Alexis:

Uběhl měsíc a  máme za sebou další menší misi asi pátou. Zrovna letíme zpátky k nám domů - ano většina lidí se rozhodla že se ubytuji nastálo v našem domě který se záhadně rozšířil.

Unavená ležím na podlaze a koukám na strop kvinžetu. Někdo by si myslel že jsem mrtvá,, Unavená? " postavil se mi k hlavě Loki,, Trošku, není sranda použít víc tě mé magie než jsem zvyklá hlavně po té první misi kdy jsem objevila asi tu největší sílu." byla jsem nucena se posadit,, Slyšel jsem o tom, prej to byla dost silná vlna energie. " podíval se na mě s takovým tím pohledem překvapení,, Hm, ségra se zranila a já pak vysílena omdlela sotva ji ke mě donesly. " protočila jsem očima. Nerada o tom mluvím.

,, Hej, Loki neměl si hned vyrazit do  Asgardu? Thor  už je fuč. " došel k nám Bucky. Celkem moje záchrana poslední dva týdny co se vrátil Thor a Loki,,No jo. Tak se zatím měj, Alexis. " mrkl na mě a zmizel, je prostě divný . Podívala jsem se na Buckyho a musela  jsem se usmát,, Čím vděčím za úsměv? " posadil se přede mně,, Za záchranu před vyslechl Lokiho o té naší první misi." podívala jsem se mu do očí a najednou se v nich ztratila.

,, Alexis? Alex? Halo? " mával mi Bucky před obličejem ruku,, Bucky volá Alex zpět na zem." začal se smát, když jsem se vzpamatovala tak jsem do něj jemně se smíchem šťouchla,, Nebylo to vtipný. " protočila jsem oči,, Celkem bylo, trošku ti ukápla slina." začal se smát a já si rychle otřela pusu,, Tohle si neviděl." ukázala jsem na něj vážně prstem ať mlčí,, Bohužel ségra viděla jsem to i já a Steve když jsme slyšeli jak několik říká Bucky tvé jméno. Myslela jsem že si omdlela. " začali se všechno smát.

,, No úžasný. " řekla jsem co nejvíc potichu,, Hele už jsme doma tak jdeme vy dva. " mávl na nás Stev. Rychle jsem se zvedla a běžela do pokoje. Nechci strávit další chvíli s Buckym.
Servala jsem v pokoji že sebe oblečení a doslova vlétla do teplé sprchy. Bylo příjemné cítit na svém bolavém těle teplou vodu,, Ségra! Aspoň to oblečení příště hoď do prádelního koše!! " vlétla do mé koupelny ségra. Myslím že si všimla jak sedím ve sprchovém koutů a hlavu mám v dlaních.

,, Děje se něco?" slyšela jsem jak za sebou zavřela a pomalu si sedla ke dveřím,, Nic. " odpověděla jsem ,,Vím že se něco děje. Je to kvůli tomu co se stalo na lodi? " řekla trošku potichu,, Možná! Já nevím, nevyznám se teď v sobě! " vykřikla jsem,, Poslední dobou nechápu nic." řekla jsem už klidněji,, Cítím z tebe nejistotu ale i strach. " šlo slyšet jak to řekla se smutkem,, Pamatuješ na tu hru na naší party na narozeniny?" trošku jsem snížila tlak vody aby mě slyšela,, Jo jasně na to se nedá zapomenout." slyšela jsem jak se plácla do čela,, No a jak se mě Steve ptal zda se mi někdo v místnost líbí? " koukla jsem na rozmazaný odraz ségry přes zamlžené dveře sprchového koutu.

,, Ano.... " řekla trošku dlouze a nechápavě kam tím mířím,, Bucky." řekla jsem slabě. Ségra chvíli nic neříkala a tak jsem vypla vodu a popadla ručník,, Myslela jsem tím Buckyho." vyšla jsem ze sprchy a sklouzla dolu na podlahu,, Vážně? Já myslela že ho nesnášíš." podívala se na mě nechápavě,, Taky že jo. To jak se chová, nesnáším to.... " odmlčela jsem se,, Jenže i to všechno mě k němu přitahuje. Proto se ho snažím držet od sebe co nejdál. Nadávám mu, vyjíždím na něj kvůli maličkostem. Bojím se prostě si to připustit nechci někomu ublížit." do řekla jsem a začala brečet.

