Když jsem zjistil, že tě kokainem můžu relativně snadno ovládat, odemkl jsem zámek, který tě držel zamčený u topení, a pustil tě na svobodu.

Nejprve ses vůbec nechtěla hnout, musel jsem na tebe křiknout: „Tak už kurva vstaň!" a až potom jsi sebou cukla, nejistě se postavila na nohy, s úlekem se na mě podívala, jako kdybys čekala, že na tebe začnu křičet a strnule vyšla z pokoje.

Lásko, vím, že jsem na tebe byl až příliš tvrdý. Mělo mi to dojít, že budeš po měsíci sezení v jedné místnosti a získání závislosti na kokainu poněkud zmatená.

Omlouvám se ti. I když vím, že teď už je na omluvy pozdě.