Spali doslova do jedenácti, což vzhledem k tomu, že se probouzeli nejpozději v devět, byl slušný výkon.

Protože spali spolu v jedné posteli. A možná by Matt spál i dál, Axel ho ale jemně probudil, protože musel do dvanácti do kanceláře ještě doplatit ubytování, protože měl problém z inkasem.

Matt se tedy ospale zvedl a práskl sebou zpátky do své postele. Slyšel jen Axelův smích, než opět zavřel oči. Pak mu došlo, co všechno se v noci stalo a hned byl zase vzhůru. Zvedl se na lokty zrovna ve chvíli, kdy si Axel sundal triko na spaní.

"Dobrý ráno," pozdravil ho. Natáhl se do skříně pro čisté triko. "Jak se cítíš?"

"Trochu provinile," řekl hned a upřímně. Jestliže chce překonat tenhle začátek, který pro něj bude nejtěžší, musí být k Axelovi upřímný. Věděl, že on mu v tom pomůže. "Ale mohlo to být horší."

Axel si přetáhl triko přes hlavu. "Jasně. Ale nic špatnýho jsi neudělal."

"Já vím. Dej mi chvilku a třeba do docvakne i mý hlavě."

Axel se zasmál. "Vezmeme to pomalu, neboj. Teda, jestli chceš."

"Myslíš, že jsem v noci tak odporoval svý hlavě pro nic za nic?" odvětil Matt.

"Mohl jsi třeba usoudit, že příšerně líbám, co ja vím," pokrčil rameny Axel nenuceně. Matt naprosto miloval, jak to celé odlehčoval, zároveň ho ale bral vážně. Cítil se pak mnohem méně šíleně.

"Oh ano. Protože tys byl ten, co začal brečet a celého jsi mě zasoplil, že?"

Axel se uchechtl a zavrtěl hlavou. "Můžu tě ujistit, žes mě nezasoplil."

"Co se nestalo, může ještě být," odvětil Matt. Potřeboval si z toho celého udělal srandu, aby nemyslel na to, že jejich první pusa byla naprostá katastrofa.

Axel si vzal ze stolu peněženku a klíče. "Hned jsem zpátky. Zkus tady nezpytovat svědomí."

Matt si odfrkl. "To si piš, že budu. Ve všech směrech."

Axel protočil očima a zastavil se ještě u něj. Prohrábl mu prsty vlasy a pak ho chytil za tvář. "Jsme v pohodě, Matty. Ty jsi v pohodě. Dopracujeme se tam."

Matt se lehce zamračil. "Přestaň být tak dokonalej, nebo začnu mít pocit, že si tě nezasloužím a to budeme mít teprve problém."

"Hele, ale už řeším rozrušení humorem, to je dobrý znamení, ne?"

"Skvělý," zamumlal. Axel se naposledy uchechtl a opustil pokoj, aby šel zaplatit ubytování. Matt sebou práskl zpátky do postele, pro jedno uzase lehce zmatený jeho pocity. Zavřel ale oči, aby se soustředil na ty pozitivní, k tomu mu pomáhalo, když se soustředil na dech a zpomalil si na chvíli svět kolem sebe.

Sám přišel na to, co mu vyhovuje. Možná mu to trvalo rok, ale také to mohlo trvat ještě déle, takže byl nakonec vděčný. A pak se neubránil úsměvu, když si vzpomněl na noc, na to, jak v objetí spali, i na tu pusu. A vstal.

Dal si rychlou sprchu a oblékl se do čistého. Když vyšel z koupelny, Axel už byl zpátky a seděl u svého stolu.

"Musli s mlékem. Chceš taky?"

Axel vzhlédl od telefonu. "Už sdílíme i snídaně?"

"Už sdílíme i sliny. Snídaně je to nejmenší, nemyslíš?"

Axel se zatvářil znechuceně. "O můj bože, to sis mohl odpustit."

Matt se uchechtl. "Jsem ve vztahu ten mrzutej a realistickej. Můžeš ještě vycouvat, než jeden začnem. Každopádně dostaneš musli a mléko, ať se ti to líbí nebo ne."

Pobral zmíněné ingredience, protože si potřeboval v kuchyni půjčit misky. Ty ve vlastní výbavě neměli. "Dobře, budu s tebou sdílet musli," přitakal Axel. "A i sliny."

"Díky. Hned jsem klidnější," prohodil. Axelovu pohledu se zasmál až za dveřmi.

Cítil upřímnou radost. Musel si to zachovat. Nesměl se toho vzdát ze strachu. Axel byl jeho cestou zpátky k normálnímu životu, protože sdíleli spolu pokoj. Mezi těmito čtyřmi zdmi s ním mohl sdílet cokoliv.

Třeba právě i lásku. Doufal, že tam po Peterovi na něj nějaká zbyla.

Nachystal jim teda dvě mísy na snídani a pak se se vším nemotorně vydal zpátky. Měl tak plnou náruč, že si sotva otevřel i dveře. Úspěšně ale jednu mísu podal Axelovi, se svou si sedl naproti němu na židli u vlastního stolu a pustil se do jídla. Axel se v jídle ještě chvíli přehraboval.

"Já jen..." Nadechl se. Matt se na něj s plnou pusou otočil. Už toho litoval? "Jen se chci ujistit, že tohle uděláme správně. Aby ti to spíše neublížilo. Takže jestli ti bude připadat, že na tebe tlačím nebo něco-"

"Tak si myslím, že to poznáš," uchechtl se Matt. Pak ale zvážněl. "Ne, ale vážně. Nemusíš kolem mě našlapovat po špičkách. Jo, možná budu místy bojovat, ale jestli se mnou budeš zacházet jak s porcelánem, pravděpodobně bych se cítil pak provinile kvůli tomu, že pro tebe nejsem dostatečný a to nechceš."

Axel přikývl ve znamení, že to bere na vědomí. "Okay, ty porcelánový hrníčku."

Matt protočil očima. "Panebože, abych toho ještě nelitoval."

Zbytek dne strávili spolu, k nějaké větší náklonnosti ale nedošlo. Matt měl podezření, že minimálně ještě teď Axel čeká na něj. Přece jen se při jejich první a zatím poslední puse rozbrečel, asi se mu ani nedivil.

A tak večer zopakoval včerejší den. Pomalu, ale jistě říkal si. Když vylezl ze sprchy, místo do své postele zamířil k Axelovi. Otočil se k němu. Přiblížil se na milimetry k němu, ale ještě se zastavil. "Pojďme uzavřít sázky," zašeptal. "Jestli mě zas rozbrečíš," řekl schválně.

Axel se uchechtl. "Ty mi normálně ještě snížíš sebevědomí, že líbám tak strašně," odpověděl. A dříve, než Matt stihl promluvit, políbil on ho.

Tentokrát se jeho reakce ani neblížila té včerejší. Tentokrát nedokázal myslet na nic jiného než na Axela, na jeho rty, na to, jak ho držel a nějaké pocity zrady byly na chvíli ta tam.

Lehl si zpátky do polštáře, přitáhl si Axela s sebou. Axel přemístil jednu jeho ruku na jeho pas, ale tam ji taky nechal. Nevinně, nic dál neinicioval a Matt byl rád.

Axel se na chvíli odtrhl. "Žádný slzy. To beru."

"Nelíbáš zas tak strašně," odvětil Matt pobaveně.

"Dík za recenzi."

"Nemáš zač."

Axel na něj shlížel s úsměvem. Matt si pomyslel, že mu takhle připomíná Petera, pak tu myšlenku ale zase rychle vytěsnil. Axel byl jiný, samostatný člověk. A nezasloužil si, ať ho vidí přes objektiv jménem Peter. Věděl ale, že to bude cesta o něco delší.

"Vidím, jak ti to v hlavě šrotuje."

Vrátil se ze svých myšlenek do reality. Axel se stále loktem zapíral částečně nad tím, druhou rukou si hrál prsty s těmi Mattovými. "To by ses musel více snažit, abys mi vypnul hlavu."

"Napadá mě jen příliš sexuální nebo příliš morbidní scénář. Vyber si."

Matt se zasmál a protočil očima. Odstrčil Axela pažemi od sebe a ten dopadl zpátky na svou půlku postele se smíchem. Otočil se k němu zády. "Já už s tebou raději nemluvím."

"Však už jdeme stejně spát. Dobrou noc, Matty."

"Dobrou, Axeli," špitl. Zavřel oči. Ucítil za sebou pohyb, jak se Axel uvelebil, přičemž než si lehl, vtiskl Mattovi ještě polibek na rameno.

Matt se jemně usmál. Axel měl milion lásky na rozdávání, to poznal už teď. A přesně někoho takového potřeboval.

§

já měla dneska takový plány

a pak napíšu pět kapitol :DDD kill me