Mia:

Probudila jsem  se v obýváku na gauči se špatným pocitem. Nevím co se děje ale jsem z toho nervózní a nejistá. Alex ještě spala naštěstí jsem ji neprobudila. Když jsem se na ni podívala tak jsem se musela pousmát, protože Alex spala v takové zajímavé ale určitě nepohodlné poloze. Samozřejmě bych to nebyla já kdybych ji nevyfotila. Odložila jsem svůj mobil, vypla televizi, jemně jsem ji podebrala tak abych ji nevzbudila a odnesla ji do postele.

Bylo mi líto jak tam ležela tak zkroucená, přeci jen se jí v posteli bude spát lépe. Poslední dobou s Alex usínáme v obýváku protože čekáme že se strejda Clint a teta Nat vrátí ale oni nikde. Nikdy takhle dlouho pryč nebyli a je to strašný nezvyk. Nejhorší na tom je že za tři a půl týdne máme s Alex narozeniny. Já teda upřímně doufám, že už budou zpátky. Nechtěla bych slavit narozeniny bez nic a ségra taky ne. Vždy jsme na takové akce, události spolu. No jo je to tady tak trochu složité. Oni dva no když počítáme Furyho tak oni tři jsou naše jediná rodina co máme a nemůžeme přijít ještě o ně.

Ne nad takovými věcmi bych neměla přemýšlet. Podívám se na Alex jak v klidu oddychuje ve své posteli. Tak si tak říkám, že si asi půjdu zaběhat na pás protože teď už stejně neusnu a navíc běh a nějaké to cvičení mi neuškodí. Zavřela jsem dveře do našeho pokoje a šla do tělocvičny. Nejdříve jsem šla na běžecký pás (samozřejmě že na ten můj speciálně upravený) kdybych šla na ten kde běhá Alex tak už by si asi nezaběhala. Jak říkal Fury „Normální pásy nejsou pro tebe má drahá. Na ně jsi až moc dobrá. Pod tvým maratónským během by to nevydržely. " Nad touhle vzpomínkou jsem se musela pousmát. „Konec flákání. " řekla jsem si a nastavila si pás na střední rychlost. Po chvilce jsem ho nastavila na vysokou zátěž ale jelikož tento pás byl upraven tak to nebyla ta největší zátěž.

Nevadilo mi to aspoň jsem si v klidu běžela ale zároveň se u toho i zapotila. Od pasu si dám na chvilku pauzu a půjdu vyzkoušet ten nový boxovací pytel. Jojo Fury koupil nový pytel, prý na něj mám být milá a hodná teda aspoň do doby než přijede strejda s tetou. Jo s nimi je to jiný zápas už aby byli doma. Na ruce jsem si namotala mé černé bandáže abych si nesedřela klouby. Boxovala jsem do pytle s citem aby nějakou chvíli vydržel.

Najednou uslyším podezřelé zvuky, jdou od dveří. Podívám se na stěnu kde jsou hodiny ty ukazují 3:25 docela zajímavý čas. Protože touhle dobou v tomto domě všichni spí takže ty zvuky můžou vycházet jedině z venku. Rychle si rozmotám bandáže, otevřu svou tajnou skrýš a vytáhnu z ní nůž který si strčím do boty tak aby nebyl vidět a ještě pro jistotu vytáhnu glock a náhradní náboje. V baráku je tma takže se musím soustředit na sto procent. Přeci jen mám tady spící sestru a Furyho. Jelikož spí tak jsem jediná kdo je může ochránit. Znovu uslyším ty zvuky.

Projdu z tělocvičny přes obývák a zastavím se za zdí kousek od dveří. Chvilku je ticho tak čekám co se stane. Najednou rána jako prase a hlavní dveře se rozletěly mým směrem. Já se jim hravě vyhnu a pomyslím si "No  dobře vy fakt že jo doufám, že jste vzbudili Alex tak si mě nepřejte." Natáhnu před sebe zbraň a jdu blíž ke dveřím, nic se tam neděje. Vyjdu ven, nikde ani noha. Najednou se tam někdo objeví u příjezdové cesty.

Vypadá to že mě neviděl/neviděli jde to strašně těžko poznat jaká je tma. Nevadí postavím se za zeď vedle místa kde byli hlavní dveře. Mám natažené ruce, nabito a jsem připravena chránit své lidi. Ve dveřích se najednou objeví chlap a někdo se o něj opírá ale to teď neřeším. Přiložím mu zbraň k hlavě a řeknu „Ani hnout nebo střelím! Nemám z tebe strach a jsem schopná ti způsobit takovou bolest že na ni nikdy nezapomene." v  tu chvíli muž ztuhne a zůstane stát ale osoba vedle něj se zkusí narovnat upřu pohled na osobu číslo dvě ale z osoby číslo jedna zbraň nesundám.

Slyším jakýsi šepot že by mé jméno nejsem si jistá. Teď už je to zřetelnější „Mio to jsem já, Nat. " přiblížím se a podívám se na ni. Je to vážně ona ale jak je zřízená to není možný. Rozsvítím v chodbě podívám se na muže ten stále stojí jakoby se mě bál. Podívám se na tetu„ Teto Nat co se stalo? Kde je strejda Clint? A, kdo je ten muž. Hlavně kde je Clint. Počkej pomůžu ti pojď do obýváku opři se o mě."

