Mia:

Viděla jsem jak to v Alex všechno bobtná všechen ten vztek, zlost, smutek. Jediné co jsme potřebovali   byl čas.  To je to co pro nás můžu získat protože jsem Thanosovi nejblíž. Přišel ke mně dal mi pěstí do žeber a  znova pak mi dal pravý hák do čelisti. Spadla jsem k zemi „Tak co malička už jsi zkončila s tou směšnou hrou?"
,, Ne! Tohle můžu dělat celý den." podívala jsem se na něj a znovu se postavila. „Hele to je moje hláška. " ozval se hlas ,,Teď ne Steve! Teď to neřeš. "rekl někdo a já  vyrazila  Thanosovi pěstí. Přiletěl chlápek v tom železný obleku a vystřelil po šmejdovy.

Moc dlouho to netrvalo a byl zpátky na nohou viděla jsem jak Alex začali jiskry šlehat z prstů. „Teď mě všichni poslouchejte! Tak trochu jsem před pár minutami spustila časovanou bombu takže potřebuji abyste odešli co nejdál od Alex. Hned! "  doufám že to přes ty sluchátka všichni slyšeli. Nedávala jsem  pozor zase! Sakra! Dostala jsem takovou pěstí, že jsem odletěla až na hromadu sutin. Oou něco málo ve mně křuplo „Mio!" zařvala teta se strejdou,, Sem v pohodě! Vypadnete co nejdál!" bylo vidět že je Alex připravená byla doslova připravena. „Ufff tak jo. Jdeme na to. " Řekla jsem spíš pro své uklidnění.

„Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři " vyběhla jsem proti Thanosovi a dal odpočítávala jen v hlavě. Doběhla jsem k němu srazila ho na kolena, řízla ho do svalů na nohou takže nemohl vstát a přesně v tu chvíli Alex vypustila ty všechny pocity v jedné obrovské emoční vlně směr Thanos. Když přidám měla bych stihnout utéct. Teda aspoň to jsem si do té doby myslela.  Poslední co jsem viděla a co si pamatuji je jak Thanos odletěl někam daleko a já při té obrovské vlně narazila na hromadu sutin.

Alexis:

Všechny ty emoce ta síla, ta zranitelnost, smutek, zlost na sebe jsem vypustila v obří kouli směrem na Thanosem. Doufám že ségra utekla, vím co tím myslela a udělala dobře. Když sem vyčerpáním padla na silnici hned mě z ní někdo zvedl,, Je v pořádku, Hulku polož ji tamhle." byl to ten chlap v obleku myslím že Tony mi říkají? Otevřela jsem oči a zašeptala,, Mia..." a snažila se zvednout,, Klid, lež už pro ni šly hledají ji někde ji to muselo odhodit. " řekl Tony a teď už nademnou stal normálně člověk a ne zelená obluda,, Alex, musím říct že to byla rána." řekl ke mě Bruce. Za chvíli už u mě byl i strejda Clint a něco říkal jenže já byla tak mimo že jsem jen chtěla vidět sestru,, Sestra... Je v pořádku?" opřela jsem se o lokty s tím že mě Bruce musel podpírat.

Objevil se nějaký červený lítající  chlap a v náručí měl Miu,, Je v bezvědomí, ale živá." položil ji vedle mě. Když sem ji viděla jak vedle mě leží a jen dýchá. Trošku jsem se uklidnila ale najednou se mi zamlžilo před očima, podlomily se mi ruce a jen sem slyšela mé jméno..

Druhý den....

Alexis :

Prudce jsem otevřela oči ale neposadila jsem se, bolelo mě celé tělo. Ležela jsem v.... Našem pokoji? Otočila jsem hlavou směr k Mii posteli která tam ležela,, Mio... Mio! " zakřičela jsem přes celý pokoj,, Co? Co se děje?" otočila se ségra pohled na mě,, Si...si v pořádku ségra? " snažila jsem se aspoň dostat na lokty ale bolelo to,, Myslím, že jo jen to byla rána. Promiň za to co jsem řekla ale věděla jsem že nám to pomůže. " sotva to dořekla ségra a do pokoje se nahrnuli lidi. V čele teta a strejda a za nimi ve dveřích Bruce, asi Tony a další lidi.

,, Slyšeli jsme křik. V pořádku? Jak vám je?" teta si sedla k Mie na postel a strejda Clint ke mě,, Bože... Strejdo. " začala jsem brečet jak já ho ráda vidím,, Žádný slzy, hrdinko." položil mi ruku na tvář. Přes tu únavu a bolest jsem se snažila rychle ho obejmout,, Už bude jen dobře. Zvládli jste to. Obě. " řekl strejda který mě objímal a pohled měl k Mie,, Musím říct na vaší prej první misi jste to zvládly na jedničku. " došel doprostřed místnosti Tony,, Jinak já jsem Tony Stark. Myslím že Bruce znáte, ten blonďak je Thor, za ním Steve Rogers, Vision, Wanda, Sam a poslední tři Bucky, Loki, Rhodey ti tři s námi  nebyly měli jinou misi." řekl.

,, Je pořád tak ukecaný a otravný, teto? " řekla ségra a myslím že i protočila očima ,, To mě slečno urazilo." dal si ruku na srdce a dělal uraženého ,, Na to si zvyknete holky." ozval se Steve mám dojem,, Nedonesl, by nám někdo něco málo k jídlu? A vysvětlí mi někdo proč mám obvázaný bok a proč to bolí? " ozvala se Mia která s těží se posadila,, Měla si trošku něco jako popálený bok, zřejmě tě musela zasáhnout ta magie Alex ale bude to dobrý za pár dní se to zahojí a nepůjde to poznat." řekl Bruce.

