Normální večer Avengers vypadá asi takto:

Přijdou z mise, pokecají si spolu, napíšou hlášení o misi a potom se rozpustí. Jak to vypadá ale dál? Všichni mají svoje aktivity, ale Tony Stark jich ani moc nemá. Buď po večer něco vynalézal, chodil po klubech, otravoval své kolegy z týmu a nebo si přivedl ženskou na zkrácení času. Dnes se mu však do jednoho z toho ani moc nechtělo a došel si do obýváku ke svému baru pro pití. Jistě. Co jiného by taky dělal, že? 

Jeho pozornost však skončila na něčem jiném a zapomněl na všechno kolem sebe. Na nudu i na to, že si šel pro sklenku vodky. Oka pro trochu víc sklenek. Na dlouhém gauči pro hosty seděl Steve a něco si črtal do svého bloku. Nikdy ho tady Tony takhle po večer neviděl a vcelku ho to zaujalo. Kapitán nijak nevnímal okolí kolem sebe a ani to, že přišel jeho rival, co ho umí pokaždé parádně rozdráždit a to je co říct. 

Stark nasadil veselejší úsměv a šel za ním. Potichu se za ním připlížil, i když to nebylo ani třeba. Oběma rukama mu sáhl na ramena a vybafl na něj. Steve hlasitě vykřikl a blok mu spadl na zem pod gauč. Tony se hlasitě smál a Rogers na něj upřel vražedný pohled, jakmile zjistil kdo za ním byl. Postavil se a sehnul se pro blok na kreslení a zaklapl ho.

„Moc vtipné, Starku. Co tady vlastně děláš?" zeptal se udiveně blonďák a vypadal nechápavě. Stark se uklidnil a pobaveně pokrčil koutky úst.

„Asi tě překvapím, ale já tu bydlím a mohu si tu dělat, co se mi zachce," nevědomky se zasmál a přilepšil to trochou ega, co do smíchu dal. 

„Joooo, vlastně...já zapomněl," protočil Steve otráveně očima a dal se na odchod. Tonymu to nedalo a zastavil mu cestu.

„J.A.R.V.I.S.i, zjisti, kde jsou právě agentka Romanoffová a náš Legolas Barton," promluvil ke svému systému ve věži a Kapitán se zarazil. Nechápal, o co Tonymu jde a ani to vědět nijak nechtěl. Pokoušel se Starka obejít všema způsoby, ale pokaždé zvítězil egoista. 

„Jistě, pane. Chcete jejich přesnou polohu?" zeptal se J.A.R.V.I.S. a Tony vykouzlil na rtech nevinný úsměv, aby blonďáka před sebou uklidnil.

„Jen pouze vědět, jestli jsou spolu a co dělají. S tím však počkej, než ti řeknu, aby jsi mi to řekl," odvětil černovlasý a J.A.R.V.I.S. souhlasil. 

„O co ti jde, Tony? Proč mi bráníš v odchodu?" zeptal se Rogers zaraženě a zacouval dozadu od miliardáře. Stark ho pobaveně pozoroval a šel nakonec za ním. Ke všemu dobrému pro Tonyho se Steve přerazil o gauč za sebou, kterého si nevšiml a spadl na něj. Tony si pobaveně uchechtl a byl rád, že mu plán vyšel.

„Nudím se," odpověděl mu a šibalsky se usmál. Kapitán se na něj upřeně díval a ke slovu se neměl. 

„A?" vyšlo nakonec z vojáka a Stark se usadil vedle něj.

„Dáme si sázku," nabídl mu a úsměvem na vojáka civěl. Rogers z toho nebyl dvakrát nadšený, ale byl zároveň taky zvědavý, o jakou sázku se jedná. Jelikož většinu sázek vyhrál vždycky on, tak nebyl problém se s Starkem vsadit znovu.

„Jakou?"

„Co myslíš...je Widow s Bartonem, nebo ne?" zeptal se Stark Steva a ten nechápavě pozvedl obočí.

„Myslím, že ne," prohlásil Cap a odsunul se víc na kraj gauče, aby nemusel být ve velké blízkosti u miliardáře, který ho v jenom kuse štve.

„Dobře, tak tohle necháme jako perfektní sázku," usmál se Tony a sepnul si prsty na rukou.

„A o co? Co za to, když vyhraju?" zeptal se a oči se mu rozzářily. Tony si uchechtl a pohlédl na blonďáka před sebou. Napadalo ho v tu chvíli hodně věcí, ale nebyly tak zajímavé. Chtěl se pokusit nějak Kapitána zároveň i znemožnit a dobře se z toho pobavit. 

Čistit mi celý týden boty?...Ne, ne. To je nic moc. Co třeba...já nevím. 

Přemýšlel Stark s očima zvednutýma ke stropu a Kapitán si odkašlal. Začal být netrpělivý a to se miliardáři zamlouvalo. Capovo odkašlání, jakoby tím myslel, tak dělej už, něco přece máš, no ne? Když konečně Tony našel správnou výhru pro sebe i pro Steva, tak se pobaveně ušklíbl. 

„Hmmm?" ozval se znovu starší, když uviděl Starkův šklebivý výraz. Vlastně on sám taky přemýšlel o co a nebo o čem Tony přemýšlel. Napětí stoupalo a nechtělo se mu dále čekat.

„Když vyhraješ, tak...," začal černovlasý a Rogers se mírně nadzvedl z gauče. Nerad čekal na něco, co mohl mít promyšlený napřed. Neměl rád napětí a kupříkladu i nečekaná překvapení, které mu udělal Tony před pár minutama.

„Tak co?"

„Řekneš si kamkoliv budeš chtít a já tě tam zavezu...a zadarmo," usmál se génius a Steve pozvedl obočí. Jistě, ale co měl jako podmínku Tony? 

„Co chceš pro změnu ty, když vyhraješ?" optal se starší Starka a ten si založil ruce na prsou. Zkřivil pobaveně rty a sledoval Rogersovu nechápavou reakci, když ho blonďák pozoroval. Užíval si každičký moment, co ho mohl takhle vidět, ale dlouho ho trápit nehodlal.

„Dáš mi pusu," odpověděl mu dlouhém čekání Kapitána a ten vykulil záživně oči. Tenhle pohled byl pro miliardáře ještě lepší, než ten předtím. Líbilo se mu, když byl Cap ve své nepohodě a nebo byl nějak rozhozený z čehokoliv, co ho buď štvalo a nebo svíralo zevnitř.

„Ty jsi pil...že jo?!" vypadlo z vojáka po dlouhém tichu, které pohltilo místnost. Starka Rogersova poznámka natolik pobavila, že se tomu i nuceně musel zasmát. On sám vynechal pití jen kvůli tomu, aby se mohl se Stevem pošťuchovat, jako vždycky.

„Ne, takže platí?" zajímal se Stark a pobaveně se uculil. Steve ho probodl vražedným pohledem, ale věděl, že nezmůže nic. Pravidla jsou pravidla a ty by se při sázkách taky porušovat neměly, i když měl Tony takovéto podmínky, o které nijak moc nestál. Nakonec přece jen jeho nabídku překousl a přikývl.

„Platí,"

„J.A.R.V.E., povídej, co máš na srdíčku," uchechtl si Tony a čekal na odpověď  od svého imaginárního počítačového sluhy. Chvíli bylo ticho a začal být trochu nervózní.

„Agentka Romanoffová je společně s Bartonem o čtyři patra výše. Chcete je zavolat?" zeptal se mechanický Tonyho asistent z věže a Kapitán se dostal do úzkých. Nevěřil, že Tony by sázku vyhrál a on by musel udělat, o co ho černovlasý požádal. Nehodlal to udělat a pošpinit si tak svoji hrdost. 

„To je dobrý, co právě dělají?" otázal se Stark J.A.R.VI.S.e a vypadal spokojeně. Těšilo ho to, že vyhrál sázku a teď Capa pořádně poníží. Přemýšlel, zda pozvat i ostatní, ale raději ho ještě ušetřil.

„Tony!" okřikl Kapitán Iron Mana, ale ten ho ignoroval. Byl natolik zaujatý tím, co dělají druhý, že zapomněl na toho vedle sebe. 

