Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

▪️18

Mia:

Když v kuchyni spadla sklenička tak jsme se tam všichni podívali. „Steve." Se vzlykem  jsem potichu řekla  jeho jméno. Vstala jsem a chtěla jít za Stevem ale zastavila jsem se „Sam vážně jsme jen kamarád. Nic víc...  Věř mi." Podívala jsem se jí do očí a pak jsem běžela rychle do domu za Stevem abych mu to vysvětlila.  Když jsem šla přes kuchyň tak jsem chtěla rychle posbírat  střepy které jsou tu roztříštěné kvůli mně. Samozřejmě jsem se pořezala ale neřešila jsem to, střepy jsem vyhodila a šla směrem k jeho pokoji.

Stála jsem před jeho dveřmi a váhala jsem jestli mám zaťukat.  Stala jsem před těmi dveřmi asi dvě minuty a přešlapovala z nohy na nohu. Nakonec jsem zaklepala a sklopila hlavu k nohám. Čekala jsem co bude jestli otevře nebo ne. Jak jsem byla nervózní tak jsme svinula ruku v pěst. Pomalu se mi z roku řinula krev jak jsem se pořezala o tu sklenici. Po minutě jsem to chtěla vzdát a odejít jelikož už mi začala téct krev i z ruky kterou jsem držela pevně v pěst.

Najednou se otevřeli dveře a v nich stál Steve. „Mio promiň ale teď s tebou zrovna nechci mluvit." Pěst jsem sevřela ještě víc. „Steve já... já ti to chci vysvětlit není to tak jak to vypadá." Spustili se mi slzy. Na podlaze už byla vidět má krev. Podívala jsem se na ni, Steve se podíval stejným směrem a poté se podíval na mou ruku. „Mio? Co se stalo? Ty ses úmyslně pořezala." Pořád jsem měla sklopenou hlavu k zemi. „Ano. Teda ne. Nebylo to naschvál jen jsem chtěla pobírat ty střepy a... Chtěla jsem ti to hlavně vysvětlit tak jsem nedávala pozor a pořezala se. Ale to je jedno. Nechceš semnou mluvit tak já radši jdu." Utřela jsem si slzy a rozešla se směrem k tělocvičně. Neodpověděl nechal mě odejít.

V tělocvičně jsem šla vybít všechen ten smutek. Nevzala jsem si bandáže ani rukavice takže jsem si odřela klouby ale neřešila jsem to. Boxovala jsem dal a dal až jsem měla i klouby od krve. „Přesně proto nechci aby mi na někom záleželo! Proto se s nikým nebavím! Přesně pro to!" Začala jsem už křičet. Rozbila jsem už i ten boxovací pytel ale pořád jsem se potřebovala vybít. Tak jsem přešla k boxovacímu panákovi. Ten byl víc tvrdý takže jsem cítila i tu bolest ale vůbec mi to nevadilo. Nechápu že jsem nešla boxovat sem. Nevnímala jsem co se děje kolem mě.

Možná byla trošku na pár věcech krev ale to nebylo důležité. Najednou jsem se ne trefila do panáka to mi přišlo divné. Podruhé jsem se trefila, pak jsem jen slyšela „Prosím tě vem jí odsuď pryč než si ublíží ještě víc.  Prosím hned! Je to moje sestra, nesmí se tak ničit!" podívala jsem se a viděla jsem ségru a vedle ní Bucky B. Bucky se ke mně rozešel, nechtěla jsem jít pryč potřebuju se vybít nic jiného teď nechci. Zaútočila jsem on se vyhnul a poté mě chytl ze zadu. „M prosím neblbni. Chceme ti jen pomoct. Prosím M uklidni se." Chtěla jsem se dostat z jeho sevření ale nešlo to.

Nakonec jsem se vzdala, podlomili se kolena. Bucky mě pomalu pustil k zemi. Sedl si za mě a já se mu sesypala do náruče. „Nechce semnou mluvit. Nechce si to nechat vysvětlit. Nenávidí mě." Začala jsem zase brečet, Bucky mě vzal za ruce „ M víš jakou máš sílu. Víš že sis teď rozdrtila klouby? A jak to  že jsi pořezaná?" Poté mi rozevřel ruku kterou jsem pořád držela v pěst. Tím odhalil i mě zaryté nehty v dlani. „Tak to už je moc." Zašeptala Sam k Buckymu „Když má zaryté nehty v ruce tak už je to hodně špatný." Ještě něco si povídali, pak mě Bucky zvedl do náruče a někam mě nesl.

Procházeli jsme kolem jeho dveří které se otevřeli. Odvrátila jsem od něj pohled a zabořila ho Buckymu do hrudníku.  Nedívala jsem se ale slyšela jsem. Bucky se zastavil „Ty seš fakt debil Steve! Co by se ti stalo kdybys jí vyslechl! " zasyčel k němu. Po té už jsem slyšela jak mu přiletěla facka. „Sam jdeme. M pořád teče krev, musíme ji ošetřit." Ještě víc jsem se k Buckymu přivinula „Můžeme jít prosím? Chci být u nás v pokoji prosím." Vzlykla jsem a podívala jsem se na Alex ta něco říkala Stevovi. Bucky se rozešel k nám do pokoje a víc jsem neřešila.

