,,Rosie!" křikl Scorpius na zrzku, která se právě chystala vejít do Velké síně, a když uslyšela, jak na ni někdo volá, zastavila se a rozhlédla se. ,,Potřebuji s tebou mluvit!"

,,Dal ti už Albus tu svou část úkolu?" zeptala se ho přísně. Scorpius by nejraději protočil oči. Proč se zajímá pořád jen o úkoly?

,,Ještě ne," odpověděl jí a zatvářil se tajemně, ,,a pokud jsi na něj naštvaná a chceš se mu pomstít -"

,,- proč bych se mu měla chtít pomstít?"

,,- tak jsem vymyslel něco geniálního," prohlásil hrdě a vzal ji za ruku. ,,Ale pokud chceš vědět co, tak musíš jít se mnou."

,,To je vydírání," namítla Rose, ale nechala ho, aby ji vedl. Byla dost zvědavá, co zase vymyslel. Mířili do kuchyně a když Scorpius polechtal hrušku a otevřel se před nimi vchod, Rose ho zarazila.

,,Hodláš k tomu využít domácí skřítky?" zhrozila se.

,,Tak trochu," uculil se Scorpius a vtáhl ji dovnitř. ,,Tak jdeme, bude se ti to líbit."

,,Jasně," odfrkla si Rose, ,,to jsi tehdy říkal taky, když jsi mě shodil do jezera, protože jsi mi chtěl navrhnout i jiné místo pro rande."

,,Neshodil jsem tě," začervenal se. ,,To Albus do mě strčil a já jsem ztratil rovnováhu a -"

,,- a odnesla jsem to i já," protočila očima nebelvírka. Scorpius se k tomu už nevyjádřil a vstoupil do kuchyně. Okamžitě se kolem něj objevilo asi deset skřítků, kteří mu nabízeli různá jídla.

,,Ne, ne, ne, nechci meruňkový nákyp, nemám rád nákypy, jednou jsem z nich měl vyrážku!" vyjekl Scorpius, když mu jeden ze skřítků přinesl dané jídlo. Zmijozel kolem sebe máchal rukama a snažil se od nákypu dostat co nejdál.

,,Mně meruňkový nákyp náhodou chutná," prohodila Rose a usmála se na zmateného skřítka. ,,Babička dělá výborný."

,,No jo, babička," odfrkl si Scorpius schovávající se za velkým dortem. ,,Babičky dělají vždycky dobrá jídla, ale nikdy nevíš, co všechno do toho strčí. Třeba žluč ptáka, jak vidíš tady v nákypu."

,,Scorpiusi," řekla vážně Rose, ,,to je meruňka."

,,Ne, to je ptačí žluč!" vypískl Scorpius. ,,Říká se tomu meruňkový nákyp, protože ta žluč vypadá jako meruňka, a protože tomu nechtějí říkat ptačí nákyp."

,,Ty víš, jak vypadá ptačí žluč?" zatvářila se znechuceně Rose. ,,Myslím, že kvůli nákypu tu ale nejsme. Nebo snad ano?"

Blonďák se náhle rozzářil. ,,Správně! Jsme tu kvůli něčemu úplně jinému! Nějaký dobrovolník?" Skřítkové ale bojácně klopily pohledy, avšak nakonec se přece jenom jeden z nich odvážil a přistoupil k chlapci blíž. ,,Výborně!" zaradoval se Scorpius a z kapsy hábitu vytáhl lahvičku s růžovým obsahem. ,,Tohle je nápoj lásky -"

,,Scorpiusi -"

,,- a vždycky jednu kapku kápneš na jeden kousek dortu a pak dáš navrch třešničku, abychom poznali, který je který -"

,,Scorpiusi -"

,,- a pošleš to i profesorům, ale hlavně ke zmijozelskému stolu pro Albuse Pottera -"

,,Scorpiusi -"

,,- a pokud bys byl tak hodný a na ten kus dortu pro Albuse napsal: Albusovi od Aileen?" zašklebil se Scorpius. Skřítek přikývl na souhlas a převzal si od něj lahvičku s lektvarem.

,,To snad nemyslíš vážně!" vykřikla Rose, když jí blonďák konečně věnoval pozornost.

,,A proč by ne?" opáčil s úsměvem. ,,Bude Valentýn, no tak, Rosie!" Pak skřítkům zamával. ,,Tak zatím, kulíšci!"

•••

Hned druhý den ráno došla Rose společně se Scorpiusem na snídani. Zatímco ona se mračila, on se pokaždé zaradoval, když si někdo vzal dortíček s třešničkou. Pak se hned zamilovaně díval na svého souseda, či toho studenta, kterého viděl jako první.

,,Hlavně si neber dortíček s třešničkou," opakoval stále dokola Rose. Seděl s ní u nebelvírského stolu, což jí momentálně dost vadilo. ,,Kdyžtak se rychle podívej na mě. Albusi!" vykřikl rozjařeně, když spatřil svého kamaráda, který vešel do Velké síně. Ten se na něj zazubil a zamával mu. Scorpius čekal, že si půjde sednout ke zmijozelskému stolu, ale on zamířil k havraspárskému. Posadil se k Aileen a políbil ji. Blonďák se zatvářil zklamaně.

,,Nějak se ti to nepodařilo," podotkla Rose a vzala si kousek dortíčku bez třešničky.

,,Já to vyřeším!" prohlásil hrdinsky Scorpius. ,,Jen si odskočím -"

,,Potřebuješ z té vší radosti na záchod?"

,,Ne, ke stolu mé koleje," uchechtl se. Prohlédl si zmijozelský stůl a když našel dortíček se jménem Albuse, popadl ho a rozeběhl se k havraspárskému stolu.

Jenže se mu k jeho smůle zamotaly nohy a on se natáhl jak široký tak dlouhý. Dortíček si při tom nějak šikovně vrazil do úst a když zvedl hlavu, spatřil profesora Starodávných run.

,,Jste v pořádku, pane Malfoyi?" zeptal se ho profesor Kelley. Scorpiusovi zazářily oči.

,,Vy jste tak krásný," vydechl zamilovaně blonďák a kdyby ho Rose rychle neodtáhla pryč, nejspíše by ho i políbil. Odvedla ho pryč z Velké síně, kde se studenti Scorpiusovi smáli, a vyndala protijed.

,,Kdo jinému jámu kopá, sám do ní Scorpius, že?"

•••

Dělala jsem si korekci prvních kapitol. Panebože. V jedné kapitole jsem používala BUDOUCÍ ČAS A HNED POTÉ MINULÝ. Panebože. Jak jsem to mohla napsat?
Dost. Nadávat si můžu potichu, teď jsem zvědavá na vaše názory!:D
-Milka❤