„Pane, soukromí je soukromí," začal J.A.R.V.I.S. odmlouvat a Tony pokrčil naštvaně oční víčka. Nesnášel, když mu někdo odporoval, nebo odmítal říct, co ho zrovna zajímalo. Sázku měl tak či tak vyhranou, ale chtěl vědět všechno.

„Mluv, J.A.R.V.E.," pobídl ho Tony a čekal.

„Dělají spolu vaši oblíbenou činnost, pane," odpověděl mu J.A.R.V.I.S. ne zrovna obdivuhodným tónem a nebyl ani trochu nadšený. Stark se pobaveně ušklíbl a Steve zneklidněl. Černovlasí se zvedl z gauče a dal se na odchod.

„Kam jdeš?" vyštěkl Rogers a zvedl se taky.

„Pozdravit Legolase a vdovu," odpověděl mu pohotově Iron Man a šel k východu. Když byl u něj, postavil se mu do cesty Kapitán a odmítal ho za každou cenu pustit.

„To ti nedovolím," promluvil na něj starší a roztáhl ruce do obou stran, aby zatarasil východ z obýváku.

„Tak dodrž sázku a nechám je být. Sám jsem dobře viděl, že to nechceš udělat...aby sis nepoškodil svojí vojenskou čest, že ano?" začal ho Tony provokovat s úškeblem na tváři a Steve měl co dělat, aby mu místo toho jednu nevrazil. 

Nevěděl, co má dělat. Buď se chvíli díval v rozpacích na Tonyho a potom do země. Rozhodoval se a jeho myšlení pracovalo na plný obrátky.

Co dělat? Nejsem přece takovej debil, abych Starka políbil, to přece nejde. Začal přemýšlet o problému a taky se červenat. 

Tony ho s údivem a zájmem pozoroval. Nemohl od něj odtrhnout oči. To on zajímal víc jeho, než nějací jiní Avengers, co právě spolu šukaj. Pokrčil zálibně koutky úst a usmál se na vojáka, který byl celý v rozpacích a nevěděl co dělat.

„Náš vojáček to prostě nedá. No tak, Rogersi, dokaž, že nejsi bábovka," začal Tony znovu a Stevovi začal cukat koutek oka.

„Tony, nech toho!" okřikl ho znovu a stále se držel na místě. Nedokázal si přiznat, že ho Stark dostal do kouta. 

„Jsi bábovka, červenáš se a maličkej vojáček, co se bojí dodržet pitomou sázku...," zkoušel to Stark znovu, aby ho vyprovokoval. Tentokrát Stevovi už praskly nervy a opustil vchod na chodbu. Místo toho šel k Tonymu a za límec od košile ho přitáhl a přitiskl na zeď. Lehce se nad ním naklonil a přilepil se mu rty.

Tony to nečekal a byl v šoku, že to skutečně ten svatoušek vojenskej dokázal. Byl tím celý ochromený a až po chvíli si uvědomil, že ho Rogers vlastně líbá. Nebyl to klasický polibek, jako např na rozloučenou nebo přivítanou. Steve u něj zůstal a ochutnával jeho rty. 

V celku mu to jde, ale potřebuje ještě praxi. Pomyslel si Iron Man a zapojil se taky. 

Kapitán byl v šoku z toho, že to udělal a za druhé, že dokázal něco, co by asi sám od sebe neudělal. Neuměl si také přiznat to, že se mu Stark už delší dobou zamlouval, ale bál se mu to říct. Taky až po chvíli si uvědomil, že se Tony zapojil a že mu polibky oplácí. 

Nakonec ta sázka nebyla tak marná. Problesklo Rogersovi hlavou.

Stark si s Capem pohrával. Chvíli si nechával ochutnávat rty od blonďáka, ale nakonec ho kousl do rtu a Rogers sebou ucukl. Tony se do polibku usmál a probojoval se do jeho úst. Držel se Stevových mohutných ramen a Kapitán ho držel pevně u zdi, aby mu nemohl nikam utéct. Bylo by to stejně všechno marné, protože se Starkovi ani trochu nikam nechtělo a dostal, co chtěl.

Přece jen se po chvilce odtáhli a nabírali oba dech. Zaujatě na sebe zírali a hledali slova pro toho druhého. Nevěděli, co říct. Byli stále ve velkém šoku a zároveň si taky začali říkat, zda je tu někdo nenačapá. 