,, Promiň sestro. "řekla jsem k ní ,, Nějak sem to tušila když jsem začala s tím tě namíchnout. " zasmála se,, A povedlo se vám to Thanos je mrtvý, ta rána ho odmrštila na sloup z lampy který se mu zabodl přímo do srdce." konstatoval Tony,, Nechceš Starku přejít k věci?" ozval se Steve,, Jo jasně. Napadlo nás to všechny co kdyby jsme se přidali k nám?  Další lidi se nám hodí a vy jste se se ukázali úplně úžasně. Po pravdě jsem čekal že za chvíli odpadnete. " řekl Tony trošku povýšeně? Ten má asi dost velký ego.

Mia  :

Probudila jsem se v našem pokoji. Počkat jak jsem se dostala do pokoje? Jsem jaksi trochu zmatená asi jsem prostě omdlela. „Mio.... Mio!"zakřičela přes čelí pokoj sestra. „Co? Co se děje? " otočila jsem pohled směrem k ní ale ne zvedla jsem se vše mě bolelo. „Si...  si v pořádku ségra? " zeptala se nejistě „Myslím, že jo jenom to byla rána. Promiň za to co jsem řekla ale věděla jsem za nám to pomůže." Sotva jsem to dořekla tak se do pokoje nahrnuli lidi. Vepředu byla teta Nat se strejdou Clintem.

Jsem tak ráda, že jsou všichni v pořádku. „Slyšeli jsme křik. V pořádku? Jak vám je? "teta Nat si sedla ke mně na postel a strejda Clint zase k Alex. „Bože...Strejdo." Slyšela jsem jak to Alex řekla a pak začala plakat. „Žádné slzy hrdinko. Už bude jen dobře. Zvládly jste to. Obě." řekl strejda a objal Alex ale díval se na mě. „Musím říct na vaší prej první misi jste to zvládly na jedničku." došel doprostřed našeho pokoje nějaký pro mě furt cizí chlap. „Jinak já jsem Tony Stark. Myslím že Bruce  znáte ten blonďák je Thor za ním je Steve Rogers, Vision, Wanda, Bucky a jako poslední Loki ti dva s námi nebyli měli jinou misi." skončil svůj monolog konečně. „Je pořád tak ukecaný a otravný, teto? " řekla jsem a protočila očima. Všichni ví  (pardon oprava ví to jen teta, strejda a Alex ale to je jedno pššš ) že i když mám sestru tak jsem radši sama a moc se nebavím s cizími lidmi nebo lidmi celkově. Proto Alex na mě zakřičela „Jo! Žádná sólo hra Mio! Jsme v tom spolu! " Radši jsem sama a nikoho si nepouštím tělu. Čím míň o tobě toho kdokoli ví tím míň ti můžou ublížit a taky se snažím aby mi na nikom moc nezáleželo protože pak je ztráta těchto osob bolestivější.

Prostě radši budu riskovat sama svůj život než lidi co miluju. Z mého přemýšlení mě vytrhlo „To mě slečno urazilo." dal si dramaticky ruku na srdce a dělal uraženého Tony mám ten dojem že se jmenuje „Na to si zvyknete holky. " řekl ten co se opíral o  dveře, Steve myslím „Nedonesl by nám někdo něco málo  k jídlu prosím? Omlouvám se ale mám velké a rychlé spalování takže mám trochu hooodně hlad a sestra taky. " pousmála jsem se ale zase jsem přestala protože mě vše bolelo „ A vysvětlí mi někdo proč mám obvázaný bok a proč to bolí?" ozvala jsem se a snažila se posadit strašně to bolelo ale nakonec jsem si tak nějak sedla. Jestli se tomu tak dá vůbec říct. „Měla jsi něco tak trošku jako popálený bok, zřejmě tě musela zasáhnout ta magie Alex ale bude to dobrý za pár dní se to zahojí a nepůjde  to poznat. " řekl Bruce.

„Promiň sestro" řekla Alex „Tak nějak jsem to tušila když jsem začala s tím nápadem tě namíchnout. " zasmála jsem se jak sem řekla radši já než ona nebo někdo jiný „A povedlo se vám to Thanos je mrtvý, ta rána ho odmrštila na sloup z lampy který se mu zabodl do srdce." konstatoval Tony „Nechceš Starku přejít k věci? " ozval se ten opřeny o rám našich dveří, vlastně Steve vlastně pardon prostě k čemu mi je že budu znát jeho jméno když si ho k tělu nepustím „Jo jasně. Napadlo nás to všechny co kdyby jste se přidali k nám? Další lidi se nám hodí a vy jste se ukázali úplně úžasně. Popravdě jsem čekal že za chvíli odpadnete." řekl ten Tony povýšeně. Pan velký ego.

„My si to necháme projít hlavou. " řekla jsem s Alex najednou. Najednou se v pokoji objevil  Steve, jo  Steve s velkým tácem plného a za ním Bruce. Steve šel k mé posteli „ Vím co to je mít velké spalování takže jsem ti vzal hodně jídla." usmála jsem se. „ Oooo děkují. Počkat počkat to je vážně pravý úsměv. Kvůli jídlu nebo kvůli mně?" koukl nechápavě,, Kvůli jídlu stoprocentně kvůli jídlu Mia se jednak na nikoho takhle nedívá jen na jídlo."  řekla za mě Alex. „Jojo přesně jídloo. " zašklebila jsem se a společně se sestrou jsme se každá pustily do svého tácku plného jídla.