Podíval se na sebe do zrcadla a došlo mu, jak je to směšné. On byl směšný, protože tam plánoval jít. Zavrtěl hlavou. Otočil se zády k zrcadlu. Nepůjde tam. Je ředitel. Na tyhle večírky chodí maximálně profesoři, ale ředitelé ne. Aspoň se tak domníval. I když Brumbál určitě chodil na nebelvírské oslavy. Tak tam tedy půjde. Znovu se otočil k zrcadlu. Jenže jakmile se uviděl, připadal si jako hlupák. Mračil se sám na sebe a zvažoval celou situaci. Pozvali ho. Nezvali by ho, kdyby neočekávali, že přijde. Nebo ho zvali jen ze slušnosti a věděli, že nepřijde. Chtěl vztekem rozbít zrcadlo.

Pansy se potily ruce. To nezažila. Nejspíš poprvé cítila nervozitu nebo něco tomu podobné. Pozvali ho, jenže on nejspíš nepřijde. Ale kdyby přišel... Pansy se zběsile rozbušilo srdce. Posmutněla, protože jí došlo, že si přeje vidět ředitele školy, starého mládence, muže, který by si s ní nic nezačal. Nebo aspoň nic vážného. Podívala se na sebe. Vždyť byla hezká, tak přece mohla mít šanci. Pocity se v ní přelévaly sem a tam, chvílemi cítila naději, v další vteřině byla ztracená. Ve všech případech si ovšem neustále připomínala, že je hloupá a naivní a že nesmí nic očekávat. 

Vešel do Starého sálu. Tento sál se nevyužíval. Většina studentů o něm ani nevěděla. Zmijozelští toto místo považovali za své. Oprýskané zdi s vybledlými malbami působily komicky v kombinaci s nejdražšími a nejnovějšími ozdobami a dekoracemi. Přesto Severus musel uznat, že to tam vypadalo docela k světu. Kvůli výzdobě tam však nebyl. Rozhlédl se po místnosti. Chvíli se obával, že nepřišla... Uviděl ji. Díkyvšembohům.  Pansy Parkinsonová byla oblečená do dlouhých bílých šatů s krajkou. Měla věnec z jeřabin a jmelí. Vypadala jako pohanská bohyně zimy. Byla nádherná. Vždy byla krásná, ale tu noc byla nejkrásnější.

Stála u punče a pozorovala veselí. Snape si stoupl vedle ní, chopil se sklenky vína a napil se. ,,Jsem ráda, že jste přišel," řekla Pansy.
,,Dlouho jsem se rozmýšlel," přiznal se Severus.
,,Co bylo rozhodujícím faktorem?" zeptala se. Věnoval jí pohled s pozvednutým obočím. ,,Proč jste nakonec přišel?" dovysvětlila. Musel nějak odpovědět - a rozhodně ne pravdivě! V jeho hlavě to šrotovalo. Než však stačil něco říct, pronesla Pansy laškovně: ,,Vím, že jste přišel kvůli mně."
,,To je troufalé, slečno. Neměla byste provokovat ředitele školy."
,,Neprovokuju, říkám pravdu," trvala na svém, ale bojovala se smíchem. Snape se rozhodl, že změní taktiku. Bez vína by ho to možná ani nenapadlo.
,,Máte pravdu," řekl klidným hlasem. ,,Přišel jsem čistě a jenom kvůli vám." Pansy se nejdřív zarazila, pak se ale zasmála. Došla k závěru, že v té hře bude pokračovat. Nenapadlo ji, že by to Snape myslel vážně. Chtěli se oba pobavit. Nebo oba chtěli tomu druhému (a sobě samým) nalhávat, že to nemyslí doopravdy.
,,Když už jsem vás tak okouzlila, proč mě nevyzvete k tanci?"
,,Vyzvu vás, až tu nikdo nebude."
Znovu se lehce pousmála. ,,Dobře, tak to se tu sejdeme k ránu. Tyhle večírky bývají nekonečné."
,,Stejně trpím nespavostí," opáčil Snape lhostejně.

Pozoroval ji celý večer. Snažil se být nenápadný. Jen občas se jejich pohledy střetly. Většinu času se ale Pansy věnovala jiným lidem. Jak jinak. Nemohli si jen tak povídat.... jako přátelé... Protože nebyli přátelé. On byl ředitel. Ona byla studentka. A to podivné-mezi-nimi bylo tajné. Chvílemi Severuse napadlo, že si to celé jen vymyslel ve své hlavě a ve skutečnosti se nic z toho mezi nimi nedělo. Bylo by to daleko logičtější. Proč by se s ním bavila? Proč by chtěla trávit čas s mrzoutem? Přesto... V jeho duši se chvěla ta malá naděje, že mu možná někdo rozumí a že on snad chápe ji. 

Sledovala ho. Díkybohům se věnoval pouze Křiklanovi. Nepromluvil s jedinou studentkou (ani studentem). Nerada to přiznávala, ale nejspíš by žárlila. Což bylo absurdní. Sama se musela tvářit, že se skvěle baví se svými spolužáky. Ve skutečnosti byla netrpělivá. Nejraději by všechny poslala spát se slovy: ,,Všichni honem do postele. Teď se budeme bavit my s ředitelem." Místo toho se sladce usmívala a nutila se do krátkých konverzací o ničem. Večer se neskutečně vlekl.