Podle všeho se ti v nové práci líbilo. Zdála ses mi šťastná.

Miloval jsem, když jsi byla šťastná. A zároveň jsem to nenáviděl. Nenáviděl jsem, že jsem pociťoval tu nenávist, ale nešlo se toho zbavit.

Pochop mě, lásko, zkrátka to na mě působilo, jako bys mohla být šťastná i beze mě. Jako kdyby ti práce ke štěstí stačila.

Stávala ses více samostatnou a to jsem rovněž nenáviděl.

Všechno jsem to tiše přetrpěl a snažil se alespoň tvářit, že mi to nevadí.

Sem tam jsem ti ještě dal tu facku, za což se miláčku omlouvám, ale pochop, že jsem z toho opravdu nebyl nadšený.

K tomu všemu jsem si musel dávat pozor, kam tě udeřím. Čím víc jsi totiž chodila mezi lidi, tím víc jsi byla nápadná.