WENDY
S kamarádkamy Melisou a Keyli jsme se dohodly na sázce. "Kdo vydrží u Federrerů nejdéle vyhrál..Jasný?" pronesla nakonec Keyli. Jen pro informaci Federrerovi jsou upíři a bratři. Žijí v jednom domě na konci města. Bydlely jsme s Melisou a Keyli nedaleko..bohužel sázka je sázka ale já byla poslední.. Když jsem si zbalila kufry tak jsem šla před dům Federrerovích.
Zazvonila jsem a otevřel mi jeden kluk. Byl blonďák měl rudé oči ale hned zamrkal a rychle protočil hlavu. Najednou byly oči nádherné..tak modré. Byl svalnatý a koukal na mě než pronesl "co chcete?". Mám mu říct pravdu..radši ne "no..chtěla jsem se zeptat..přijela jsem do města a jsem unavená a-" najednou mi skočil do řeči a řekl "tak to není pravda necháme tě tu pod jednou podmínkou..když nám řekneš o tý sázce všechno"...sakra jak o tý sázce ví. "No dobře..je to tak kdo u vás vydrží nejdéle tak vyhrál" podíval se na mě a zeptal se " tak dobře víš ale že jsi vítěz" zarazila jsem se "já ne..měla tu být Melisa ale i Keyli.." rozesmál se "Keyli nás prozvonila a utekla vyhrála si že si se vůbec bavila s upírem- se mnou..Keyli teda utekla a Melisa tu ani nebyla..tak můžeš jít ahoj" chtěl zavřít dveře a mě ho bylo líto. Strčila jsem ruku na dveře a on se zastavil. "Ty tu chceš zůstat?". Sebevědomě jsem řekla "Ano.. miluju výzvy". Ihned popadl moje kufry a odnesl je do domu. Zachytil mojí ruku a šel se mnou do domu.
Najednou zařval "Riku prohrál si..". Nechápala jsem ho. Chtěl najednou odejít a ze mě vypadlo "Hej počkej blonďáku ani nevím jak se jmenuješ.." Usmál se a řekl "Chris". "Já Wendy..jen Wen..pro kamarády"řekla jsem.
Tak si to probereme máme tu čtyři bratry jeden se jmenuje Chris a druhý Rik..kdo asi budou ti další dva. "Jen aby jsi věděla" začal po chvíli co jsme šli domem "nejsme 4 bratři ale je nás 6" vyvalila jsem oči. "Cože 6". Usmál se a řekl "2 nevlastní.." Aha teď to chápu..začínám mít strach myslela jsem že 4 bych zvládla 6...DO ČEHO JSEM TO KRUCI VLEZLA... Začala jsem mít strach. "Jsme tu" řekl Chris. "Je tam všechno co potřebuješ..tak u večeře" Zamávala jsem mu a odešel. -Jen malá informace..nebojte mám jen otce který když zjistil že jdu z domu byl nadšený jemu to ani nevadilo..jen další info je mi ano je mi 20 a pořád žiju s otcem... no a matku nemám..můžeme pokračovat-převlékla jsem se do rudých šatů po kolena. Byly moje oblíbené byly upnuté a u pasu se volně rozšiřovali. Vypadala jsem k sežrání..moment v tomhle domě to radši říkat nebudu. Ještě šátek okolo krku a najednou jsem slyšela Ťuk Ťuk. "Ano" řekla jsem. "Pojď na večeři se všemi se seznámíš a najíš se". Přišla jsem k němu. Usmál se na mě a řekl "Pojďme".
Došli jsme do obří jidelny. Bylo tam všech 6 upírů a jeden smrtelník-já. Najednou promluvil černovlasý kluk s modrýma očima "Ahoj Wen jsem Rik". Pak další co měl černý vlasy se světlejšími černo-hnědými melíry a taky modré oči "Ahoj jsem Blake". Zase další promluvil..tentokrát měl medový vlasy a zelený oči "Já jsem Cory". Další byl tmavovlasí s modrýma očima "Andrew". Pak se na mě zazubil kluk s medovýma vlasama plných tmavě hnědých meliru "A já jsem Sean"-čti Šín. Usmála jsem se na ně a řekla "Ahoj já jsem Wen". Dali mi jídlo na stůl a řekli "Dobrou chuť".
Já jako jediná měla opravdové jídlo ale oni jen neprůhledné kelímky s brčky.
"Mohu se na něco zeptat". Všichni se na mě koukali. "Ano.."odpověděl Sean. "Proč máte Chris, Rik, Blake a Andrew modré oči zatímco Cory a Sean zelený". Všichni se na mě koukali jak kdybych spadla z vesmíru a měla o deset hlav navíc. "Toho jsem si nikdy nevšim" poznamenal Chris. "To já taky ne" utrousil Blake. A pak jen kývali hlavama na znamení že neví. "Víš jak si mi říkal o 6 upírech v domě?" Zeptala jsem se Chrise. "No a co já s tím?". Nechápal mě. "Omlouvám se ale kdo je tvůj nevlastní bratr?" Blake se začal smát "Teď jsem si nad tímhle lámal hlavu nebylo zas tak špatně si na tebe vsadit". Začali se smát všichni. "Hej to není vtipný "pronesla jsem. Nato se začali smát ještě víc. Vstala jsem a odešla do pokoje. Sedla jsem si na postel a uviděla jsem hlavu ve dveřích. "Ahoj" řekl Blake. "Ahoj..jdeš se mi zase vysmát" otočila jsem se k němu zády. "Ne" ucítila jsem jeho dech na mém krku. Jeho ruce mi spadli na boky a jeli do předu, vyjely na bříško a pak si mě k sobě Blake primackl. "Nech toho..pusť mě" řekla jsem. Usmál se a nejednou......