Mia:

Už je to měsíc a další menší mise za námi. Právě jsme v kvinžetu a letíme domů. Ano k nám domů. Už tam nebydlíme jen Já, Alex, teta Nat a strejda Clint. Jsou tu všichni ani nevím jak ale mám takový dojem že se náš barák zvětšil od doby co tu jsou ostatní. Co se týče toho, že teď jsme součástí týmu Avangers. Tak vám musím povědět, že nám dávají zabrat. Alex právě leží na podlaze a odpočívá, zatím co já sedím sama v rohu palubního prostoru.  Mám zavřené oči, jen odpočívám ale jsem připravena kdyby bylo něco potřeba. Nejsem tolik unavená jako Alex, díky tomu jak jsem vyvinutá.

Ale odpočinek nikdy neuškodí. Přeci jen nějakou energii jsem vyčerpala. „Ahoj Mio tak jak, jsi unavená?" Otevřu oči a koho nevidím. „Čau Steve. Ne, teda jo ale ne tolik jako bych byla normální člověk." Doufám že mě pochopil nebo jsem to blbě řekla? „Víš jak to myslím že? Jakože jsem jinak vyvinutá a zabere mi víc času než se unavím a tak..."  hej tak sem debil já nebo on. Dívá se na mě ale jinak nic. Rozuměl mi vůbec? „Jo rozumím ti. Mám to taky tak."

Hurá odpověď. Podívám se na něj a usměju se, on mi úsměv vrátí. „Hele Mio, já jen že je to už víc jak měsíc co jsme s týmem u vás a ty se s nikým z nás nezbavíš. Jsi furt sama." Podívám se na něj. „Neee to není pravda. Bavím se Peterem." Udělám na něj falešný  úsměv a doufám že tomu uvěří. „Hej Petre! Pojď sem na chvilku." to si dělá srandu, vážně se ho zeptá. „Čau, tak jak je? ",, Dobrý dobrý jen tady tak kecáme." Měl říct já tady kecám a Mia ochotně poslouchá a ještě mě neposlala někam. „Mia si s někým povídá jo." Zamyslel se na hlas. Dělá si srandu však mě teď prozradil jaj.

Já věděla že se mám nejdříve domluvit. „No tak to jsem asi první. I když tady mluvím spíš já jak Mia." Podíval se Steve na Petra. „ No tak aspoň tě poslouchá a neposlala tě někam." Zasmála jsem se s Petrem. „Tak já už půjdu." Usmál se a odešel. „Takže se bavíš s Petrem jo?" Podívala jsem se na něj poražený pohledem „Dobře tak se s ním nebavím ani s nikým jiným. Prostě na to nejsem. "Odvrátila jsem od něj pohled.

„ Alexis? Alex? Halo?" slyším jak Bucky volá na ségru. „Bucky volá Alex zpět na zem." Podívám se jejich směrem k nim jsou naproti sobě a Alex nereaguje. Už jsem chtěla vstát a jít k ní ale Stev mě zastavil „Počkej chvilku. Podívej se pozorně na Alex." Zasmál se. Pak jsem slyšela „Celkem bylo, trošku ti ukápla slina."  A pak jsem si toho všimla a taky se začala smát. „Bohužel ségra viděla jsem to i já a Stev když jsme slyšeli jak několikrát říká Bucky tvé jméno. Myslela jsem že si omdlela." Začali jsme se všichni smát. „No úžasný." Řekla ségra potichu a já ji jako jedná slyšela. Klasicky. „Hele už jsme doma tak jdeme vy dva. " Řekl Stev jejich směrem a všichni jsem šli ven.

Ségra se zvedla a běžela domů. Došla jsem k nám do pokoje a na zemi byla hromada oblečení. „Ségra! Aspoň to oblečení příště hoď do prádelního koše!!" Vlétěla jsem k Alex do koupelny. „Děje se něco?" Viděla jsem Alex se sklopenou hlavou sedět ve sprchovém koutě „Nic. " odpověděla sklesle. „Vím že se něco děje. Je to kvůli tomu so se stalo na lodi? " řekla jsem potichu. „Možná. Já nevím, nevyznám se teď v sobě! " Najednou vykřikla. „Poslední dobou nechápu nic." Řekla už klidnějším tónem.

„Cítím z tebe nejistotu ale i strach." Řekla jsem taky trochu sklesle. „Pamatuješ na tu hru na naší party na narozeniny?" Snížila tlak vody abych ji lépe slyšela. „Jo jasně na to se nedá zapomenout." Plácla jsem se do čela. „No a jak se mě Steve ptal  zda se mi někdo v místnosti líbí? "zvedla ke mně hlavu za zavřenými dveřmi sprchového koutu. „Ano... " Řekla jsem trochu nechápavě. „Bucky" řekla slabě. Chvilku jsem nic neříkala. Pak Alex vypla vodu, vzala si ručník. „Myslela jsem tím Buckyho." Do řekla a sklouzla dolů na podlahu „Vážně? Já myslela že ho nesnášíš. Ale tak nějak sem to tušila.  Jsme sestry a navíc v tomhle děláme to samé. " Podívala jsem se na ni. „Taky že jo. To jak se chová, nesnáším to..." Chvilku bylo ticho. „Jenže i to všechno mě k němu přitahuje. Proto se ho snažím držet od sebe co nejdál. Nadává mu, vyjíždím na něj kvůli maličkostem. Bojím se prostě si to připustit nechci někomu ublížit." Dořekla a začala brečet.

„Alex prosím tě neplač. Dej tomu čas ale ty nikomu neublížíš. Takhle akorát ubližuješ  sobě." Řekla jsem ji to tak jak jsem myslela a pak jsem si ji přitáhla do objetí. „Ššš hlavně neplač Alex jo?  Spolu to zvládneme. Když se Buckymu budeš chtít vyhýbat tak se mu budeme vyhýbat. Když to s ním budeš chtít řešit tak ti taky pomůžu jen se s tím hlavně netrap. Dobře? Jsme v tom spolu. Neboj nenechám tě v tom samotnou." Odstoupila jsem od ní ať se může v klidu nadechnout. Pak jsme se domluvili, že ji nechám v klidu ať se upraví. Mezi tím mě to nedalo a šla  jsem do tělocvičny na pás. „Tobě to vážně dneska nestačilo že jsi ještě tady na páse? " U dveří stál Steve „Zřejmě asi ne. Co ty tady děláš? Pronásleduješ  mě?" Sjedu ho pohledem od hlavy až k patě.

„ Ne. Ale Nat mi odpověděla na pár otázek co se týče tebe a dokonce mi dala i radu tak se jí držím."  Stopla jsem pás, došla k němu „Ty seš na mě ptal tety Nat?" Podívala jsem se na něj z otazníkem v očích. „Říkal jsem ti přeci že když mi neodpovíš ty tak se zeptám někoho jiného." On to vážně udělal. Nevěřila jsem, že by to udělal. „No tak co ti teda teta Nat poradila? A co ti o mě pověděla?" Odstoupila jsem o kousek dál od něj. „Vše co jsem chtěl vědět." Odpověděl mi jako vážně. Chtěla jsem mu něco říct ale přišla Alex „ Umm. Hej M mohla bych s tebou mluvit?" Podívala jsem se na Alex která stála ve dveřích „Jo jasně už jdu." Usmála jsem se na ni a šla jsem k ní. Rozhodli jsme se jít na horu a podívat se na film. Takže já si došla pro svou flašku s vodou a obešla Steva „Ještě jsme spolu neskončili Mio!" Zakřičel za námi abych ho slyšela.