornosti v zásvětí patří jenom jí, protože muži zde byli až doteď dost moudří, aby se nenechali přistihnout, ale Dilys, která sem přišla nedávno, zamíchala kartami a Rowenino marnivé já toho mělo právě tak dost.

            „Tak se vystavuju, no," pronesla Dilys s očima v sloup. Zdálo se, že to Rowenu konečně trochu uklidnilo.

            „Vždyť to říkám, že se vystavujete. Právě vy, která to nemáte zapotřebí. Měla byste oslňovat především svou inteligencí, a ne svými půvaby," plísnila Dilys jako školačku. „Ještě je v tom šmíráctví podporujte." Dilys se moudře rozhodla se dále nepřít a pokusit se spor se zakladatelkou své koleje trochu uhladit.

            „Vždyť se nestalo nic tak hrozného," řekla smířlivě. „Pánové tím jistě nemysleli nic zlého, teď se omluví, slíbí, že už to víckrát neudělají a vy se s nimi můžete usmířit." Godric se Salazarem se po sobě podívali. Už byli zase na jedné lodi. Nic takového se jim totiž slibovat nechtělo. „Viďte, pánové, že už vás nikdy u něčeho takového nikdy nepřistihneme," obrátila se teď Dilys velitelsky na oba provinilce.

            „No, to taky doufám," utrousil polohlasně Godric, navenek si ale zachovával svůj rytířský klid, když stejně jako Salazar mohutně přitakával.

            „Já se nehodlám usmiřovat s takovými dvěma sprchovými šmíráky," prohlásila rázně Rowena. Godric se Salazarem se opět v nevyslovené shodě sebrali směrem, kde nechal tesař díru. V takové náladě s Rowenou stejně nic nezmůžou. Bude lepší počkat, až vychladne.

            V publiku Eldon Elstrickle šťouchl do Herpa.

            „Ty vole, to je nápad, prodávat lístky na Rowenino sprchování. To zní jako dobrej kšeft. Dalo by se to rozšířit i na Helgu a další přítomné dámy."

            „Ses asi popral," odsekl Herpo. „Teď už o té díře ve dveřích vědí a vsaď boty, že zejtra už tam nebude."

            „No co, tak vytvoříme novou," nedal se Eldon. „Víš, jak by se na tom dalo trhnout?"

            „To nepopírám," řekl Herpo. „Ale není to originální a Godric se Salazarem by nám pěkně vyprášili kůži, kdybychom jim ukradli podnikatelskej záměr. Já mám lepší nápad."

            „Jo, a jakej?" zeptal se Herpo nedůvěřivě.

            „Půjdeme za Rowenou a prodáme jí seznam těch, co si ty lístky koupili," řekl vítězoslavně Herpo, hrdý na svého génia.