Nakonec jsi zbyl v čekárně jako poslední. Jsi neklidný, což lze poznat podle toho, jak často tvůj pohled zalétá k hodinám. Neskutečně tě vytáčejí, ta ručička jako by snad úplně zamrzla, jak už to na místech jako čekárna nebo poslední školní hodina bývá. Naštěstí jsi se nikdy nedozvěděl, že ony hodiny už několik desetiletí nefungují, jinak by tě z toho jistě trefil šlak.

Pak se ale dveře samy od rozevřou a ozve se chladný hlas. ,,Další." To slovíčko tebou rezonuje ještě ve chvíli, kdy překračuješ práh a vstupuješ dovnitř. Místnost se topí v nepříjemném šeru, které tě nutí přivírat oči. Kdesi na druhé straně, snad sedící za stolem, registruješ nějakou postavu, pro větší nálož podrobností bys však musel přijít blíž a to si zatím netroufáš. Poprvé tě totiž napadá, že ačkoliv jsi viděl tolik lidí vstoupit dovnitř, žádný z nich nikdy nevyšel ven. Celý se otřeseš a proklínáš kamarádku, že ti toto setkání domluvila.

„Tak?" pobídne tě znovu ten hlas, který zní, jako když padne kladivo na ocel. Je to silný zvuk, ale úplně prázdný. „Budeš tam jenom tak stát?"

Zavrtíš hlavou, to rozhodně v úmyslu nemáš. Tvým plánem je otočit se na patě a rychle odsud zmizet dřív, než se stane něco, čeho budeš později litovat. Dříve než ovšem stačíš pohnout byť jen jediným svalem, stojíš přímo před oním stolem a jsi podroben důkladnému zkoumání dvou párů očí. Jakoby odnikud přiletí židle, která tě zezadu udeří do kolen, takže se na ni bez odporu svalíš.

Dívka s dlouhými vlasy sedící za stolem si povzdychne. „Tohle je ten, kterého mám zabít?"

Druhá holka, která na rozdíl od své sestry – jak jinak vysvětlit tu podobnost? – stála u okna, se zakuckala, až vyplivla několik drobků tvarohového koláče a rázně zavrtěla hlavou. „Řekla jsem to už stokrát. Nikoho nezabíjíme, jen se možná zhroutí. Jsou ale naživu, teda aspoň doufám."

Teprve teď si všimneš krvavých šmouh rozmazaných po celém pokoji. Už to nevydržíš a rozječíš se na celé kolo.

Dívka za stolem tě jedním máchnutím ruky umlčí. Když vidí, jak na ni kulíš oči, jenom se ušklíbne. „Tohle je moje kniha, drahouši. To já říkám, co se tady stane."

„Vlastně je to naše kniha," opraví ji ta druhá, která má ale vlasy dlouhé pouze po ramena. „Tohle je Patrícia," představí ti tu nepříjemnou osobu za stolem a pak si ukousne další kus koláče. Když dožvýká, roztáhne rty do úsměvu. „A já jsem Patrícia✨. Máme stejné jméno, akorát to moje se třpytí."

Patrícia protočí oči. ,,Ve zkratce jsme obě části jedné a té samé osoby. Já zastupuji inteligenci, logiku, perfekcionismus a kritičnost a ona je ten zbylý bordel."

„To je teda pěkně ujetý," vydechneš a trhneš sebou, když Patrícia práskne dlaní do stolu.

„Ujeté, říká se ujeté."

„Ale tohle je přímá řeč, tam je výjimka možná," zastane se tě Patrícia✨ a přejde k vám trochu blíž.

Unaveně si promneš obličej. „Co ale chcete po mně?"

„Coby," chopí se slova znovu Patrícia✨, „ty přece píšeš knihy, ne?" Vyčká na tvé nedůvěřivé přikývnutí. „My jsme literární kritičky. Patrícii zajímá stavba tvých souvětí, logika zápletky a gramatická správnost. Mezi námi, na tu je obzvlášť háklivá. Hlavně na čárky. Já jsem tady proto, abych se podívala na tvé postavy. Jsou dostatečně věrohodné? Mají svá přání, cíle, sny a špatné vlastnosti? Taky trochu zjemňuji sestřinu kritičnost."

„A vy chcete zrecenzovat moji knihu?"

„Ano," přikývnou teď obě sestry najednou. „Jde nám o to," doplní Patrícia✨ trochu zasněně, „abychom z tohoto světa udělaly lepší místo."

„Vlastně to platí jenom pro ni," zašklebí se Patrícia. „Já jen ráda lidem vnucuji svůj názor. A když zkritizuji někoho cizího, jsem pak milá doma."

Ačkoliv ti tyhle dvě holky přijdou trochu ulítlé, rozhodneš se jim důvěřovat. Vytáhneš z batohu, který se ti znenadání objevil na klíně, svou knihu a opatrně ji položíš na stůl. „Tady to je. Moje dílo."

V jejich očích se objeví jiskry. V případě Patrície✨ se jedná o nadšení, kdežto jiskřičky v očích Patrície vypadají trochu ďábelsky. Dříve než ovšem stihnou po tvém díle chňapnout, ochranitelsky přes něj položíš ruku. „Nejdřív si ale vymyslete nějaký přezdívky. Tohle je pěkně matoucí."

„Cha, Patrícia✨ bude Patrika! Konečně pozná ta muka!" navrhne Patrícia téměř okamžitě a zákeřně tak své druhé polovině přenechá tu nejhorší možnou přezdívku. Patrika je totiž jméno naprosto odlišné a já prosím všechny učitele, aby si to okamžitě zapsali za uši. Nebo do třídní knihy, abych už nikdy nemusela vstávat z lavice doprovázená těžko zadržovaným smíchem svých kamarádů. Děkuji.

„Tak to teda opravdu ne," zamítne milovnice tvarohových koláčků okamžitě. „Já budu Páťa, stejně mi tak říká skoro každý."

„V tom případě mně můžete přenechat ono celé jméno, přinejhorším to zkraťte na Paty," rozhodne se Patrícia po chvilce přemýšlení. „To zní mnohem seriózněji než Páťa, to v puse tak divně mlaskne."

S povzdechem zavrtíš hlavou, ale neubráníš se úsměvu. S těmahle holkama bude ještě legrace.
         »»————-　　————-««

Když jsou obě dívky se svou obětí hotové, pustí se Páťa✨ do uklízení mastného fleku, který po nebohé oběti zůstal, kdežto Patrícia se otočí k písaři, jenž stojí v rohu a veškeré dění horečně zapisuje. „Ty to pak někde publikuješ, ne?" zeptá se jakoby nic a nedbá na to, jak vyděšeně se onen člověk zatvářil. Nakonec nasucho polkne a přikývne. „Fajn. Tak piš přesně slovo od slova, co teďka řeknu."

Ano, je to tak. Rozhodla jsem se upsat se ďáblu a přistoupit na tuto děsivou hru. O recenzi na jakékoliv své dílo, která bude mít podobu dialogu mezi mými dvěma osobnostmi, můžete požádat přímo pod touto kapitolou. Mělo by to mít tuto podobu:

uživatelské jméno toho, kdo o recenzi žádá: (pravděpodobně to budete vy, ale ať je to jasné)

název příběhu, na který mám recenzi napsat:

datum, kdy komentář píšete: (mělo by se tam ukázat, ale Wattpad občas pozlobí)

přibližný počet kapitol: (zaokrouhleno třeba na desítky)

žánr:

stručný popis příběhu: (stačí jedna věta – např. Princezna přestane čekat na prince a rozhodne se zabít draka sama)

Vy jako autor budete vždycky sedět na židli v jejich kanceláři, takže s vámi budou interagovat. Proto vám před napsáním recenze do soukromých zpráv položím pár jednoduchých otázek, takže se čtenáři dozvědí i něco o autorovi, možná najdou společné sympatie a budou mít ještě větší chuť knihu rozkliknout. Před tím, než nadšeně otevřete komentáře, podívejte se prosím na příští kapitolku s názvem PRAVIDLA, aby pak nedošlo ke zbytečným nedorozuměním.

Zde se nachází průběžně aktualizovaný pořadník prvních osmi uchazečů:

1. Theressa-Downsorr - Hunted

2. EmilyAdams07 - Vrať se, cizinko

3.  DearRain_Bow - Mil tormentas

4. AlexandraRoss01 - Strážci

5. Wallaeky - Bohyně a smrtelník

6.  Kudrl1nka - trhané n3be

7. vanelinka - Stíny osudu

8. LuckaLucyEl - Mám poetickou náladu

A to by mělo být-

Patrícia se zarazí a tázavě se otočí na své dvojče, které něco vášnivě gestikuluje. „To teda není všechno. Pokud by vám způsob našich recenzí nesedl, nebo byste se naopak dočetli na konec příliš rychle a toužili po dalším čtivu, znám hned dvoje recenze, jež bych vám neskutečně ráda doporučila. První z nich má na svědomí majkaBeni , jejíž provedení je neskutečně originální (a mňamózní!) plné ohromujících přirovnání. Druhou knížku najdete na profilu Annaeli2 , jejíž seriózní a přímý pohled na věc mi vždycky přinese klid. Obě jsou to navíc i velmi nadané spisovatelky!"

Patrícia přikývne, ale neubrání se otrávenému protočení očí. „Tady děláme reklamu na sebe ne na ostatní."

„No co," odfrkne si Páťa✨ a odloží mop, kterým prve vytírala podlahu. „Znám úžasné lidi, tak je přece podpořím, ne?"

Teď už by to mělo být opravdu všechno. Těším se na vás a na příběhy, které spolu budeme moct rozebrat!