Alexis:

Byla jsem v Buckyho objetí a už jsem nebrečela,, Mia. Musíme ji najít. "dotáhla jsem se od něj ale stále měla ruce na jeho ramenou,, Dobře Alex. Jdeme." řekl a i se mnou vstal,, Sam, pro tebe už Sam.." chystala jsem ho za ruku a šla dal. Slyšela jsem hluk z tělocvičny a na zemi stopy krve,, Bože... Vidíš tu krev!" vyjekla jsem, pustila ho a běžela do tělocvičny.  Bucky ke mě doběhl,, Prosím tě vem jí odsaď pryč než si ublíží ještě víc.  Prosím hned! Je to moje sestra, nesmí se tak ničit!" začala jsem na něj hystericky řvát, bez váhání k ní došel chytl ji zezadu a odtáhl kousek od panáka.

,,M prosím neblbni. Chceme ti jen pomoct. Prosím M uklidni se." začal na ni v klidu Bucky mluvit, tohle na něm obdivuji jak je klidný. Ségra se chvíli bránila ale pak se jí podlomili nohy a pomalu se s ní Bucky posadil na zem a já za k nim došla a sedla si k nim „Nechce semnou mluvit. Nechce si to nechat vysvětlit. Nenávidí mě." začala Mia brečet, Bucky ji opatrně vzal a rozevřel ruky „ M víš jakou máš sílu. Víš že sis teď rozdrtila klouby? A jak to  že jsi pořezaná?" díval se přitom na mě a já se zhrozila, stalo se to jen jednou „Tak to už je moc." zašeptala jsem k Buckymu  „Když má zaryté nehty v ruce tak už je to hodně špatný." koukla jsem se na ni.

Bucky ji vzal do náruče a šly jsme k nám do pokoje, všude byli kapky krve. Zrovna jsme procházeli kolem Stevova pokoje když je otevřel dokořán tak na něj Bucky vyjel ,,Ty seš fakt debil Steve! Co by se ti stalo kdybys jí vyslechl! " obrátila jsem se k němu a vrazila jsem mu facku,, Sam jdeme. M pořád teče krev, musíme ji ošetřit." obrátil se ustaraně na mě,, Odnes ji ke mě do koupelny mám tam lékárničku hned jsem u vás. " řekla jsem i když můj pohled byl pořád na Stevovi,, Vážně si idiot. Opravdový idiot Steve! Když ji tolik miluješ tak proč sis to nenechal vysvětlit! Bucky je její kamarád nic víc, nic min navíc  JÁ JSEM TA KTEROU BUCKY MILUJE TY IDIOTE !" zařvala jsem mu konec věty do obličeje a odešla.

Rychle jsem došla do pokoje a do koupelny,, Bucky." sedla jsem si k němu,, Kde máš ručníky? obvazy nestačí má to dost hluboký. " podíval se na mě,, Tamhle. Je skoro v bezvědomí musíme to zastavit. Jdu pro Bruce, bude ji muset zašit pár ran. " oba jsme naráz vstaly,, Pospěš si." chytl mě za ruku a políbil,, Miluju tě. " řekla jsem když mi pustil ruku a doslova jsem vystřelila z koupelny k Brucově pokoji.

Začala jsem bušit na dveře,, Bruci! Sakra Bruci! Otevři!!" bouchala jsem stále až jsem si nevšimla že se otevřeli dveře a na ho bouchla do hrudi,, Co se děje? " podíval se na mě,, Mia, ségra se pořezala o střepy ale pak boxovala má jizvy na rukou dost to krvácí, Bucky se snaží to zastavit ale potřebuje nějaký rány zašit. Potřebujeme tě." říkala jsem to se strachem v hlase,, Hned ji doneste ke mě. Hned Alexis! " běžela jsem zpět do pokoje ,,Bucky! Bucky! Musíme ji odnést k Brucovi! Hned! " otevřela jsem dveře a už ji držel v náručí a šel za mnou.

,, Vydrž to, sestřičko. Prosím." běžela jsem před nimi a otevřela dveře do pokoje Bruce který běhal po pokoji a chystal si potřebné věci. Trvalo to dlouho. Bruci ji zašil všechny rány po zarytých nehtech a po skle. Byla jsem v Buckyho objetí když se mi strachem podlomili nohy popadl mě do náruče a sedl si na Brucovu postel,, Sam, klid. Už to bude dobrý. " políbil mě do vlasů. Za  jeho zády jsem se koukala na své ruce ani nevím jak se mi na ně dostala Miina krev ,,Víš, není to poprvé co se tohle stalo. Bylo nám asi devět. Do teď nevím co se jí honilo hlavou ale zaťala tak pěsti že ji začali krvácet dlaně a k tomu jako dnes boxovala vší silou. " odtáhla jsem se abych mu viděla do tváře.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro