Pohled Keriny:
James nás dovedl do Komnaty nejvyšší potřeby, kde byla velká pohovka, konferenční stolek a dvě křesla. Potom z kapsy vytáhl zvláštní pergamen. Vůbec jsem nachápala co s ním chce dělat.

,,Víte, prohlížel jsem si plánek a zahlédl jsem něco, čemu jsem vůbec nerozuměl. Bylo tam napsáno jedno jméno, chápeš na co narážím Kerino?" Odkud to sakra věděl?!

***

Pohled Siriuse:
Když James začal vytahovat Pobertův plánek, pochopil jsem, proč se takhle tváří. ,,Víte, prohlížel jsem si plánek a zahlédl jsem něco, čemu jsem vůbec nerozuměl. Bylo tam napsáno jedno jméno, chápeš na co narážím Kerino?"

Tvářila se vysoce překvapeně. ,,Vici, zlato, budeš tak laskavá a necháš nás s Jamesem o samotě, kdyžtak si můžeš jít číst vedle." Jako na povel se tu objevily dveře. ,,Když myslíš, že to bude lepší." Vstala a odešla pryč.

,,Ty to nevíš?" Zeptal se podezřívavě James. ,,Co nevím, musíš to upřesnit." ,,Jestli víš, kdo je," upřesnil svou otázku. ,,Samozřejmě, že ano, řekla mi to ještě před tím, než jsme se dali dohromady." ,,Proč? Proč, nám všem lhala?!"

,,Kdyby jsi byl v její kůži, udělal bys to samé." ,,To ji neomlouvá!" Vypadal vysoce rozhořčeně. ,,Ví o tom ještě někdo?" ,,Kromě mě jen Elens," nesnášel jsem jenom jeho jméno. ,,Můžeš mi to laskavě vysvětlit?!" ,,Somzřejmě, jen se ptej," vybídl jsem svého nejlepšího kamaráda, aby mi začal pokládat otázky.

***

Pohled Keriny:
Nemohla jsem přestat přemýšlet nad tím co ti dva vedle probírají. No vlastně mi to bylo celkem jasné, probírali mě. Nevěděla jsem co si mám myslet o tom, že mě Sirius poslal vedle, jasně, chtěl mě ubránit od nepříjemného rozhovoru, ale i tak.

Seděla jsem v červeném křesle a četla si knížku o lektvarech, které mě bavily. Profesor Křiklan mi dokonce řekl, že se rovnám slečně Evansové.  Což pro mě byla poklona, protože Lily byla v lektvarech mistryně. Byla jsem rozhodnutá, že po škole, chci jít na lékokouzelnici. Na což potřebuji lektvary a bylinkářství.

,,Kerino? Pojď prosím za námi," zvedla jsem se. Viděla jsem je jak sedí na pohovce. Sirius na ni poklepal, ať si sednu vedle něj. Když jsem tak udělala, tak mi přehodil ruku přes ramena. Byla jsem napjatá, jejich výrazy vůbec neprazrazovali, o čem si tu povídali.

,,Já.... asi chápu tvé důvody, proč si to udělala. Taky, nevím jestli to není blbé, ale ukážeš mi je?" Nějakou chvíli trvalo, než mi došlo, na co naráží. Bezeslov jsem se k němu otočila zády. Vyhrnula jsem si tričko a ukázala mu má dokonale zjizvená záda. James zalapal po dechu. ,,To ti udělali tvý....."

,,Rodiče? Jo," zabořila jsem se hlouběji do pohovky. ,,Měla by jsi to říčt, Alici, Marlene, Remusovi a Lily, té hlavně." ,,Já vím, ale není to úplně jednoduché. Přesto... řeknu jim to, ještě dnes."

————————————————————————————————————————————————

Ahoj lidi!
Po týdnu jsem tu zase s novou kapitolou, která je podle mého názoru nic moc. Upřímně jsem ji psala strašně dlouho, a pak z toho vznikla tahle slátanina.
Vaše Naty :3