Začala jsem panikařit a to doslova. Nat řekla tomu chlápkovi ať jde s námi a že se mě prý nemusí bát. Nad tím jsem se pousmála. Odnesla jsem Nat na ten gauč. V tu chvíli jsem slyšela další zvuky, tentokrát známé. Byla to Alex „Mio, Mio slyšela jsi tu ránu? Co se děje? Mio kde jsi? " já  říkala ať si mě nepřeje jestli Alex vzbudí. „Tady jsem Alex! " zavolala jsem na ni zpátky s panikou a strachem v hlase „Jsem v obýváku! Pojď sem! "

Alex přišla do obýváku a všimla si že tam nejsem sama „Kdo to je Mio? Teto Nat jsi to ty?   A kdo je ten chlap?" trochu se zakoktala ale vůbec se nedivím, hned na to jsme obě obejmuli tetu Nat. Nedalo mi to a zopakovala jsem svou otázku „Teto Nat kde je strejda Clint?"

Nat se na ně jen podívala a jako odpověď jsem dostala jen „Jak to, že jsi byla vzhůru? Takhle pozdě v noci už máte spát." podívala jsem se na ni jelikož to nebyla ta odpověď která mě zajímala. Ona se na mě zase podívala jakože chce vědět proč jsem byla skoro o půl čtvrté ráno vzhůru a nespala. Povzdechla jsem si ,,Usnuli  jsme s Alex tady na gauči, když jsem se probudila odnesla jsem Alex do postele. Potom už jsem nemohla usnout tak jsem si šla zaběhat na pás protože nikde jinde běhat nemůžu" řekla jsem s odporem v hlase.

„ No po páse jsem si ještě šla zaboxovat a poté jsem slyšela divné zvuky, rány, vytáhla jsem věci nutné k obraně a zbytek už víš. " Nat se na mě podívala, pohladila mě po tváři a usmála se. „Byla jsi dobrá Mio, i Bruce se tě bál. " zasmála se i ten muž se zasmál. „Děkuji " řekla jsem s pokorou.

Alexis:

S bušícím srdcem jsem se prudce posadila na posteli. Počkat? Jak jsem se ocitla v posteli a kde je Mia? Vzbudila mě totiž ohromná rána která šla ze spodního patra. Popadla jsem rychle na sebe mikinu a pomalu vyšla z pokoje. Na spodní chodbě  se svítilo a světlo vycházelo i z obýváku.

„Mio, Mio slyšela jsi tu ránu? Co se děje? Mio kde jsi? " řekla jsem vystrašeným ale pevným hlasem a v rukou jsem měla vytvořené fialové koule připravené k hodu a najednou se ozvala,, Tady jsem Alex!"  s panikou v hlase a ještě se ozvalo,, Jsem v obýváku! Pojď sem! " rychle jsem seběhla schody a běžela do obýváku.

Před gaučem stál nějaký muž „Kdo to je Mio? Teto Nat jsi to ty? A... a kdo je ten chlap?" zakoktala jsem se jak malá. Když jsem opravdu viděla úsměv tety Nat vrhla jsem se jí opatrně do náruče tak i sestra která se ještě zeptala kde je strejda Clint. Vůbec jsem nevnímala jejich rozhovor , odtahla jsem se od tety a se slzami v očích jsem na ni koukala,, Alex, nebreč jsem zpátky. " řekla a střela mi slzu co mi stékala po tváři,, Teto, kde je strejda Clint? Proč není s tebou a kdo je ten Bruce co nás nás čumí jak vykuleny rajče?" postavila jsem se a jiskru v prstů ukázala na toho chalupa,, Jsem Bruce Bander. Pracuji s Natashou. "  natáhl ke mě ruku.

Podívala jsem se na tetu a čekala na odpověď,, Můžete mu věřit, je to můj dlouholetý kamarád. " kývla jsem a přijala jeho ruku se slovy,, Alexis Samantha Torrest, a to je moje dvojče Mia Taylor. " kývla jsem směrem k Mie,, Rád vás holky konečně poznávám. Nat mi o vás při cestě sem povídala. " usmál se na tetu,, Taky, jinak teto stejná otázka jak už po několikáté. Kde je strejda Clint? " přesunula jsem pohled k tetě.

,, Holky, je mi to líto nedokázala jsem to ovlivnit ale nějaký slizoun z vesmíru ho přivedl na svou stranu... "pohladila nás obě po hlavě. S Miou jsme na sebe dívali a já řekla,, Tak to byl ten divný pocit co jsme posledních pár dní měli." a opět se podívala na tetu.

,, Potřebuji si odpočinou, zlatíčka. Myslím že i Bruce by ocenil teplou sprchu a postel. Jak se vzbudí me  slibuji že vám vše vysvětlíme. Je tju stále Fury?" řekla teta a pomalu se stavěla na nohy Mia ji pomohla ,, Alex ukaž Brucovi kde bude spát a sprchu, a buď na něj milá." dodala a já jen kývla a mávla na Bruce ať jde za mnou.

Dovedla jsem ho do jedné ložnice co občas používám jako útočiště,, Tady budeš spát koupelna je hned tady vedle a ručníky tam taky jsou. Já jdu zpět k tetě." dořekla jsem, otočila se ale chytl mě za ruku. V obraně jsem si ve volné ruce vytvořila kouli a nastavila na ni,, Klid, Alex, chci ti jen poděkovat.  Tu divnou fialovou věc nemusíš použít." řekl celkem klidně s úsměvem a pustil mě,, Není zač. Já děkuji že si přivedl tetu zpět. Jen tu chybí strejda." rychle jsem řekla a vydala se k pokoji tety.