,,Jak víš, že tě má Marquet ráda?" Jane stála kousek ode mě a vypadala vážně překvapeně. Většinou upravený drdol měla celý rozcuchaný a z lehké noční košile jí toho vykukovalo mnohem víc, než by si možná ona sama přála, což ovšem Theodor okázale přehlížel a sváděl vnitřní boj sám se sebou, jelikož se na jeho předstíraně klidné tváři občas objevil úšklebek, který se ovšem hned snažil skrýt. Ovšem k mému překvapení se jí po většinu času díval do očí, což bylo dost zvláštní.

,,Ale Jane, na to odpověď přece znáš. Nebylo to nijak těžké prohlédnout. Ona je totiž Marquet dost jednoduchá ve způsobu myšlení a jednání. A navíc, nejsi moc dobrá dohazovačka, víš to? A k tomu všemu, já taky nejsem úplně stupidní. Vlastně bych si o sobě dovolil tvrdit, že jsem docela dost inteligentní člověk a jen tak mimochodem, potáhni si prosímtě tu košili, jinak si budu myslet, že mě tady v tomhle domě chtějí všichni znásilnit. Sotva sem přijdu a už vidím prsa, připadám si tu jako bych vlezl na nějakou erotickou stránku a k tomu bych rád podotkl, že rozhodně nenavštěvuju erotické stránky, kdyby snad Capricorn chtěla něco namítnout." Theodor se při posledním slově pousmál, k čemuž přispěl i růměnec, který vykvetl Jane na tváři, když si uvědomila, že ji košile plandá všude možně a Theodor se o to víc spokojeně zakřenil. ,,A ať se vrátíme k tomu dohazování, věty typu: ,Ach, Marquet, odneseš Theodorovi kabát? Určitě je unavený,' jsou vážně zcela nenápadné, i když příště bys mohla tvojí velectěné sestře zdůraznit, co je to kabát, protože mě v té chvíli chtěla svléct z trenek a to si nedělám srandu. Znám totiž jen málo lidí, kteří mě tak úpěnlivě chtějí vidět nahého."

,,To zajisté nechtěla," sykla Jane a já se opřela o krbovou římsu, která vypadala docela omšele. Vlastně celý krb byl poněkud starší a rozhodně by neuškodilo vyméct ten popel, což měla udělat Marquet už před týdnem, ale pokaždé, když jí to někdo taktně naznačil, rozbrečela se a řekla, že nemůže vymetat komíny, protože Theodor určitě nemá slabost pro popelky.

,,Nejsem si úplně jist, že vím, co Marquet chce nebo nechce, ale jsem si jistý, že rozhodně nechce mě, jelikož by neuměla docenit tak skvělého kluka. A taky bych chtěl tak nějak poznamenat, že až příště budu chtít odejít, neposílej ji laskavě, aby mi přidržela dveře, jelikož má pak nějaké divné nutkaní mi něco neustále přidržovat. Minule jsem šel na záchod a ona šla se mnou a dokud nebudu mít problémy s prostatou, nepřeju si, aby mi na toaletě někdo něco přidržoval." Zaujatě jsem sledovala květináč na parapetu a doufala, že Jane brzy rozhovor ukončí, jelikož ona neskutečně ráda utíkala od problémů a víceméně téměř nikdy s nikým nediskutovala. Byla mírné povahy a až moc přátelská na to, co si vyžadovala konverzace s Theodorem.

,,Jane? Co se to tam děje?" Trhla jsem s sebou a otočila se na schodiště odkud se ozval hlas další z mých sester a já se zoufale znovu opřela o stěnu.

,,Jsme dole, Kitty," křikla jsem, ale to nebyla potřeba. Na schodech se ozval hluk a já zahlédla plechovku, která se ze schodů skutálela dřív, než Kitty doběhla zabalená jen v županu a se širokým úsměvem na rtech a něčím neznámým ve vlasech. ,,Slyšela jsem dobře? Ty se tady hádáš s Jane-" A v té chvíli ji zmizel úsměv ze rtů a já se pousmála. Bylo zábavné pozorovat, jak působí přítomnost Theodora na členy mé rodiny a on se taky dobře bavil.

,,Myslím, že se tu nehádá Capricorn, nýbrž já," pronesl s pobaveným úsměvem a Kitty zrudla. Přitáhla si župan blíž k tělu a udělala pár kroků nazpátky, když ji Theodor zarazil. ,,Ale, Kitty, neobtěžuj se, já už si zvykl, že se tady přede mnou nikdo nezahaluje, navíc ten župan je vážně zajímavý. Copak to má na boku? Tučňáčka? Mám rád tučňáky." Sledovala jsem ho, jak si pobaveně Kitty dobírá a ta se urazila. Sešla o pár schodů níž a hrdě se narovnala, když si znovu uvědomila, že má na sobě právě župan s tučňákama a znovu trochu znejistila.

,,Každý má přece rád tučňáky, Theodore," pronesla s drobným úsměvem a Theodor nenuceně přikývl, když se Kitty usmála ještě spokojeněji a pozorně si prohlížela každičký kousek jeho obličeje. ,,A někdo má rád třeba takovou protivnou a umírněnou Marquet. No vážně, Capricorn, na kohopak asi narážím?" Jen z principu jsem si zastrčila pramen vlasů za ucho, abych si zkrátila chvíli čekání, kdy Theodor přemýšlel, jestli má zachovat kamennou tvář, nebo se na Kitty vrhnout a nahánět ji po našem pozemku, jako to udělal minule, když Kitty Marquet přejmenovala a přidala jí jeho přijmení. Tehdy ji hodil do pískoviště a přísahal, že ji zakope lopatkou na písek, pokud to okamžitě neodvolá, což Kitty raději udělala, i když potom hrdě konstatovala, že se ji dost líbilo, jak na ní Theodor ležel a že by s ním možná dokázala něco mít, pokud teda vážně vášnivě nemiluje Marquet. ,,Ale vážně, Theoušku, zrovna nedávno na sobě měla Marquet něco černobílého. Možná ti připomněla tučňáka. Myslím, že jsi ji tehdy potkal, procházel ses zrovna se svou sestrou po městě. Mohl jsi tu procházku vůbec dokončit, když tě tak vzrušila? Měla jsem vážně strach, aby jsi Claru neposlintal, jak ses tak na Marq díval."

,,Zkoušíš mojí trpělivost, Kitty?" Theodor se na Kitty upřeně podíval, ale potutelně se usmíval. Jane chtěla něco říct, ale uvědomila si, že jí z košile všechno vyčuhuje, když jen o kousek pohne rukama, a tak se znovu vrátila ke stěně a snažila se, co nejvíc zahalit. Bylo mi ji docela líto, a tak jsem se rozhodla jí donést, alespoň deku nebo přehoz. Do pokoje pro svetr jsem jít nemohla, protože jsem měla pokoj až na konci chodby a schody vrzaly, když jste na ně stoupli a pokud možno, co nejmíň to potřebovali. A jakmile zaskřípou schody, všichni v naší rodině jsou vzhůru. ,,A jen tak mimochodem, moje sestra se jmenuje Claudie, nikoliv Clara. Mohla by sis to už konečně zapamatovat." Prošla jsem kolem krbu a jen mimoděk se podívala na Jane, která se upřeně dívala na podlahu, když mě někdo chytil za ruku a přitáhl k sobě.

,,To není Marquet, Theo," vyhrkla se smíchem Kitty a odvážně si stoupla o další schod výš. ,,Ale chápu, že si ji pleteš. Ty blond vlasy mají podobné. Víš přece, jak si Marquet zakládá na svých vlasech. Vždycky říká: ,,Blond, tu Theodor miluje. I jeho sestra na C a pak nevím, jak dál, je blondýnka." S posledním slovem si mě Theodor přitáhl blíž a já ztratila rovnováhu, takže jsem mu skončila v náruči.

,,Chceš provokovat?" Zděšeně a zároveň znechuceně jsem se na Theodora podívala, ale ten mě nevnímal. Díval se jenom na Kitty, která byla sice o čtyři roky mladší než on, ale i tak si s ním rozumněla asi nejvíc z celé mojí rodiny. Oba měli stejný smysl pro humor a nebáli se říct svůj názor. A jejich rozhovory obvykle končily takhle, pokud je teda Jane ve správnou chvíli nerozdělila a neodvedla Kitty od Theodora, co nejdál. ,,A neříkej mi, Theo, víš že to nesnáším." Chtěla jsem se dostat z jeho sevření, ale on si mě naopak přitáhl blíž k tělu a rukou mi přejel po tváři.

,,Počkej až přijde, Marquet. Budu chtít taky takhle pohladit, Theo." Kitty si dala obzvlášť záležet na tom, jak ho oslovila a Theodor se rozesmál. ,,Zrovna nedávno ti chtěla nafouknout lehátko svým srdcem, už jsi to slyšel, že ano. Jak sladké, co, Theo?"

,,Kitty, pojď blíž," vyzval ji a Kitty na něj vyplázla jazyk.

,,Ani mě nehne, Theo. Nejraději bych odešla, ale mám na tom županu díru a mám strach, že bys viděl můj zadek." Jane na ní znechuceně a zděšeně sykla, když se Kitty tak napřímo zmínila o své zadnici a Theodor se ke mně nahnul, takže se mi teď smál přímo u ucha a mnou projel zvláštní pocit. Stála jsem sotva pár centimetrů od něj a cítila jeho vůni a vůbec všechno, což nebylo zrovna příjemné.

,,To je ale škoda, zrovna jsem si říkal, jak špatně líbám a chtěl znát něčí názor. No nic, budu to muset předvést Capricorn." Viděla jsem jeho záludný úsměv, přičemž se mu na tváři vytvořily drobné dolíčky a laškovně se na mě podíval. ,,Ale jsem špatný v krátkých věcech, takže to budeme muset prodloužit, až do takového, co říkáte na francouzák, slečno?" Vážně se na mě podíval a já slyšela, jak Jane a Kitty zalapaly po dechu, když jsem zbledla a následně zrudla.

,,Opovaž se mě-"

,,To neuděláš," broukla Kitty a Theodor se usmál a natáhl k ní ruku.

,,Vsadíš se?"   

,,Dobře, když vyhraju, zveš mě do divadla," vyjekla Kitty a Theodor se ke mně nahnul. Na znamení odporu jsem mu stoupla na nohu, když se Kitty otočila a vyběhla o pár schodů výš.

,,MARQUET! THEO SE CHCE LÍBAT!" zakřičela a Theodor se zděšeně narovnal. ,,MARQUET POJĎ SEM! JE CELÝ ŽHAVÝ! DOKONCE TEĎ CHCE POLÍBIT MOP V DOMNĚNÍ, ŽE JSI TO TY, TAK MOC JE ZOUFALÝ! MARQUET!"

---

Takže tohle je oficiálně první kapitola a asi nějak takhle bude probíhat celý příběh. Jsem neskutečně ráda, že jsem ji konečně mohla publikovat, abyste měli představu, co vlastně bude obsah a tak...:D Nepředpokládám, že se to bude líbit moc lidem, ale možná se někdo najde. :D

Nevím přesně kdy bude další kapitola, takže se  prosím nezlobte, pokud dlouho nebude