Klaun je tu,
teď zas tam,
jest tam, kam se podívám.

Má rudé tváře, rudý nos,
vražedný úsměv,
značící radost.
Oblé boky, dlouhé kroky,
co já slyším za jekot ?
Dítě malé, neznalé,
co přeje si, dostane.
Však zničeho nic přestane,
bušit srdce blažené.

Máš-li ty tu odvahu,
pootoč stranou svou hlavu,
ticho řízne výkřik tvůj
- tak už aspoň nevzdoruj -

Pohlédni mu do očí,
svět podivně se zatočí,
zešílíš teď docela,
to je tvá výherní cena.