„Co když nás někdo přistihne?" namítl přece jen Rogers a Stark protočil očima. Kdokoliv jiný, než byl Steve mu byl naprosto ukradený. Už i Natasha s Clintem, za kterými měl v plánu jít i přesto. Nechal to být a věnoval tomu, co byl před ním. 

„Kašli na ostatní...svět stojí za rizika, no ne?" zkusil se Tony zasmát, aby upoutal otupělý Stevův výraz, co na něj překvapeně zíral, když vypustil slova z úst. 

„To je pravda," dal mu po chvíli úvahy za pravdu a spojili své rty znovu. Tentokrát to celé převzal Tony a vedl Steva správnou cestou. 

Chtěl ho to naučit, protože ten o tom neměl ani páru, jak se to dělá. Nebo měl, ale nedělal to správně. Naučil to mnoho ženských a teď bude učit Kapitána. Byl to pro oba zážitek, který oba ještě nikdy nezažili a neznali to. Cap byl ve válce učený k tomu, aby se těmito věci nenechal nijak vzrušovat, ale nešlo to. Sám uznával v tu chvíli, že je v tom Tony dobrý a chtěl celou situaci obrátit. Jednou rukou mu zajel do vlasů a zatáhl za ně. Tony vydechl do polibku a Stevovi se to zalíbilo. Mít nadvládu na Tonym Starkem. Největším idolem a filantropem v celém New Yorku. Pro Tonyho byl zase Kapitán patriotický magor, nebo spíš před tím. Teď to bral normálně a líbilo se mu, jak se začíná rychle učit, i když se mu nelíbilo, jaký měl na něj vliv. 

Nenechal to jen tak a rukama mu pomalu sjížděl přes boky a dolů na propracovaný zadek. Byl v nebi a nadržený, tak jako Rogers. Oba teď mysleli na to samé, ale kde to dělat?

„Kapitáne Rogersi, pane Starku?!" zařval někdo na oba dva a ty se v mžiku odtáhli a zírali na Furyho, který stál u vchodu do místnosti. Steve byl stále mimo a Tony se po krátkém probuzení pokusil na ředitele SHIELDu s jedním okem usmát.

„Fury, jaké překvapení,"

„Co tu proboha oba děláte? Vy se pokoušíte zkazit nejlepšího vojáka planety?!" zakřičel na Starka a jeho veselý výraz zmizel. V něčem měl Fury pravdu. Vážně Steva kazil, ale za jakou cenu? Kapitán to udělal sám od sebe, takže vina nepadá na Starka.

„Fury...my," pokoušel se Kapitán mluvit, ale raději přestal, protože vypadal Nick velmi nazlobeně a nehodlal to nijak vylepšovat. Podíval se po jeho levici na Starka a ten se podíval po něm. Chtěli oba pryč. Trochu si užít a být chvíli sami.

„Když už v tom hodláte pokračovat, tak mimo tuto místnost," zakončil pirát svůj naštvaný projev a odešel. Oba Avengeři na sebe vykuleně koukali a čekali, až se situace uklidní. Potom to už Tonymu nedalo a začal se s Kapitánem líbat znovu i přes Tonyhu vyhubování. Po chvíli Rogersova couvání oba spadli na prostorný gauč a to je donutilo se odtrhnout, protože zároveň uviděli přicházejícího Thora s Bannerem.

„Nazdar...já nevěděl, že jste spolu," zasmál se Bruce při pohledu na oba dva a ti jen pokrčili rameny. V tuto chvíli vidět nic nemohli, protože vedle sebe jen ti dva normálně seděli a nic nedělali. Když byl Bruce s Thorem dál, nahnul se Steve k Tonymu.

„Co třeba, kdyby jsme šli ke mně?" navrhl šeptem černovlasému společníkovi a ten se usmál. Líbilo se mu, že se mu Kapitán poddal. Měl ho v moci a bylo po zbytek večera pro ně lepší, než jejich stálé hádání na pracovišti, aby oklamali zbytek týmu, když se pod stolem tajně osahávali.

Ponaučení?

Nikdy se nesázejte s Tonym Starkem :D