•thirty•
Sedím u otevřeného okna
zabalen v dece,
mrznu,
jen abych viděl tu nádheru na obloze.
Skryt pod temnou rouškou noci
koukám na hvězdy a zářivý půlměsíc.
Obklopuje mě chlad
a maloměsta ruch,
už je to dávno
co takhle jsem seděl.
Sám, obklopen hvězdnou podívanou.
Sám a myslet na tu jednu milovanou.
Nech mě prosím tady sedět
a na nic nemyslet
nebo tu se mnou buď
a dovol mi spojovat tvé pihy do souhvězdí.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro